Kráľ komédie

Na sledovani narocnejsi snimek, do ktereho je potreba se opravdu ponorit a snazit se behem prvnich minut pochopit, co nam to reziser vlastne predklada. Kral komedie je nepravem podcenovany ci primo odsuzovany snimek, pro jeho caste nepochopeni a rozcarovani ze zavadejiciho nazvu - o komedii totiz moc nejde, spise o pusobivou ukazku lidske zaslepenosti a psychozy. Jde ale o velmi brilantne natocenou a De Nirem vyjimecne zahranou tragikomedii, s nekolika nezapomenutelnymi scenami - napr. pri jedne z predstav Pupkina si z divakovy neznamych duvodu predstavuje, ze mu Jerry pln nadseni z jeho komedialniho talentu osahava oblicej a deformuje ho, ci scena s oblepovanim Jeryho lepici paskou :) Vyjimecny film, jehoz shlednuti rozhodne neni ztrata casu. (28.02.2005)

Ani z Hannibala Lectera jsem neměl tak mrazivý pocit jako chvílemi z Ruperta Pupkina, člověka zcela vytrženého z reality, neschopného začlenit se a komumunikovat s okolím. Jako se to děje často u filmů s mediální tématikou (Truman Show, Network, Muž na Měsíci), diváci se soustředí na kritiku médií tak úpěnlivě, že si nevšímají, o čem ty filmy ve skutečnosti jsou... že jejich téma je mnohem obsáhlejší. Král komedie skutečně neukazuje o nic méně o stavu společnosti než Taxikář či Zuřící býk, jen zabaleno je to v trochu odlišném papíře. Jediné, co bych mohl vytknout, že se vlastně Král dějem Taxikáři dost podobá - včetně happy endu, který vlastně vůbec nemusí být happy end. Ale nevadilo mi to zas tak moc. (04.12.2012)

The King Of Comedy v prvni rade silne manipuluje jak s ocekavanim, tak se samotnym zanrem, kdy je to cele uplne o necem jinem, nez se zda. To je take duvod, proc byl film tak zoufale komercne neuspesny a ve Scorseseho filmografii patri spise k tem zapomenutym, ani ja jsem se vubec nehrnul do filmu o "bavicich" ala Man on The Moon, na ktery to vypada. Kdyby ale nekdo na rovinu vysolil, ze je to o 2 totalnich psychopatech v New Yorku, kdy Robert De Niro sjizdi individum, ktere si v nicem nezada s Travisem Bicklem z Taxikare a Sandra Bernhard hraje jednoho z nejfanatictejsich stalkeru na filmovem platne, cele by to vypadalo uplne jinak. O to pozitivnejsi je pro me tenhle skvely film prekvapeni a Scorsese si me navzdory svym totalne prehodnocenym mafianskym srackam typu Goodfellas, nebo The Departed zacina cim dal vic ziskavat. 8/10 (11.12.2010)

Scorsese má zvláštní zálibu natáčet některé své filmy podruhé: Who's That Knocking at My Door? v zásadě remakoval s Mean Streets, Casino a Goodfellas působí jako jeden film rozstříhaný do dvou a s The King of Comedy se zase vrátil v zásadě k Taxi Driverovi. I zde sledujeme doslova basement incela, jak se propadá do své vymyšlené iluze reality, ve které má nějaký účel a uznání. Akorát nejsou sedmdesátky a ve vzduchu post-vietnamské trauma, nýbrž léta osmdesátá a s nimi všudypřítomný svět televizní zábavy. Pupkinova postava také není roztomile komický blázínek, ale politováníhodný malý človíček vychovaný dle ideálů amerického snu, dle kterých si stačí jít neúnavně za svým, abyste toho dosáhli. Jenomže ono ne-e. Nebo nakonec jo-o? Tahle mapa od reality odpojené osobnosti lačnící po úspěchu a uznání publika, je v současné éře všelijakých internetových šašků a influencerů, kteří udělají všechno pro krátkodobou pozornost publika, vlastně stále dost aktuální. "Can I help you with anything else?" "No no, I just gonna wait here." "But this isn't a waiting room." "Mhm." (12.05.2023)

Nervydrásající film, který ve svém nitru ani není komedií, ale spíše sondou do člověka, který chce být za každou cenu slavný a nedokáže si připustit, že by to mohlo být jinak. Král komedie alias Rupert Pumpkin, jehož jméno každý komolí, je postava z masa a kostí, je průměrný, dělá chyby - a tím je obrovsky lidský a pravdivý. (07.03.2007)