Invaze lupičů těl

Tematizace poválečného traumatu a velké krize individuality. Ztělesnění paranoie z otevřeného a neurčitého světa, který nahrazuje náš známý prostor (průzkum vesmíru, Studená válka, fantomická hrozba "zvenčí"). Invaze lupičů těl představuje popkulturně jedlou metaforu o zániku humanity a neustávajícím úpadku civilizace, zároveň inkorporuje všudypřítomnou vidinu ohrožení z druhé strany, kterou nelze přesněji popsat (neboť je napůl utopickým konstruktem moci). Don Siegel natočil dobovými prostředky vynikající sci-fi thriller, bez přehnanosti a naturalismu pozdějších let. Ústrojně plynoucí film bez brutálních vsuvek a křiklavých efektů, který zejména ve finále dosahuje strhujících výšin. Síla obrazu i přehrávání hlavních představitelů, to vše umocněno až kýčovitě prvoplánovou hudbou. Dojem ohrožení a absence bezpečného útočiště to jen a jen zesiluje, narozdíl od pozdější Kaufmanovy verze s Donaldem Sutherlandem. Zatímco tam je "nebezpečí" jaksi nemotivované a anonymní, Sieglova klasika ho jasně pojmenovává. Navzdory tomu, že přichází z hvězd, dříme především v nás samých. V tom se tahle černobílá verze vymyká těm pozdějším. 90% (19.11.2007)

Až na koráby silnic a telefonní spojovatelku není na tomto filmu vůbec nic zastaralého. Počáteční expozice je sice malinko kostrbatá -- trochu naivní zjišťování, co se vlastně děje. Ale na druhou stranu zřejmě jsem paranoik a skeptik já, a hlavní hrdina jen přirozeně věří lidem, které zná, když říkají pravdu, byť velmi zvláštní. Pak se to ale docela slušně rozjede a se spiknutím na vyměnění pozemšťanů za invazní druh se neuhýbá do zjednodušení. Solidní rozpočet je, tisíceré díky, vidět nikoli na nějakých příšerách a "efektech", ale na pečlivé výpravě a nezvykle velkých scénách (pravda, jen několika). A samozřejmě škoda závěrečné půlminuty s nadějí -- bez ní by to bylo ještě působivější. It's alive, it's alive!!! (23.03.2013)

Klasické sci-fi natočené podle slavné knižní předlohy. Film se od ní liší zejména v závěru, který ovšem vyznívá podobně. Děj se dá vyložit několika způsoby, a Amerika vypsychlá z existence Sovětského svazu, který si drze existoval hned vedle na druhé straně Pacifiku, si pochopitelně vybrala hrozbu indoktrinace společnosti cizí mocností. Naštěstí jsme dnes mnohem inteligentnější, takže chápeme, že je to kravina. Atmosféře to ovšem neublížilo. Je hutná jako sirup, což u starších sci-fi rozhodně nebývá pravidlem. (09.04.2023)

Povedený sci-fi thriller z 50. let, kterému svědčí hlavně výborné herecké výkony všech zúčastněných. Úvod filmu by se sice mohla zkrátit na úkor fáze "přeměn", ze které by se pak dala vykřesat mnohem větší atmosféra a paranoia, i tak ale Siegel se svým týmem neselhal a v závěrečné části filmu dokázal diváka až do konce udržet v napětí. (26.08.2010)

(1001) Až budu mimoplanetární entita a rozhodnu se znormalizovat nějakou civilizaci, udělám to přesně takhle. I s těma luskama, respektive hlavně s těma luskama, a všude na ulicích budou bilboardy a na nich se budou promítat obrázky líhnutí. Paráda. A taky všem těm jedincům naimplantuju něco do hlavy, aby viděli jenom černobíle. (06.04.2010)