Réžia:
Jiří Sequens st.Scenár:
Jiří Sequens st.Kamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrajú:
Petr Haničinec, Renáta Doleželová, Miloš Willig, Vilém Besser, Slávka Budínová, Martin Růžek, Alena Vránová, Rudolf Jelínek, Josef Vinklář, Josef Bláha (viac)Obsahy(1)
Na motivy z Řezáčova románu Bitva natočil Jiří Sequens široce rozevřenou, avšak krajně ilustrativní a tezovitou epopej, která zachycuje severočeské pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově "Nástupu") stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (36)
Volné pokračování Vávrova snímku Nástup z roku 1952. Děj se začíná odehrávat přibližně po dvou letech od předchozího filmu, v roce 1947. Hlavní hrdina Bagár se už v pohraničí vypořádal s Němci, teď je na řadě kapitalistická smetánka (Rosmus) zlatokopové (Püchler) a kolaboranti (Tymeš). Ve hře je osud družstva, státního statku, ale ohroženo je především pohraničí takové jaké si ho Bagár se svými spolupracovníky vybudovali... ()
Text distributora to je zase jednou perla, úplně mimo mísu. Tento film je především dobré řemeslo. S přihlédnutím k době vzniku není ani tak moc zpolitizovaný, i když samozřejmě dějiny píší vítězové a tak "rejdící" reakce je složená jako vždy z bezcharakterních zrůd a bývalých agentů gestapa. Nicméně dialogy, dějová linka a hudební doprovod (vše připomínající "majora Zemana") jsou na úrovni, herecky vše skvěle obsazeno. Atmosféra zmaru všeho je dokonalá, boxuje se bez rukavic. O všechno jde v té chvíli oběma stranám, vše spěje k Únoru. Snímek lze zařadit zcela v poklidu zařadit do skupiny zajímavých filmů opisujících období třetí republiky. Inspirativní. 80% ()
Ta podobnost s 30 případy majora Zemana je vážně očividná. Počínaje empatickým Milošem Willigem přes utrápenou manželku hlavního hrdiny (Renáta Doleželová) až po tu (opět nepochopitelnou) apokalyptickou hudbu Zdeňka Lišky. Ale když člověk ví, o co šlo a dokáže se oprostit od toho jednobarevného vyznění, nutno přiznat, že některé scény jsou výborně zahrané a člověk si smlsne na těch záporácích i nevyhraněných charakterech (Růžek, Budínová, Vránová). ()
Skvělá adaptace, dnes už klasické, literární předlohy. Přímé politické dění zde vidíme minimálně, neb je k nám transportováno skrze osudy/jednání/chování jednotlivých postav děje, který je dosti bohatý/barvitý a napínavý na to, aby bez problémů ustál téměř tříhodinovou stopáž, a klidně i delší. Herecká elita opět nezklamala. Jedna z nejlepších filmových rolí Aleny Vránové, snad dokonce ta životní. Označení "diva" si Vránová touto rolí určitě a bez přehánění zaslouží. V postavě Tymeše (Vinklář) jako by film zůstal nedokončený. Ale vše nelze vyřešit naráz a Tymeš tak zůstává obrazem pseudo-komunistů=z vypočítavosti do rudého kabátu převlečených demokratů=fašistů, kteří se postupem času pevně zabydleli ve Straně i jinde a značnou měrou pak přispěli, spolu s jinými anti-rudými živly, k pádu celého socialistického bloku=většina z nich si totiž vždy dokázala najít cestičku, jak se vyhnout gilotíně. ()
Souhlasím cele s PatoPem... Za sebe jen dodávám, že film je bezesporu prodchnut bolševickou propagandou, vždyť literární předloha Václava Řezáče Bitva (1954) byla vrcholem sorely, takže není divu, že schematičnost postav obráží i filmové zpracování. Přesto však jsem s to film sledovat jako pouhý příběh, u nějž od ideologie odhlížím. Shovívavost mého úsudku nepochybně umocňuje niterně ohromující hudba Zdeňka Lišky... ()
Reklama