Mafiáni

Nejlepší snímek mezi gangsterskými filmy to sice není, ale určitě jde o výrazný nadprůměr. V porovnání např. s nedávno zhlédnutým francouzským Prorokem chybí pocit absolutní autentičnosti a naopak cítím určitou, byť ne velkou, snahu gangsterské prostředí zatraktivnit, což je na druhou stranu pochopitelné z komerčních důvodů. Patrně nejvýraznější role Raye Liotty, který svůj talent později nedokázal zúročit tak, jak by si asi sám představoval. Snímek líčí příchod jednoho ambiciózního kluka mezi místní galerku a jeho postupný vzestup ve zločineckém prostředí, který nakonec vede až k jeho zatčení a spolupráci s policií. Scorsese je zkušený režisér a v těchhle vodách je jako doma, navíc se opřel o řadu špičkových herců typově dokonale odpovídajících představám diváka o mafiánských bossech a jejich kumpánech. Robert De Niro nebo Joe Pesci už na podobné role mají snad patent. Celkový dojem: 90 %. (11.03.2010)

Tak jsem konecne videl i tento film o mafianech a musim rict, ze me fakt dostal. Scorsese proste umi a tohle se radi mezi nejlepsi mafiansky filmy. I kdyz je to opet o mafianech, tak je to neco jineho nez Kmotr nebo Tenkrat v Americe. Z mafianu tady nejsou udelany takovy nepremozitelny machri jako v Kmotrovi a ani to nema takovou vypravu jako Tenkrat v Americe, ale presto to je vynikajici. Hlavni tri hrdinove jsou fakt vyborni (i kdyz vlastne nejsou mafiani, ale jen "podnikatele"). Liotta je perfektni a je to nejspis jeho nejlepsi role, Joe Pesci je spravnej magor a ma vyborny forky (a Oskara si fakt zaslouzil) a De Niro je slusnej drsnak a v tomhle filmu se mi fakt hodne libil. Ale i ostatni herci nijak nezaostavaj a hrajou taky vyborne. Za zminku stoji jeste vyborny Paul Sorvino, kteremu role skvele sedla. Jediny co tu je jako v dalsich mafianskejch filmech je to, ze vse zacina detstvim, pak obdobim nejvetsi "slavy" a konci to podrazama, drogama, vezenim a vrazdama. Ale to uz k mafianskejm filmum asi patri. Vic se mi libila prvni polovina filmu, kdy je vse takove bezstarostne, nic neni problem ("Tys ho zabil" "Dosla mi kyselina, zahrab ho." "Ok pohoda.") a hezky svizne dej odsejpa. Pak nastupuje zaverecna hodina, kdy uz po vsech de policie, gangstri se zabiji navzajem (vrazdy sou hodne dobre a hodne brutalni) a uz to neni tak vesely (zatimco prvni pulka je narvana forkama, tady nejsou skoro zadne), ale docela depresivni, ale presto vyborne. A navic to je vsechno podle skutecnejch udalosti. Jeden z nejlepsich filmu Scorseseho, jen skoda, ze za nej nedostal oskara. (13.07.2005)

Mafiáni se stali legendou po právu. Scorsese nám ukazuje tehdejší zločinecké poměry bez zbytečných příkras, věrohodně, za vydatné pomoci typologicky perfektně obsazených herců a rozmanitého soundtracku, buduje dobovou atmosféru a pomáhá nám takřka dokonale porozumět specifické nátuře členů i vnějších stoupenců italské mafie. To vše pochopitelně zabaleno do formálního mistrovství, díky němuž nemá divák sebemenší možnost, aby třeba vinou vlastní chvilkové nepozornosti vypadl z perfektně sladěného rytmu, který dirigent Scorsese zkušeně diktuje prostřednictvím zmíněného soundtracku (kvůli hudbě bych chtěl tu doby tak moc zažít :), famózních herců (ústřední dvojice válí, Pesci nasazuje korunu) a skvělého scénáře, který staví hlavního hrdinu do konfliktu nejprve s morálkou (jeho otec), poté s rodinným životem a nakonec i proti svým, přičemž nepřestává gradovat a uchvacovat svou psychologickou věrohodností.. A zároveň je to soustavně nesmírně vtipné a vynalézavé (stop-motion, kterým se později inspiroval například Steven Soderbergh; chvílemi až groteskní, ale vždy relevantní násilí; cool kamerové jízdy v interiérech, přesouvání pozice vypravěče podporující komplexní vývoj příběhu). Casino mám sice radši, ale už Goodfellas se k dokonalosti drze a suverénně přibližují. 90% (20.06.2015)

Monumentální freska. Mistrovské dílo, které nás přinutí, abychom na mafiánský svět nahlíželi z ptačí perspektivy, abychom se zbavili veškerého morálního zaujetí a přijímali předkládané pouze a jenom tak, jak je nám mistr Scorsese servíruje. Zdánlivé pedantství, puntičkářství a až patologické vyžívání se v detailech nám umožňuje jenom a jenom se kochat v dalších a dalších přívalech řečí, událostí, postav, vztahů, ale v neposlední řadě též zdánlivě podružných předmětů, což je nejlépe vidět na plných stolech a desítkách odrůd všeho možného koření, těstovin, pokrmů i nápojů. Samotný příběh je pojat spíše náčrtově a více než zběžně, že si někdo může stěžovat, že tu o nic nejde (S jedním takovým kacířem jsem film dokonce sledoval). Když si však uvědomíme, že byl film natočen podle skutečné události, musíme pouze složit hold nesmírné autentičnosti, nezaujatosti a dokonce neobvyklému druhu humoru, jež se tu prolínají a spoluutvářejí kompaktní a mistrovské dílo, kterému se všichni herci úplně podřídili, aby jim to však bylo jen ku prospěchu. Co by byl Ray Liotta bez tohoto filmu? Opravdové hvězdy jsou bezeporu Niro s Pescim, který tu vytvořil navýsost přesvědčivého, živelného gangstra, kvůli kterému su musím stále znova ptát: To že je ten trumbera ze Sám doma? Robert De Niro pak jako kdyby ve filmu trochu odpočíval s snad se i schovával, čímž právě dodal své postavě punc naprosté věrohodnosti. Jestli bych měl něco vytknout, tak snad jen, že Scorsese přeci jen poněkud zanedbal starost o Nirovo stárnutí, což je zvlášť markantní ve srovnání s jeho Zuřícím býkem. (19.12.2004)

Co se sakra stalo? Upřímně jsem se těšil, až uvidím ony hojně citované, skvělé, nedostižné Goodfellas. A ono mě to nijak zvlášť nevzalo. Vývoj postavy? Kdybych dokázal říct, co víc bych ještě chtěl, potěšilo by mě to samotného víc než nějakého zarytého uctívače, který mě bude za tyhle řeči chtít popravit. Anyway, když opominu katastrofální/ický český dabing, ve kterém hned tři vedlejší postavy mluvil tentýž člobrda, tak kromě skvělého Joea Pesciho jsem neviděl nikoho, kdo by si zasloužil moje uznání nebo sympatie. Jinak mi z většiny postav zůstal pocit typu "no tak teda nezapomínáte, a co jako?" Mnohem líp mi seděl Donnie Brasco... 60% (26.04.2006)