Drsný Harry

Tento film mě kdysi blíže přivedl k Eastwoodovi, takže mu nepochybně náleží pět hvězd, mé veliké uznání a čestné místo v osobní síni slávy. Clint, v černých brýlích, jako namyšlený superpolicajt, který žvýká hot dog a jen tak si při tom postřílí několik negrů (to natočit dnes?!), přesně tak ho mám nejradši. I díky jeho suchým hláškám. Drsný Harry je kriminální old-school thriller ze začátku 70. let, který byl ve své době považován za velmi brutální a násilný, ale přesto se dočkal ještě čtyřech kvalitních pokračování. V neposlední řadě je důležité zmínit, že Harry učinil prvotřídní filmovou hvězdu z Clinta Eastwooda a ovlivnil spoustu akčních či kriminálních snímků natočených poté. A co víc, čerpá se z něho prakticky dodnes. Nehynoucí krimi klasika. (17.11.2009)

Manifest sedmdesátkového stylu, vynikající technicolor barvy, San Francisco, každý zaběr by šel vystřihnout a zarámovat. Okázalý soundtrack Lalo Schifrina (60's psychedelic kytarový rock smíchaný s orchestrem a lá David Axelrod) a k tomu nekompromisně hláškující Clint Eastwood a hodně pomalé až neakční tempo s důrazem na atmosféru. (02.04.2014)

Drsná cool postava ztvárněná pekelně charismatickým Clintem Eastwoodem; to je něco na co si vždy potrpím. Podobně jako asi pro vždy budu milovat tyhle osamělé bojovníky za lepší společnost, zvlášť, když je hraje někdo s tím nejzajímavějším hlasem na téhle planetě, kdo pod bundou schovává Magnum 44. Jen jediná věc mi na tom filmu vadila; totiž že se z něj vytratila jakási vizualita. Možná je to jen moje malá úchylka, možná, že podobný problém bude mít řada mladších diváků, v každém případě v době kamerových filtrů a extrémně vizuálně podmanivých filmů, je na Drsném Harrym zatraceně poznat, že vznikl před téměř 40 lety. A je to celkem škoda. "Znásilnění? Jak jsi to mohl vědět?" "Když nahý muž pronásleduje s řeznickým nožem ženu a má při tom erekci, asi nebude vybírat peníze na červený kříž." (22.12.2008)

Pomník jedné éry. Dnešní generace už skoro nedohlédne za bicepsy Arnieho a Slye, ale ještě před nimi tu byl Harry Callahan. Hláškoval tak, že vám naskakovala husí kůže, měl bouchačku s takovým kalibrem, že by jedním výstřelem zbořila Empire State Building a narozdíl od jiných akčních archetypů byl polda každým coulem a kromě likvidace padouchů mu to dokonce i myslelo. Taková kombinace se napříč dekádami hledá těžko, zvlášť pokud jí má někdo brát vážně. A věřte mi, že Clinta Eastwooda brát vážně budete. Bez ohledu na to, kolik mu zbylo nábojů. (11.06.2007)

Eastwood je prostě borec. Dneska už si nikdo nedovolí zastřelit během dvou minut trio černochů, vtipkovat před sebevrahem odhodlaným skočit z baráku či mučit podezřelého přímo na místě činu. A je to škoda. Jen víc takových policajtů. V době, kdy akční žánr měkne a jedním z mála nefalšovaných drsňáků zůstává televizní Jack Bauer, se vždycky vyplatí oprášit starý dobrý Magnum 44, nejlepší zbraň na světě. (02.08.2008)