Toto le héros
Toto der Held
Toto the Hero
Réžia:
Jaco Van DormaelScenár:
Jaco Van DormaelKamera:
Walther Vanden EndeHudba:
Pierre van DormaelHrajú:
Michel Bouquet, Mireille Perrier, Sandrine Blancke, Klaus Schindler, Pascal Duquenne, Nicolas Duvauchelle, Harry Cleven, Bouli Lanners, Bernard Yerlès (viac)Obsahy(2)
Thomas a Alfred přišli na svět přibližně ve stejnou dobu. Během následného požáru v porodnici se sestry horečně snažily zachránit všechny novorozence. Thomas trpí utkvělou představou, že si zaslouží Alfredovo štěstí, který se narodil do bohaté rodiny. Všem tvrdí, že byli v tom zmatku při narození zaměněni. Veškerá smůla – od ztráty sestry až po neschopnost navázat vztah s Evelyne – by se místo jemu měla lepit na paty Alfredovi. Nyní již zestárlý Thomas spřádá plán pomsty svému celoživotnímu protivníkovi, muži, který mu ukradl celou existenci... (Cinemax)
(viac)Recenzie (37)
O filme som pred tým, ako som si ho pustil nič nevedel a po krátkej dobe som si uvedomil, že by to nič nezmenilo. Spočiatku som mal pocit, že je to dielo opitého strihača, ale neskôr opilcov pribúdalo a ja som sa začal obzerať po hodinkách zisťujúc, koľko to trápenie bude ešte trvať. Vôbec nemám chuť sa zaoberať izolovanými scénami alebo iba obrazmi, ktoré mali nejakú minimálnu šancu ma zaujať, pretože môj záver je jednoznačný - tento film nemal byť vôbec nakrútený. ()
Opravdu mistrovský kousek a celkem i po právu oceněný film Zlatou kamerou na MFF v Cannes roku 1991 za filmový debut. Film líčí osud chlapce Tota který žije už dnes po letech jako zahořklý obyvatel útulku pro přestárlé a vypráví v epizodách svůj příběh života. Jako dítě byl přesvědčen, že ho hned po jeho narození zaměnili s jiným chlapcem-a to sice z nějakým Alfredem. Tato smyšlená křivda ho pak pronásleduje po celý život, neboť on, Toto sám se musel spokojit s obyčejnou prostou existencí, zatímco Alfréd vedl pohodlný život v blahobytu. Alfred mu nakonec sebral všechno i Evelyn, Totovu jedinou a opravdovou velkou lásku. Na samém konci se ale Toto za dramatických okolností se starým Alfredem ,,vypořádá"...Více ale už ve filmu. Mimořádný filmový debut tohoto Belgického režiséra a film hodný shlédnutí. Tento film ani tak nevypráví lineární příběh, ale líčí sny, přání a určité spolčení-sdružení, které odpovídají dětskému vnímání světa. ()
Zajímavý námět utopený v příšerném zpracování. No hlavně, že ukážeme rozjetou kočičku, že "umělče" Dormaele. Od tohoto pána jsem nic převratného po hanebném Mr. Nobodym nečekal, strukturou snímku se to dokonce jeho nejnovějšímu počinu velmi podobá, takže nakonec vlastně můžu říci, že se mi Toto i celkem líbil, ale i tak se přes tři hvězdy nedostanu. Stále se jedná jen o rádoby euro umění, matlající jeden blud na druhý, ze kterého na konci NĚCO vznikne :) ()
Forma skvělá, obsah slabý a nedotažený. A přitom ten námět je sám o sobě hodně zajímavý, ale Dormael ho podal tak, že je celkem rychle jasné, jakým směrem se to asi bude ubírat (i když je to vyprávěné retrospektivně) a co z toho vlastně vypadne, takže je celý ten koncept až moc předvídatelný a bez čehokoli navíc. Vlastně ani o Thomasově životě se tolik nedozvíme - nebo aspoň pro mě to bylo málo, abych s ním dokázal soucítit a nějak chápat, proč si myslí, že má život na nic. Je to napsané spíš povrchně, než aby to šlo pořádně do hloubky. Všechny tyhle nedostatky scénáře se pak snaží vynahrazovat právě forma, která je skutečně působivá, nápaditá a do jisté míry i propracovaná, ale to nejlepší předvádí na začátku a na konci, prostředek je takový nijaký. A jestli jsem dobře pochopil - to ten film fakt obhajuje incestní vztahy? Třeba to je jen můj pocit, ale ti dva se k sobě prostě měli až moc... Celkově to tak pro mě je zajímavá kuriozita, kterou jsem rád viděl a která určitě má něco do sebe, ale svůj potenciál využívá jen na půl a snaží se co nejvíc tvářit, že to vlastně bohatě stačí. Mě ne. 3* ()
Hmm, takže Celestin se nám narodil v pračce a tragedie se odehrála, protože Bůh byl zrovna líný a vrtal se v nose. :o) Místy jsem vůbec neměl pocit, žebych sledoval od Jaca Van Dormaela debut, nýbrž pozdější film na režisérovu další tvorbu již odkazující – zpětně mám pocit, že se JVD po Totovi rozhodl ty vybrané vedlejší motivy více samostatně rozvíjet. Každopádně jak se mi Osmý den (z něhož jakoby zde přímo vypadla celá jedna scéna cestování v autě s postiženým společníkem v podání stejného herce) místy protivil coby sentimentální doják plný klišé a Zbrusu Nový zákon zase mi navzdory originálnímu fantasy námětu připadal formálně přeplácaný a přehnaně vážný, tak tady mohu poprvé říct, že mě některý z Van Dormaelových filmů skutečně nadprůměrně oslovil. Sice mi trochu vadily příliš intimní scény mezi sourozenci v dětském věku, tematicky jde vůbec o bizarní záležitost a celý film opět jednou Van Dormael výrazně postavil na formě... ale přesto, jak jsem cítil v první půlce menší zmatek, postupně na mě ona forma s mnoha neobyčejnými nápady (za všechny zmíním fantaskní scénu ve stylu černobílé gangsterky a brzy poté mini orchestr v zadné části náklaďáku), výtečnou hudební dramaturgií a nezvyklým mysteriózním vyprávěním fascinovala a zavanula na mě nádhernou atmosférou. Bizarní i poetické, jednou s vnímáním světa očima dítěte, jindy s tou samou postavu coby již rafinovaným starcem ve stopách svého osudu, ve ztvárnění krásně zádumčivého Michela Bouqueta. Vše s hodně zdařilým vyústěním... ♫ A jedem! Bum! :) [75%] ()
Reklama