Tichá noc, krvavá noc

Tak takhle prapodivně vystavěnou zápletku jsem ještě asi neviděl. Ona tam byla, ale zcela ji zabilo vyvrcholení a (pro mě) nesmyslné rozuzlení. Ikdyž má film slabých devadesát minut, tak byl místy přiliš nudný, nezajímavý a naprosto suchý. To stejné platí o hercích. Zkrátka film, na který nebude rozhodně těžké zapomenout, protože nenabízí nic, co by za něco stálo. (12.06.2011)

Nedocenený, ale výborný, atmosférický starý hororík. Zvláštne mesto, sympatická hlavná hrdinka, záhadný vrah a v názve podoba so Silent Night, Deadly Night spôsobili, že som sa napriek očakávaniam "tradičnej" vyvražďovačky nakoniec dočkal úplne iného filmu. Silent Night, Bloody Night je skvele mrazivý a temný kúsok, s prepracovaným dejom a excelentným záverom, aký v hororoch len tak nevidieť. Občas to síce stráca spád a niektoré scénky mohli byť spracované záživnejšie, ale tá atmosféra, napínavosť a občasné gore to vynahrádzajú. Tiež je možno škoda, že len ťažko sa dá zohnať v kvalitnejšej verzii, no na druhej strane aj ten ošumelý vizuál prispel k tomu správnemu dojmu. (04.01.2011)

Je tu pár nejasností, či vznikol najprv BLACK CHRISTMAS alebo Tichá noc, krvavá noc. Ale aj bez slasherového prvenstva si tento filmík zaslúži vašu pozornosť. Je lepší (menej nudný) ako Čierne Vianoce a má pár magických scén. Scenár je jeden veľký guláš (postavy pobehujú sem a tam), ale ide tu (aj) o maniaka, ktorý utečie zo sanatória a rozhodne sa vrátiť domov (:-)). Svojim spôsobom okúzľujúci začiatok subžánru vyvražďovačky... (12.11.2014)

Atmosféra by sa dala krájať, ale to stereotypné podanie vrátane nevzrušivého herectva ku koncu zabije spomienková dlhočižná pasáž ako z nemého filmu otrasnej kvality ktorá možno pridala na atmosfére no pridala i ubíjajúcu nudu a s rozuzlením sa tiež staviam na stranu odporcov. Bohužiaľ i v sedemdesiatich rokoch vznikali filmy ktorých dobrý nápad a atmosféru zabilo nezáživné spracovanie a celkový dojem pokazila finálna pointa. (14.12.2009)

Ztrácí se stopy skrze chlad střepů sněhových, pulzující horkost krve, chladnou těla co žila ještě prve, ticho protíná zlověstný smích. Byl už pokročilý večer, vyhladovělý žaludek zaplňovala asijská polévka, jejíž složení mě v danou chvíli znepokojovalo víc, než kdejaký horor a v přehrávači se pomalu roztáčela Silent Night, Bloody Night. Pohnutá historie starého sídla umocněná podivínskostí malého města a zašlými charaktery jeho obyvatel, uprchlý maniak, ponuré počasí a pomalu se snášející noc. Toť náležité ingredience, které přetavil Theodore Gershuny do (dnes už nanejvýš oldschoolově) atmosférického hororu syceného konstantní porcí napětí při vší poutavosti klasických časů strašidelného řemesla. Vše je podpořeno skličujícím, démonicky prostým hudebním doprovodem Gershona Kingsleyho a mile podivínskou roličkou hororového klasika Johna Carradinea. Navíc vše ještě koření lehce avantgardní, groteskně bizardní pohledy do minulosti, které příjemně doplňují slušně napsaný příběh (vyvedený v celkem překvapivou pointu). Ten však (pro mě) přeci jen poněkud otupovaly nepřístupné, chladné charaktery jednotlivých postav, trochu unylý začátek a přiznejme si, že v případě téhle nahrávky se na její obrazové kvalitě zub času značně podepsal. Rozhodně jí však neubral nic ze znepokojivého, nitro škádlícího kouzla, svébytné temné osobitosti a upřímné strašidelnosti. Trochu neprávem pozapomenutý kousek. [7/10] (31.10.2008)