Kolik slov stačí lásce?

Odpočinkový povídkový snímek o běžných starostech a strastech obyčejných lidí. Příběhy, které by se i mohly klidně stát. A tak nějak ukazuje neuspěchanou dobu, která by se dnes naopak už stát nemohla. Povídky doprovází příjemná hudba své doby, která umocňuje atmosféru. Každá povídka je jiná a přesto mají něco společného. Pohled na život takový, jaký je. Dokonce jsou si v určitých detailech navzájem propojené, ale ty tu prozrazovat nebudu. Z historického hlediska jsou tu vynikající záběry Prahy. Vznikla tak zároveň ukázka, jak naše hlavní město vypadalo v 60. letech 20. století. A to rozhodně stojí za zhlédnutí. (21.11.2013)

Nenáročný trochu poeticky ztvárněný cyklus tří povídek, kde se prolínají některé postavy. Osobně mne zaujal nejvíce první a poslední, druhý mi tak zajímavý nepřišel, navíc by dnes byl označen za rasistický. Potěší hodně záběrů z dobové Prahy 60. let a hudba prolínající se celou trilogií. Hodnocení: 55 % (16.01.2021)

Příkladně ideologicky uvědomělý produkt raných 60. let z dílny pozdějšího tvůrce majora Zemana. Sledujeme výjevy ze života taxikáře, nádražáka, pomocného dělníka na letišti, šičky nebo střihače (látky, ne filmu!) Podle toho vypadají i nanicovaté dialogy, posledně jmenovaný raději ani nepromluví. Všechny uvedené postavy jsou v jádru dobří lidé, i když mají své drobné mouchy. Film zapůsobí lehce výchovně prorodinně i proti alkoholismu a milostným avantýrám. Skoro celá stopáž je podbarvena dost otravnou hudbou, jakýmsi odvarem z amerického jazzu a swingu. Dvě hvězdy dávám za kameru, pěkně zachytivší Prahu té doby. (11.10.2014)

Všechny tři povídky jsou povedené a ukazují, že láska si vystačí s minimem slov - viz chaplinovský vztah Bróďy a africké holčičky, kteří si vzájemně nerozumějí ani slovo, a také Hlaváčová a její nápadník mim. Velmi dobrý hudební doprovod a plejáda výborných herců = další nedoceněný snímek naší kinematografie. (04.02.2022)

První povídka nevýrazná se středně otráveným a znuděným Valou. To vzal asi jenom jako výplňovku na jeden večer. Silně nalíčená Brejchová. Druhý den už pomalu nevím, o čem to bylo. Šestsettrojka jezdí po noční Praze pouze se zapnutými obrysovými světly?  Druhá povídka s totálně nepravděpodobným dějem. Potěší snad jen Chadimová v roli letušky. Třetí povídka těžký průměr s němým divným mimem. Občas náznak pokusu o vtip. Zednářská symbolika: 7:23 – zeměkoule v logu ČTK. To ještě byla kulatá. Teď už maj v logu šišozemi. A po několika vteřinách další zeměkoule, tentokrát v logu ČKD.  Pilot dopravního letadla (Mareš): „Za chvilku tu naší mičudu obletíme za hodinu.“  „Bydlím v Jagelonské, 3. patro, číslo dveří 18.“ 32:33 – bohyně Kálí. Kopecký: „Potom tři děti. Ve třiceti konec.“ Hezká úvodní melodie. (19.08.2022)