Réžia:
Petr SchulhoffScenár:
František Vlček st.Kamera:
Jiří VojtaHudba:
Jiří ŠustObsahy(1)
Správce horského hotýlku Alois Randa (Jiří Sovák) má starostí nad hlavu: očekává početný zájezd turistů, nestíhá vařit a jeho jediná zaměstnankyně, pokojská Miluška (Zdena Hadrbolcová), si balí kufry. S Bohoušem už tady nezůstane ani minutu. Bohouš je Randův obrovský bernardýn, který odmítá respektovat Miluščino soukromí. Pokojská je tedy pryč, zato přichází první host (Vladimír Menšík) a má hlad jako bernardýn. Hrdý majitel bernardýna s ním tedy uzavře bizarní sázku - jestliže host dokáže sníst na posezení víc chodů než Bohouš, bude mít zajištěn bezplatný týdenní pobyt. Pokud se mu to nepodaří, týden bude u Randy zastávat místo pokojské. (Oskar)
(viac)Recenzie (245)
Tak to máme hvězdičku za Sováka, hvězdičku za Menšíka, hvězdičku za krávu (ne, nemyslím Zdenu Hadrbolcovou, nýbrž onen přerostlý exemplář canis lupus familiaris), půl hvězdičky přihodím za těch pár hlášek a chytrý závěr. Postarší, lehce okoralá jednohubka, jakých by Bohoušek zblajznul asi milión, ale mně to stačí na zďobnutí tak jednou za 15 let. 72% ()
Tak tohleto je fakt roztomile nádherné i když tak kraťoučké. Takového psa mít, já vám nevím, tak se snad raději dobrovolně oběsím ! Ne, teď vážně, kdepak nikdy se do ničeho podobného, tedy do žádné takové sázky bez rozumu radši nepouštět a to už vůbec s něčím podobným, i když třeba nakonec vyhrajete! Hergot, co je todleto? – No, co je to, to je Bohoušek. – Děte se vycpat, prosim vás, tohleto přece není Bohoušek, to je kredenc ! Opravdu jedinečná a dnes už kultovní záležitost v podání dvou hereckých mistrů (častých hereckých partnerů). Záležitost, která by se dala doporučit takhle těsně před štědrovečerní večeří, nebo na Silvestrovský večer. Za 5* jednoznačně. ()
Žrací duel mezi Vladimírem Menšíkem a bernardýnem Bohoušem patří mezi moje nejoblíbenější komedie vůbec a nedám na ni dopustit. Když si jenom představím, kolik jídla oba duelanti jakoby snědli... Fíha! Ještě, že závěrečný chleba (ve skutečnosti politý benzínem) Bohouš nechtěl, jinak by tam žrali ještě dnes! :D ()
Je zvláštní, že tuhle takzvanou "silvestrovskou televizní tradici" jsem tento Silvestr viděla vlastně poprvé v životě, protože (oproti třeba Mrazíkovi) mě to nějak zázračně minulo. Musím ale říct, že na to, jak mi o tom okolní lidé u televize básnili, a na to, jaké to tady na CSFD má hodnocení, mě to ve skutečnosti nijak neohromilo. Ano, Menšík i Sovák byli výborní herci, ale dějově to u mě jako krátkometrážní film neobstálo. Pořád jsem čekala, co se z toho vyvrbí a jestli se vůbec zasměju, a ono nic, a najednou byl konec. ~(3,2★)~ ()
Tento improvizační koncert Menšíka s Baldurem a Sovákem jsem viděl naposledy během svého dospívání. Dávali to tehdy minimálně jednou za rok na Silvestra. Od té doby už silvestrovské veselice v televizi nesleduji, ale včera mi existenci této komedie připomněla jedna zdejší diskuze. Našel jsem si ji na YouTube a po mnoha letech pustil. Přinutila mě zvědavost, jestli bude na mě pořád fungovat jako tehdy. U mnoha filmů, které se mi v dětství líbili, objevím po letech, že to nebyla zas až taková sláva, jak se mi kdysi zdálo. Toto naštěstí není ten příklad. Pořád to funguje na plný počet. Doporučuji. ()
Galéria (4)
Zaujímavosti (18)
- Na konci filmu nechce Bohouš zjesť kúsok chleba - kedže mimo natáčania ho vždy zjedol, museli filmári ten kúsok natrieť benzínom. (kosticka7)
- Pes Bohouš se ve skutečnosti jmenoval Baldur a tento svět opustil v necelých deseti letech na následky otravy z přípravku proti blechám. (carott)
- Jiří Sovák (Alois Randa) pro Slávku Kopeckou vzpomínal, že "když točím se zvířetem, vždycky si dám práci a věnuju se mu - aby si na mě zvyklo, aby slyšelo můj hlas, aby pak šla práce líp od ruky. Tak jsem chtěl taky kontaktovat Bohouše. Mám psy rád, ale Bohouše ne. Bohouš byl prase převlečené za bernardna. Z mordy mu trvale splývaly sliny. Závoje slin. Záclony. Museli jsme přerušovat natáčení, utírat mu tlamu - neuvěřitelné: pes přitom nijak neubejval. Kde se ten materiál v něm bral, to je u Boha. Říkal jsem mu: 'Bohoušku, já jsem ten pán, co ti bude nosit papáníčko. Bóžo, Bohoušku, podívej se na mě!' Bohouš tupě zíral, kam chtěl on, tak jsem ho popadl za ucho a točil ho k sobě. Zmohl se na blafnutí 'heeh!' a frkl mi snad třičtvrtěkilovou slinu přes prsa. Stál jsem jako ošerpovanej diplomat, musel jsem se převlíkat, majitel se smál a povídá: 'Vy se chcete kamarádit s Bohouškem? To se vám ale nikdy nemůže podařit. Víte, na co myslí? Myslí jen a jen na žrádlo!' Povídám: 'Proč mu tedy nedáte nažrat?' A on se smál: 'To bych dopadl! Víte, co by sežral, než by měl dost? Dvanáct kilo masa!' Navrhl jsem: 'Bohouši, ty máš lakomýho pána, pojď, půjdeme se projít!' Myslel jsem si, že se to zvíře v pohybu uvolní, bude hravé, skamarádíme se. Tak jsem ho vedl a říkám mu: 'Hele, tady je kuchyň, tady je ložnice...' A on jen čuměl a jeho oči říkaly: 'Tady jsem nežral, tady by se žralo, tady bych si dal!' Přestal jsem se o něj zajímat. Tři dny jsme pak točili, já nosil jídlo. Menšík jedl, Bohouš žral. Čtvrtej den koukám - Bohouše právě zvedali na křeslo, protože sám nevyskočil. Čtyři ho tam rvali. A Bohoušek funěl. Povídám Menšíkovi: 'Schválně, Laďo, zkusíme si, jestli ten blbec aspoň rozezná, kdo mu jídlo nosí a kdo s ním jí. Já vejdu a až budu u něj, vejdeš ty. Jestli ten blbec bude aspoň reagovat, jestli nás rozliší.' Bohouš seděl, a jak jsem vešel, zrychlil dech. Funěl jako lokomotiva. IQ vyletělo: viděl žrádlo. V tom vešel Menšík. Bohouš zle zavrčel. IQ měl, tím vrčením sděloval: 'Nevidím tě rád, hochu, kdybys tu nebyl, sežral bych to všechno sám!'" (NIRO)
Reklama