Moja ľavá noha

Obdivuhodný životní příběh natočený a zahraný stejně obdivuhodně. Film o nezměrné touze žít, o obětavosti a lidském citu ve velmi těžkých podmínkách života v chudobě. Snad ten přetěžký handicap, který byl do života malého Christyeho Browna osudem vpraven, způsobil tu jeho životní sílu a chuť alespoň trochu se přiblížit životu běžných zdravých lidí. K celkovému dojmu z filmu přispívá i naprosto bezchybné Daniel Day-Lewisovo ztvárnění a sžití se s rolí. Ve snaze ztvárnit hlavní roli co nejpřesvědčivěji se dokonce údajně naučil psát levou nohou. Po shlédnutí tohoto skutečného životního příběhu snad nebude nikdo pochybovat o schopnostech lidského myšlení, když tělo neposlouchá. Silný zážitek, to se musí vidět. Na tohle zřejmě nikdy nezapomenu. Smekám klobouk, Christy Browne. Nechci teď hodnotit tento vynikající film, ale život tohoto silného člověka. Kdybych mohl dát deset hvězdiček, tak je ode mě Christy dostane. Škoda jen, že se doposud žádný distributor DVD neodhodlal vydat tento titul u nás na DVD. Myslím, že by zasloužil i velmi kvalitní CZ dabing. (26.10.2007)

Otevřeně přiznávám, že filmy s podobnou tematikou obloukem obcházím. Nemám je příliš v oblibě, jsou to většinou srdcervoucí, plačtivé snímky a v mnoha případech tlačí na pilu, zcela nevhodně či manipulativně. Tomuto dílu jsem se vyhýbala dost urputně a hodně dlouho. Ovšem chyba lávky. Moje největší překvapení ve filmové tour. Nádherný příběh o houževnatosti a krásném vztahu matka-syn. Bravurní výkon Daniela Day-Lewise mě nejen přesvědčil, ale dotáhl bez připomínek až na pět hvězd. A dávám je bez rozpaků. S nadšením, úctou a pokorou. Challenge Tour Special, červen 2015. (27.06.2015)

Když jsem se díval na Moji levou nohu, vzpomněl jsem si na film Záře, co jsem viděl skoro přesně před rokem. A jak jsem tak začal o Záři uvažovat, zjistil jsem, že i když to je pouze rok, nepamatuju si vlastně skoro nic. Vím, že tam byl nějaký geniální pianista, co to měl v životě těžké a že ho hrál fascinujícím způsobem Geoffrey Rush, ale jinak jsem si nevzpomněl na žádnou scénu, co by mi zůstala v hlavě. A uvědomil jsem si, že s Mojí levou nohou to bude podobné. Je to dobře odvedená práce, ale nic, co by se mi opravdu zadřelo pod kůži. Příběh je odveden až příliš realisticky, což je pochopitelné vzhledem k tomu, že vznikl podle autobiografie, ale přesto musím říct, že dávám přednost snímkům s určitou uměleckou stylizací. Pokud přesto dávám čtyři hvězdičky, je to jednak kvůli bravurnímu výkonu Daniela Day-Lewise a jednak kvůli tomu, že příběh není černobílý a naštěstí nehraje na sentimentální notu - Christy Brown není ukázán jen jako chudák a oběť osudu, ale taky jako pořádně sarkastický a protivný paličák. (02.09.2012)

kvalitně natočený a hlavně zahraný film, který vyzdvihuje především sílu vztahu matky a silně postiženého syna. Ve filmu je sugestivně znázorněno syrové a drsné irské prostředí s katolickou mentalitou, takže s ním humánní pohled hezky kontrastuje a sentimentální okamžiky, i když ne tolik vtíravé, určitě mnohé dojmou. Proto ho hodnotím slušnými 4*, především za provedení. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 1 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] (06.08.2012)

Ačkoliv je Moje levá noha žánr dramatický, režisér Jim Sheridan neloudí z divákovy pomyslné sentimentální struny uplakané tóny jak je u tohoto žánru zvykem. Nemoc Christyho Browna už sama o sobě poskytuje dost dramatické látky a nucený slzavý nával by ničemu neprospěl. Film monitoruje příběh, který přišel na plátno na základě skutečných událostí a nabízí vstřícný a nevtíravý pohled na člověka paralyzovaného vrozenou nemocí. Všechen Christyho pohyb směřuje do jeho levé dolní končetiny a přesto v sobě nachází odvahu a vůli bojovat se životem a plnit si své sny. (09.10.2004)