Lovec krokodýlů

Steve Irwin - co by dobrodruh a člověk s velkým k srdcem k přírodě. Natočil mnoho dokumentů a to, že se mu podařilo vstoupit, tak blízko ke zvířatům byl určitý dar, který nedostává každý člověk. Přesto vše jsme jen lidé a děláme chyby. Irwin zřejmě porušil nějaké pravidla přírody. Dostal od rejnoka smrtící bodnutí přímo do srdce. Všechna čest tomuto odvážnému muži, který se snažil nám lidem ukázat a přiblížit nebezpečné tvory naší planety.. (22.07.2011)

Nezodpovedný , manpiuloval so zvieratami zvráteným spôsobom, ťahal za chvost, za uši, nenechal ich žiť v kľude v ich prirodzenom prostredí. Neriadil sa porekadlom " ži a nechaj žiť ". Z krokodílov a hadov mal úchylku a až závislosť. Pár častí som videl ale na to aby to malo 55 častí to nikdy nebolo myslené. Odvaha bez rozvahy znamená len žial, a tak aj Steve Irwin dopadol, pri dokumente ho zabila raja ostňom priamo do srdca. V súkromí mohol byť skvelý človek ale exhibicionista a hazardér jak hovado. (09.10.2013)

Steve Irwin dokáže zaujmout, vysvětlit a udělat konečně pořádnou show, to už tady dlouho nebylo (( ::..... 4.9. bohužel ale už nás nebude zabavovat jak doposud, protože už ho budeme brát neživě, ale snad ho z televize jen tak rychle nestáhnou a my budeme vzpomínat :( ještě jednou díky za jeho odvahu a trošku i ztřeštěnost (08.01.2006)

Rest In Peace, CrocoFucker!! (- Jde mi o vtip ze SouthParku, kde měl Irving poněkud drsnější přístup ke zvířátkům. Chytil krokodýla. Nacpal mu palec do prdele, a to milýho krokodýla pěkně nasralo!) Pořad, ve kterém dvojnásob platí: tohle doma nezkoušejte. Beztak mi ten člověk nikdy nepřišel normální. Mávat děckem před krokodýlem, to je prostě demence, i když "to máte pod kontrolou". Neměl jsem ho rád. (06.12.2010)

9 / 10 Je tomu už zopár dní, čo svetom preletela správa, že jeden z najaktívnejších, najznámejších a divácky najobľúbenejších popularizátorov a ochrancov prírody je mŕtvy, ale tá nepríjemná zmes smútku a hnevu mnou aj naďalej preteká ako jed. Priznám sa, Steve Irwin mal od počiatku moje veľké sympatie, miloval som ten entuziazmus a zápal, ktorý sa zrkadlil v jeho usmiatej tvári vždy, keď mohol pred svojimi divákmi odhaliť ďalšiu z krás prírody a živočíšnej ríše. Nikdy som si však neuvedomil, ako veľmi potrebujem vedieť, že ešte aj dnes, v dobe nekonečných bojov o moc, vplyv a peniaze, v dobe, kedy sa viac ako veľkosť charakteru cení veľkosť bankového konta, existuje človek spájajúci v sebe odvahu, múdrosť, vôľu a silu niečo dokázať - všetky vlastnosti, ktoré som si vážil a ctil ako malý chlapec. Aj preto je krutou iróniou osudu, že až jeho smrť kdesi uprostred chladného a mĺkveho oceánu mi opäť pripomenula, čo je v živote skutočne dôležité: pocit, že ho žijete naplno, že každý váš nádych a výdych je ďakovnou rečou za možnosť okúsiť všetky jeho skryté krásy, pocit, že svojim konaním vtláčate svoju pečať do plynutia histórie, nie však zbraňami a úradníckymi pečiatkami, ale rozumom a snahou niečo po sebe zanechať - niečo, kvôli čomu sa oplatí pretrpieť všetky tie momenty, kedy by sme to najradšej vzdali. (06.09.2006)