Neortodoxní

Nuž pochádzať z New Yorku nemusí vždy znamenať byť typickým američanom. Esty je toho živým príkladom. Únik Ester alias Deborah Feldman zo sveta židovských tradícií do sveta tých nám známejších konzumných tradícií bol určite správnym životným rozhodnutím minimálne preto, že vďaka jej príbehu vznikla táto miniséria, ktorá miestami skutočne pôsobivo zachytáva časť tradícií ortodoxných židov v NY. (28.03.2020)

Nosný příběh vykoupení a emancipace, leč poskládaný z nepřesvědčivých modelových situací a popostrkovaný vpřed rušivými náhodami (náhodné setkání s přátelským hudebníkem v kavárně, náhodné setkání s přátelským ředitelem konzervatoře, náhodná setkání mnoha jiných postav, která se nacházejí ve skoro čtyřmilionovém Berlíně...). Proti ultraortodoxní komunitě chasidských židů, kteří optikou seriálu žijí černobílé životy plné trápení a bez špetky radosti (a jde o pokrytce oddávající se alkoholu či hazardu), stojí ultraliberální, multikulturní, barvami hýřící Berlín, kde hlavní hrdinku, cizí osobu s neznámou minulostí, všichni hned přijímají s otevřenou náručí. Prakticky ze dne na den se stává velkou kamarádkou pestré party konzervatistů. Mezi Berlíňany není negativní, neempatické, nepřející postavy, která by mladé ženě nepodala pomocnou ruku. V New Yorku jsou naopak všichni proti ní. Na obou stranách stojí vesměs jen karikatury. Protagonistka je enigmatická figura. Říká o sobě, že je jiná, ale nemáme možnost poznat, v čem její odlišnost spočívá. Vidíme ji buď během židovských rituálů a v manželství, kdy sama sebou být nemůže, případně ve zcela novém prostředí, kde sama sebou zatím být nedokáže. Poměry, před nimiž utíká, jsou exponovány příliš pozdě. Prvním epizodám tak chybí naléhavost. Není zřejmé, co je v sázce a co jí hrozí. Její pronásledovatelé spíš jen zoufale bloumají po Berlíně, než aby se k ní postupně blížili. Činí tak v množství vatových scén bez napětí nebo valné vypovídací hodnoty. Vyprávění je přes množství nahodile začleňovaných flashbacků přímočaré a ubírá se bez překvapení předvídatelným směrem. Dokážu si z toho představit hutné dvouhodinové drama, které se bude věnovat citlivému tématu a dopředu jej potáhne herecké zaujetí Shiry Haas. Ve stávající podobě jde o natahovanou, těžko uvěřitelnou pohádku. (01.09.2020)

Neortodoxní místy působí jako dokument, který staví na kontrastu konzervativnosti a diversity. Projekt, který po sobě zanechává hodně výrazný "statement", u kterého mám ale jeden otazník. Příběh ukazuje ženám v podobné situaci určitou cestu a inspiraci, ale do jaké míry tyto ženy budou mít přístup k Netflixu, když nemají pomalu přístup ani k internetu? (08.04.2020)

Emociálně silný intimní příběh, kterému bohužel chybí přesvědčivé reálie. A tak jsem pořád přemýšlela, kde vlastně Ester spí a proč to nějak neřeší (vysvětleny byly 2 noci), zda se myje a mění si prádlo, kde bere peníze a z čeho platila v Německu doktora. Navíc Ester, která nebyla sama sebou v NY, není sama sebou ani v Berlíně, kde se s konzervatoristy seznámí úplnou náhodou a hned ví, co chce, a ví si rady, co a jak. Všude trefí a všechno je happy. Ne, ten příběh není dobře napsaný, měl skončit tím, čím začal, a to odchodem na letiště. Anebo měla být berlínská část napsaná úplně jinak, uvěřitelněji.Každopádně je ho škoda. 70% (12.04.2021)

Nebyla jsem si jistá, co zapínám, ale o to víc jsem si říkala, uvidíme - jak mě to zaujme, vtáhne..A doporučuji každému, kdo nemá zkušenost či vazbu na nějakou náboženskou skupinu, aby se na to podíval, protože je to silné. Hodně silné, neznámé, uvědomíte si v čem žijete vy a v čem mladá dívka, která má i v 21.století nalajnovanou budoucnost...Pro mě to bylo hodně náročné se na to dívat, protože s tímto nesouhlasím, nicméně - každá komunita prostě funguje jinak... (07.02.2021)