Zelený rytier

Zelený rytíř aneb Když přes všechen symbolismus nevidět vyprávění. V podstatě mi nevadí artové filmy, ve kterých se vlastně nic neděje. Postavy se bincají od minuty k minutě a všechny události se dějí v příkrovu tušení jakéhosi blíže nedefinovaného "hlubokého významu". Potud ještě dobrý. Jenže když postava dvě hodiny klopýtá přes symbolické nástrahy bez známky posunu nebo vývoje, jeví se film skoro jako divácky neúnosný. Přiznávám, že někde ve třech čtvrtinách stopáže už mi bylo jedno, jestli sir Gawain do té kaple nakonec dojde nebo jestli ho po cestě rozmáčkne lavina gumovejch medvídků. Jinak ovšem klobouk dolů: Řemeslně a herecky na skvělé úrovni. (19.10.2022)

Nechápu, jak někdo dokáže tak moc posrat předlohu. Člověk má doslova blueprint. Dobré dílo, snadno dělá dobrý film. Tady se ale zdá, že tvůrci si přečetli obsah na wikipedii, zahrnuli to přidaným, a daleko horším, vlastním příběhem a ten originální ještě k tomu změnili. Film otevírá scénou z bordelu, kde Gawain strávil noc a hned vzápětí máme text jak se jedná o jeho rytířský příběh. Jestli si takhle tvůrce představuje chrabrost, ctnost a to co dělá rytířství rytířstvím, tak by možná neměl točit filmy vůbec. Nemluva o celkové změně jeho charakteru na naprostého připosránka. Chce se mi zvracet. Dvouhodinový odpad. Raději si přečtěte originál, bude to dokonce kratší než tahle břečka. (08.12.2021)

Nečekal jsem, že se bude jednat o snímek tak existencionální a zaměřující se na vlastní hodnotu a smrtelnost. Po jeho skončení mi chvíli trvalo, než jsem se přizpůsobil zpět skutečnému světu a jeho entropii. Ohromující a nádherný film. **spoilers ahead** Jedna věc, která ve mně po konci nejvíce rezonovala byla dichotomie mezi “dobrotou” a “velikostí”, na kterou upozornila postava Esel hned v okamžiku, kdy se mladý Gawain chystá na svojí výpravu. Gawain zápasí s tím, že není Veliký rytíř, a jakmile ho Artuš požádá aby mu vyprávěl nějaký příběh, nebo se ho jeho okolí ptá, zda už je konečně rytířem, umocňuje se v něm ten pocit nejistoty, studu a rozpaků. Všechny tyto aspekty ho ženou a proto tak horlivě přijme výzvu Zeleného rytíře. Když pak dojde na jeho výpravu, vidíme jak s ní zápasí; okraden bandity, vyhladovění, téměř ztratil ctnost vůči manželce muže, který neudělal nic jiného, než že mu prokázal laskavost, ne zrovna legendární úspěchy hodné Velkého rytíře. Když pak Gawain nahlédne do záblesků své budoucnosti, vidíme, co se stane když uteče. Další selhání. Stane se tím Velikým, ale už není dobrý člověk a to nakonec povede k pádu království. Rozhodne se tedy umřít jako laskavý člověk, místo toho aby lhal a stal se věhlasným, což mu nakonec umožňuje být obojí. Myslím, že Lady Bartilek v předposledním aktu přímo naznačuje, že mnoho rytířů zápasí na jejich výpravách, ale ona, nebo ostatní vypravěči, mění či pozlacují jejich špinavé části, protože to nakonec vytváří “lepší” příběhy. (15.09.2021)

Vizuální pastva pro oči s podnětným poselstvím, na které je třeba si počkat. Lowery ve svém převyprávění básně o siru Gawainovi nikam nespěchá a dává prostor vyniknout nádherné přírodě. Často mate diváka a vrhá na něj těžko uchopitelné momenty, které mohou a nemusí být halucinací, kouzlem nebo výplodem hrdinovy fantazie. Dev Patel hraje velice dobře, ať už v poloze zbabělého frajírka tak zádumčivého hrdiny hledajícího své místo. Alicia Vikander uhrane v roli svůdné hostitelky a pokušitelky, Edgerton je nečekaně tajemný a až pobavený. Odklony od původního materiálu působí velice osvěžujícím dojmem a podporují širokou paletu témat. Určitě to není pro každého. Není tu žádná akční scéna a některé linky jsou prostě jen vedlejší s malým dopadem na příběh, zato jsou podnětné k přemýšlení. Snímek, který rezonuje. Je to jen hra. (29.08.2021)

Středověká legenda Sir Gawain a Zelený rytíř patří mezi základní pilíře anglické literatury a roku 1925 ji v moderním anglickém převedení vydal John Ronald Reuel Tolkien. Těžko odhadnout, co by autor Pána prstenů řekl na postmoderní adaptaci na filmové plátno, mě si však snímek Davida Loweryho získal prakticky okamžitě. Ačkoli Sir Gawain a Zelený rytíř hovoří současnou filmovou řečí, rozhodně nejde o snímek pro každého diváka, ba naopak. Lowery sice nabízí fantastické audiovizuální pojetí (výtvarná stránka je famózně dechberoucí), zároveň ale dělá vše pro to, aby netrpělivé publikum Sir Gawain rychle odradil. Projevuje se to nejen ve velmi pomalém tempu, ale také v záměrně vyprázdněném scénáři, ve kterém se zdánlivě nic neděje. Trpělivý divák však bude odměněn unikátním snímkem o velmi tenké hranici mezi odvahou a zbabělostí. Audiovizuálu pomáhá silně atmosférická hudba a přesně vybraní herci. Zvláště Dev Patel v roli hlavního hrdiny Gawaina předvádí po mnoha letech vynikající herecký výkon a veškeré momenty mu lze bez výhrad uvěřit. Sir Gawain a Zelený rytíř bude patřit mezi rozporuplně přijímaný snímky, nicméně i takové jsou potřeba. A abych nezapomněl, hodně oceňuji vy-víte-který polibek, který do této adaptace přesně sedne. Stejně tak i pohled na tělo Deva Patela. (23.08.2021)