Réžia:
Petr SchulhoffScenár:
František Vlček st.Kamera:
Jiří VojtaHudba:
Jiří ŠustObsahy(1)
Správce horského hotýlku Alois Randa (Jiří Sovák) má starostí nad hlavu: očekává početný zájezd turistů, nestíhá vařit a jeho jediná zaměstnankyně, pokojská Miluška (Zdena Hadrbolcová), si balí kufry. S Bohoušem už tady nezůstane ani minutu. Bohouš je Randův obrovský bernardýn, který odmítá respektovat Miluščino soukromí. Pokojská je tedy pryč, zato přichází první host (Vladimír Menšík) a má hlad jako bernardýn. Hrdý majitel bernardýna s ním tedy uzavře bizarní sázku - jestliže host dokáže sníst na posezení víc chodů než Bohouš, bude mít zajištěn bezplatný týdenní pobyt. Pokud se mu to nepodaří, týden bude u Randy zastávat místo pokojské. (Oskar)
(viac)Recenzie (245)
Mezi malými komediemi je to asi opravdu nejznámější a nejpovedenější komedie. Vždyť v ní taky excelují dva super herci a národem milovaný legendární pes. Komedie, která se stala Silvestrovskou tradicí a ani u nás už od dětství nikdy nechybí na obrazovce, je prostě geniální. "Bohoušek i tu kůžičku." Anebo když si pan Menšík chtěl dát ještě nějakou tu chuťovčičku. I do tak krátké komedie se dá nacpat plno hlášek, které už zlidověly. ()
Neovlivněný divák Silvestrem, který by tento snímek dnes viděl poprvé, by řekl, co na tom všichni vidíte? Jenže ono to patří k Silvestru a nostalgii, stejně jako třeba Pyšná princezna k Vánocům. Navíc je to geniální pro geniálního Menšíka a skvělého Sováka. Bohouš? To je třešinka na dortu, kterou jistě taky zblajzne. ()
Co bychom na Vánoce dělali bez nenažraného a rozmlsaného Bouhouše? To by snad ani nebyly svátky. Tenhle mastrštyk o třech hercích a jednom bernardýnovi je stejně tak geniální jako legendární. Jediná škoda, že dneska už u nás nikdo není schopný nic podobného natočit. Jenže hledejte dnes druhého Menšíka a Sováka. ()
Za málo peněz, hodně muziky. Kulisy, 3 herci a čokl. Výborní chlapy a skvělá Hadrbolcová. Rád se podívám, kdykoli to jen budou vysílat. Nejen kvůli vtipnému scénáři a improvizaci obou hlavních herců. Když si člověk stopne obraz při detailu na jídelní lístek, tak to je i sonda do toho, co se v 70-tých letech podávalo v restauracích a kolik to stálo. Myslím si, že leckterá dnešní restaurace nebo jiný pajzl by se mohla inspirovat. Namátkou si pamatuji na játra s rýží, roštěnou a kompot míchaný či jednodruhový. ()
Jak je to krátké, tak je to výborné. Pár skvělých herců, primitivní zápletka vycucaná na místě z prstu a vznikne z toho kratičký snímeček pořízený kdesi v horském hotelu - natočen za málo peněz, za malo času, ale nemálo dobrý. Menšík se všemožně snaží psa "porazit", zkouší různé finty.. jestli se mu to povede, uvidíte sami, ale závěrečné rozuzlení je opravdu překvapivé.... ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (18)
- Jméno vedoucího hotelu (Alois Randa) bylo vybráno záměrně, aby obsahovalo slovo „sranda“. (raininface)
- Jiří Sovák (Alois Randa) pro Slávku Kopeckou vzpomínal, že "když točím se zvířetem, vždycky si dám práci a věnuju se mu - aby si na mě zvyklo, aby slyšelo můj hlas, aby pak šla práce líp od ruky. Tak jsem chtěl taky kontaktovat Bohouše. Mám psy rád, ale Bohouše ne. Bohouš byl prase převlečené za bernardna. Z mordy mu trvale splývaly sliny. Závoje slin. Záclony. Museli jsme přerušovat natáčení, utírat mu tlamu - neuvěřitelné: pes přitom nijak neubejval. Kde se ten materiál v něm bral, to je u Boha. Říkal jsem mu: 'Bohoušku, já jsem ten pán, co ti bude nosit papáníčko. Bóžo, Bohoušku, podívej se na mě!' Bohouš tupě zíral, kam chtěl on, tak jsem ho popadl za ucho a točil ho k sobě. Zmohl se na blafnutí 'heeh!' a frkl mi snad třičtvrtěkilovou slinu přes prsa. Stál jsem jako ošerpovanej diplomat, musel jsem se převlíkat, majitel se smál a povídá: 'Vy se chcete kamarádit s Bohouškem? To se vám ale nikdy nemůže podařit. Víte, na co myslí? Myslí jen a jen na žrádlo!' Povídám: 'Proč mu tedy nedáte nažrat?' A on se smál: 'To bych dopadl! Víte, co by sežral, než by měl dost? Dvanáct kilo masa!' Navrhl jsem: 'Bohouši, ty máš lakomýho pána, pojď, půjdeme se projít!' Myslel jsem si, že se to zvíře v pohybu uvolní, bude hravé, skamarádíme se. Tak jsem ho vedl a říkám mu: 'Hele, tady je kuchyň, tady je ložnice...' A on jen čuměl a jeho oči říkaly: 'Tady jsem nežral, tady by se žralo, tady bych si dal!' Přestal jsem se o něj zajímat. Tři dny jsme pak točili, já nosil jídlo. Menšík jedl, Bohouš žral. Čtvrtej den koukám - Bohouše právě zvedali na křeslo, protože sám nevyskočil. Čtyři ho tam rvali. A Bohoušek funěl. Povídám Menšíkovi: 'Schválně, Laďo, zkusíme si, jestli ten blbec aspoň rozezná, kdo mu jídlo nosí a kdo s ním jí. Já vejdu a až budu u něj, vejdeš ty. Jestli ten blbec bude aspoň reagovat, jestli nás rozliší.' Bohouš seděl, a jak jsem vešel, zrychlil dech. Funěl jako lokomotiva. IQ vyletělo: viděl žrádlo. V tom vešel Menšík. Bohouš zle zavrčel. IQ měl, tím vrčením sděloval: 'Nevidím tě rád, hochu, kdybys tu nebyl, sežral bych to všechno sám!'" (NIRO)
- Pes Bohouš se ve skutečnosti jmenoval Baldur a tento svět opustil v necelých deseti letech na následky otravy z přípravku proti blechám. (carott)
Reklama