Zomrieť mladý

Koukal jsem na džůlii robrtsovou aka pryťyvomen, kterak pečuje o rakoviňáka kempla skota, jenž dlí na haciendím bat hradě svýho otce, zlýho bohatce, zatímco on jí pod dohledem majordoma způsobuje vlhnutí vulvy promítáním oprásků nahých ženštin namalovaných Klimtem. To vše vyplněno nekonečnejma blábolama, který degradujou  nemocnýho člověka na blba, věřícího v ženskou empatii k parťákovi. Což je u zrzky, co si patlá majonézu na kebuli nesmysl, stejně jako u každý jiný samičky našeho druhu. Pak nastává nejvíc iracionální moment - okamžik, kdy kempl jeden večer vydáví troje běžný vnitřnosti a hned druhej večer sedí naprosto ve formě se zrzkou už bez majonézy na bedně v opulentní nudný reštyce, aby po vysvětlení problematiky carpaccia džůliji, zažil excitaci lidství v černošský dupárně, kde ho seznámila s životem proletarijátu. V záchvatu lidství humunkula kempla hupsnou do růžovýho kaďoura a frčí vstříc dobrodružství, kde se z rakoviňáka stane za 12 minut řidič po motivačních zblebtech zrzky džůlie, za kterej bude jednou odsouzena k namalování ve formě čáry na Highway in Hell a bude s ní řešit přestupky dopravák Huml. Paxi pronajmou giga barák na pobřeží a film zapadne do očekávaný močální hrůzy sladkobolný veleklišoidní terminace života humunkulova - která nastane /nenastane. Takovýhle filmy stojí za prd, jenže já si ho jednou dvakrát za pětiletku sjedu jako kůru suchejch vočí. On je natočenej skvěle a funguje prostě proto, že džůlije je krásná žencká a prostě svojí roli žencký, kterou chlapi chtějí a má mozek v hlavě, UMÍ. Díky rejžovi, kemplovi a scénáři (jen na to zmrtvýchstání 🙈) jí věříte, že toho kluka miluje a bojí se vo něj a nechce, aby vzdal šanci přežít, přesně v duchu mýho oblíbenýho přísloví "Carpe Diem quam minimum credula postero"...ten biják není o příběhu, to by l kandidát max. na *. Je to vo pocitech a tam to u mě funguje. Brzo tomu asi hodím uslzenou fajfku, zatím nemůžu. (04.03.2023)

Škoda nevyužitého potenciálu. Zvláště, když tento film by mohl být součástí "rodiny" jako jsou filmy Baby Boom nebo Přes palubu. Některé shodné znaky tady jsou - stejná délka, podobná filmová hudba... Jenže narozdíl od zmíněných filmů, o kterých jsem věděl, že jsou to komedie a skutečně jimi byly (bavil jsem se, zasmál), tady nevím, o co šlo. Romatický film? Drama? Možná z každého trochu, ale obojí nic moc. První půlka se hrozně vlekla, od půlky to začalo být lepší, ale všechno pokazil příšerně sladkobolný závěr... Moje duše romantika si tentokrát moc neužila. Jak povídám - škoda, příběh samotný mohl být zpracován lépe. (17.06.2009)

Moje pocity z tohohle filmu jsou velice pozitivní. Je to už delší doba co jsem ho viděl a tak jsem byl rád, když jsem ho zahlídl v TV programu a po těch letech sem si ho opět vychutnal. Vážně mě překvapil. Nebyl to totiž vůbec vtíravý, za každou cenu pod kůži vlézájící film. Byl jemný, vyvážený, se spoustou krásných a příjemnýh momentů a jen minimem těch trochu zbytečných. Julia byla v této době maximálně okouzlující a tahle role se jí hodně povedla. Vždycky jsem v ní viděl velkou dávku citliviosti a tady to opět potvrdila. (03.01.2011)

Hilary opustí nevěrného milence a uchází se o místo domácí ošetřovatelky v exkluzivní čtvrti. Bohatý obchodník ji sice odmítne, ale jeho 28 letý syn Viktor, léčící se na leukémii, chce, aby u něj dívka nastoupila. Hilary má jen chabé ošetřovatelské zkušenosti a prožívá chvíle nejistoty a strachu. Nakonec se s pacientem spřátelí, a když jí Viktor nabídne, aby s ním odjela na pár dní na venkov, souhlasí a zamiluje se do něho. Film to není špatný, ale nedá se mu upřít jistá povrchnost. (03.03.2009)

Smutný a přesto romantický film s výbornými hereckými výkony v podání Campbella Scotta a Julie Roberts. Také nechápu proč většina hodnocení vyznívá ne příliš pozitivně, mně se naopak film líbil. Je plný emocí a naděje na uzdravení. Navíc i výtečná hudba je trefně laděna s dějem. Je zde i věrně vyobrazen průběh těžké nemoci, který ne vždy končí pacientovým vítezstvím... (07.10.2007)