Pasťák

Silný film, hodně mne chytl za srdce, úplně vtáhnul do děje. Dokonce i Ivan Vyskočil zde působil věrohodně, podal solidní výkon, a na svůj věk (dle mého vkusu) vypadal (i působil) starší, takže mi vůbec nevadilo, že ztvárnil vychovatele "staršímu" J. Krampolovi. Moc pěkná kamera, užívala jsem si záběry dokonce i na nádraží, kotelnu, či starý prázdný špinavý sklad (nebo co to bylo) plný nepořádku. K plnému počtu mi chybí tři věci. Jednak situace, která byla úplně postavená na hlavu (jak správně poznamenal uživatel kajda.l), asice kdy mladý vychovatel byl (a ne jednou!) na celou skvadru cca 20 - 30 chovanců v celé budově úplně sám. Wtf??! Druhak (při vší úctě) děsná hudba, co se k filmu ale vůbec nehodila. Tento aspekt (tedy dobrá hudba, která navíc pěkně ladí s filmem) je pro mne zcela zásadní, jeden z nejdůležitějších u filmů vůbec, a málokdy jsem tento "přestupek" ochotna tolerovat. Ačkoliv, abych jí (té hudbě) úplně nekřivdila, tu a tam zazněly velice nadějné party (a lá Zdeněk Liška) - velká škoda, že v podobném duchu nebyl i ten zbytek (resp. podstatná část) hudby. A v neposlední řadě se jedná o uspěchaný prapodivný "konec - nekonec" (konkrétně myslím tu pasáž (!!SPOILER!!) po útěku chovanců z ústavu (KONEC SPOILERU)). I když, musím přiznat, že i přesto jsem místy koketovala s myšlenkou, že tu plnou palbu dám. ;-) (11.11.2020)

Jeden z nejpodnětnějších i obsahově zvlášť závažných Bočanových režisérských počinů byl navíc v době svého skutečného vzniku objevem nejen československým, ale v mnohém i evropským a světovým. Způsob, jakým pojednal situaci v sociální sféře po pádu Novotného režimu (doba děje filmu je odhadnutelná do let 1961-1963), navazuje na podobné publicistické dokumentární filmy režiséra Jindřicha Fairaisla (prvního polistopadového generálního ředitele Československé televize) roku Pražského jara MILION VE ZVLÁŠTNÍ PÉČI, INSERÁT a VÍTÁNÍ NEMLUVŇÁTEK, které PASŤÁK předcházely. Autentičnost příběhu posiluje i pojetí hlavní postavy, která v mnohém sdílí některé rysy svých odpudivých svěřenců válcovaných znormalizovanou sociální péčí, která nesměla mnoho stát a od vlastního vězení se lišila spíše kosmeticky než podstatně. Osiřelý, bez kořenů, s ideály, ale bez naděje na jejich dosažení a materializaci (scéna se slzami), bez bytu a ubytování značně nabourává dobové fráze o péči o člověka. Jeho tragicky osudový konec (další zmarněný nadějný lidský život) nedosáhne na přátelský, milostně zbarvený úsměv a viditelnou sympatii obvodní (dětské ?) lékařky v kultivovaném podání půvabné Karolíny Slunéčkové. Tíseň, kterou cítíme z propasti mezi virtuální představou bodrého ředitele a skutečnosti, v mnohém připomíná alegorii normalizační okupace (film vznikal po 21. srpnu 1968). Ano, i takový dokázal být poúnorový komunistický režim, zbavený propagandistických příkras a idylizací. Hudba i tempo odpovídají době a jejímu vnímání času. Dílo nepoškozují; naopak, docelují je. PASŤÁK je dílem, na které se nezapomíná. (12.09.2014)

Temný snímek zrcadlící do určité míry i tehdejší společenskou atmosféru. Není divu, že ho soudruzi neskousli. Černobílá kamera podtrhuje syrovost a bezvýchodnost. Hlavní hrdina nemá šanci uspět, jelikož svoloč zůstane svoločí, i kdyby trakaře padaly. A režim si mladého učitele vážil natolik, že ho nejen místo do normální školy poslal do pasťáku, ale navíc mu ani nedal bydlení, což mi přišlo ještě depresivnější. Chudák tak trávil noci po hospodách a čekárnách Prahy. Nadčasový snímek, který jsem z pochopitelných důvodů stále odkládal, jelikož na tohle musí být člověk alespoň trochu naladěn. 4,5* (26.08.2020)

Film je rozhodně zajímavej, ale jak mam tohle brát vážně? Krampol (30 let) nebo Sloup (32 let) hrajou nezletilý smrady v pasťáku? V podstatě tak půlka těch chovanců vypadala starší než Vyskočil, kterej hrál jejich vychovatele :-) I když on se ani moc nechoval jako vychovatel, ale spíš jako jejich kámoš. I když musim uznat, že Vyskočil tady ze sebe zřejmě vypotil svůj životní výkon. (28.03.2010)

Nikdy jsem nechápala, proč se Bočan chlubí svou příslušností k československé nové vlně. Teď už to vím. Krásný, formálně dokonalý snímek je skvělým zástupcem nové vlny. O to více člověka zamrzí, že následně Bočan utápěl svůj nesporný talent v umělecky nepříliš zdařilých počinech. Netuším, jak to dokázal, ale přiměl k celkem přesvědčivému herectví i Vyskočila. Velmi nápaditě využívá všemožných pohledů kamery, takže divákovi skvěle zprostředkovává aktuální situaci. Klusák napsal vynikající hudbu, která by uspěla i v mezinárodní konkurenci. Tohle je pravděpodobně nejlepší Bočanova práce a dlužno dodat, že je úctyhodně kvalitní. (19.11.2020)