Réžia:
Don SiegelKamera:
Ellsworth FredericksHudba:
Carmen DragonHrajú:
Kevin McCarthy, Dana Wynter, Larry Gates, King Donovan, Carolyn Jones, Jean Willes, Ralph Dumke, Virginia Christine, Dabbs Greer, Kenneth Patterson (viac)Obsahy(1)
Film se odehrává ve fiktivním městečku Santa Mira a hlavním hrdinou je doktor Bennell (Kevin McCarthy), který se vrátí do svého rodného města a zjistí, že se jeho obyvatelé podivně změnili. Malý chlapec běží po ulici a křičí, že jeho matka už není opravdová, a podobně reagují i jiní. Doktor Bennell brzy objeví příčinu: invazi mimozemšťanů, kteří prostřednictvým kokonů nahrazují lidi jejich bezduchou imitací. (Panavision)
(viac)Videá (1)
Recenzie (137)
Snímek, který kdysi přišel s neokoukanou a originální myšlenkou, od které se v budoucnu odrazilo mnoho kvalitních snímků. I když pár scén dokáže vyvolat nepříjemný pocit i dnes, horor už ale film moc nepřipomíná. Spíše napínavý thriller s poměrně slušnými hereckými výkony a tempem vyprávění. V době vzniku to asi byla bomba, dnes už je potřeba přistupovat k Invazi s menší dávkou nadhledu a shovívavosti. Jak už to tak u starších hororů bývá... ()
Spíše než horor, bych to nazvala psychologickou sci-fi. Ze začátků samozřejmě nikdo nevěří, že je tady nějaký problém s kradením těl, později nevěří nikdo nikomu (je už jedním z nich? - něco na způsob The thing s Kurtem Russelem). Jsem spíše fanoušek starých monster hororů, ale Invaze lupičů těl je skvělá zábava na nedělní večer. V dnešní době by tohle téma moc neobstálo, ale 50. léta ještě nebyla dobou vykrádání filmů. Jen ten děj bych trošku popohnala a konverzaci nahradila trochou akce. ()
Když jednou začnete pochybovat… Jako kdyby se deziluze filmů-noir přesunula z velkoměst na předměstí. Stejně jako poválečná americká společnost, preventivně strašená špiony z východu a atomovou bombou. Společnost konzumní a unifikovaná. První větší kritický úspěch Peckinpahova mentora Dona Siegela je až sadisticky zneklidňující tím, že nic nevysvětluje. Zachycení nálady ve společnosti nevyužívá k průhledné proti-komunistické agitaci. Nevinné, tehdejším Američanům jistě povědomé situace typu společného zahradního opékání, zasazuje do úmyslně nečitelného kontextu a nutí diváky, aby si sami zodpověděli, co je v nepořádku. Co je s nimi v nepořádku. Racionální vysvětlení, o které zprvu usilují postavy, je vyloučené. Zkuste vysvětlit strach. Kde jedince nevyléčí psycholog, tam společnosti nepomůže žádná instituce. Jedou v tom všichni, a kdo zkusí vybočit, bude za blázna. Na stísňující atmosféře se podílí kamera, pronikající do osobního prostoru postav, a využití lokací, jež minimalizují šanci na únik (koridory, zužující se ulice). Občasná naivita a polopatičnost dnes pobaví, ale není tak častá a výrazná, aby negativně ovlivnila úžasný spád filmu, tvořeného zhruba ze třetiny nepolevujícím útěkem před tím, v čem tehdy lidé žili. A vlastně – nejen tehdy. 85% Zajímavý komentář: Marigold ()
Tematizace poválečného traumatu a velké krize individuality. Ztělesnění paranoie z otevřeného a neurčitého světa, který nahrazuje náš známý prostor (průzkum vesmíru, Studená válka, fantomická hrozba "zvenčí"). Invaze lupičů těl představuje popkulturně jedlou metaforu o zániku humanity a neustávajícím úpadku civilizace, zároveň inkorporuje všudypřítomnou vidinu ohrožení z druhé strany, kterou nelze přesněji popsat (neboť je napůl utopickým konstruktem moci). Don Siegel natočil dobovými prostředky vynikající sci-fi thriller, bez přehnanosti a naturalismu pozdějších let. Ústrojně plynoucí film bez brutálních vsuvek a křiklavých efektů, který zejména ve finále dosahuje strhujících výšin. Síla obrazu i přehrávání hlavních představitelů, to vše umocněno až kýčovitě prvoplánovou hudbou. Dojem ohrožení a absence bezpečného útočiště to jen a jen zesiluje, narozdíl od pozdější Kaufmanovy verze s Donaldem Sutherlandem. Zatímco tam je "nebezpečí" jaksi nemotivované a anonymní, Sieglova klasika ho jasně pojmenovává. Navzdory tomu, že přichází z hvězd, dříme především v nás samých. V tom se tahle černobílá verze vymyká těm pozdějším. 90% ()
"Musíte mi věřit, já nejsem blázen! Poslouchejte (...) náhlý telefonát. Přijel jsem na místo a tam byli mí přátelé, kteří nalezli ve své garáži neuvěřitelnou věc! Bylo to jakési TĚLO, které ale vypadalo "nedodělaně", "nedotvarovaně", jakoby jakási transformace ještě neproběhla. Ale výškou a váhou odpovídala mému příteli! Tak jsem jim řekl, ať počkají, až transformace proběhne a pak mi brnknou." "Cože jste...?" "Svou přítelkyni jsem po cestě hodil k ní domů, ale NĚCO se mi nezdálo. Měl jsem pocit, že je v NEBEZPEČÍ. Tak jsem šel k ní domů, už bylo pozdě a nechtělo se mi ťukat nebo zvonit, tak jsem rozbil okno do sklepa..." "To by stačilo. Jste blázen." ... Naštěstí druhá polovina už tak nesmyslná není a převažuje svižná režie a zajímavý námět. Dokonce sem tam nějaká velmi pěkná scéna se objeví. Ale to nezachrání první půlku, která je plná iracionálního chování a do očí bijících nesmyslů. (6/10) ()
Galéria (35)
Zaujímavosti (25)
- V roce 1994 byl tento snímek vybrán pro uchování v Národním filmovém registru USA (Vědecká knihovna) jako kulturně, historicky nebo esteticky významný. (Terva)
- Pouze 15.000 dolarů bylo z rozpočtu utraceno za speciální efekty. (sir-dave)
- Počas desaťročí od uvedenia filmu sa pojem „pod people“, ktorý bol inšpirovaný premenenými postavami vo filme, stal populárnou frázou označujúcou ľudí, ktorí sú emocionálne mŕtvi. (Bilkiz)
Reklama