Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Režisér Jan Schmidt vytvořil v 70. letech volnou trilogii podle knih Eduarda Štorcha, odehrávající se v pravěku, jenž toto dávné období s úspěchem popularizoval. První část se nazývá "Osada Havran", prostřední "Na veliké řece", závěrečná "Volání rodu". Předurčenost mládeži však vedla k jistému zdětinštění, romantický náhled předem vyloučil drsnější věrohodnost. Převažuje svého druhu vzdělávací poloha, která přibližuje nejdůležitější životní aktivity pravěkých lidí, kteří ovšem místy vyhlížejí jako oživlý muzejní exponát. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (78)

noriaki 

všetky recenzie používateľa

Ale jo, kdybych vedl dětský tábor s pravěkou tématikou, tak bych ho taky pojal podobně. Akorát by se tam víc zpívalo a chodilo na procházky a umývat by se museli i kluci. Čímž chci říct, že tahle volná trilogie je co se historie asi stejně přesná, jako Emmerichův vysmívaný monster movie 10,000 BC. Na rozdíl od něho má ale Osada Havranů ambice vzdělávat a povyprávět o dané době, čili by měla splňovat přísnější měřítka. Takže šup hvězdičku dolů. Tu druhou seberu za scénář, protože i když má první díl volné triologie jen hodinu a kousek, tak občas nudí. ()

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Spíše než film pojednávající o životě v pravěku, jeví se mi tento (troj)počin jako nikdy nekončící hra trampů nebo ještě spíše pionýrů na táboře na to, co všechno mohlo se odehráti v době kamenné (až bronzové). Máme tu zkoušku odvahy (v druhém díle), letní lásky, všudypřítomný duch kolektivizmu, rychlokvašenou mytologii (aby se děckám na táboře ta hra líbila) a náčelník Velký Havran taky vypadá a jedná jak pravý táborový vedoucí. Ve srovnání s Bojem o oheň ani v těch nejtěžších chvílích kmene Havranů nelze pocítit ani to, co zažívá člověk při čtení suše popisné knihy o pravěku. Dýchl na mě duch pomíjivého nadšení pro věc, spontánního, ale mělkého, které zanechá v člověku stopu jak noha na pláži za odlivu... počkáte si šest hodin a.... ()

Reklama

Skuby47 

všetky recenzie používateľa

Kniha i film mého mládí. Na tuto trilogii ze středovéku se vždy, když ji opakují, ráda znovu podívám. K některým věcem z dobové výpravy bychom mohli mít připomínky, ale historických snímků byla natočena řada, a kdo by s určitostí mohl tvrdit, že to tak skutečně tehdy bylo. Nejedná se o dokument, ale o dobrodružný příběh určený pro mládež, jímž se snaží Eduard Štorch přiblížit tehdejší tvrdé primitivní a mnohdy kruté životní podmínky. Zasvěcuje studenty do reálií, tradic a zvyků doby, jako byl lov, začínající zemědělství a směnný obchod. Je to vzdělávací film a děti si z něho zapamatují víc než ze strohých stránek učebnice. ()

laepus 

všetky recenzie používateľa

S knihou se to nedá srovnat - kniha má spád a pořád se v ní něco děje. Tady úplně chybí ten hlavní závěr knihy (zřejmě bude ve druhém dílu filmu, ale jelikož mě tenhle spíš zklamal, nevím, jestli ho vůbec někdy zkouknu), děj je poloprázdný, pořád někdo jen tak chodí lesem, hraje u toho divná muzika (a to Liška byl parádní skladatel - tady se to ale moc nehodí) a víceméně žádná pořádná akce (opět ve srovnání s knihou) - je tady i dost dějových změn a celkově je to až zbytečně ponuré. Každopádně tři hvězdy klidně dám, protože to působí docela věrohodně a to je hlavní u historických filmů. ()

pakobylka 

všetky recenzie používateľa

Hra na pravěk, k níž jsem nikdy nepřilnula. Hudební doprovod navozuje poněkud psychedelickou atmosféru, která jen podtrhuje divnodivné počínání všech zúčastněných - dezorientovaný vzorec chování, v němž nelze hledat žádný funkční systém nebo řád, který by umožnil přežití rodu. Rozhodují se spíše zmateně, jen na základě momentálních pohnutek, jakoby ani netvořili jedno společenství. Myslím, že vaši i moji předkové museli být daleko lépe organizovaní, jinak by lidstvo dávno vyhynulo a na Zemi by nastal svatý pokoj a klid a mír ... ne že by se zvířátka mezi sebou nepožírala - a že by jim matka Příroda průběžně neuchystávala rozličná překvapení v podobě nadměrného sucha či všudypřítomného mokra, úmorného vedra či mrazivé zimy, žhnoucích požárů či ničivých vichrů, destruktivního zemětřesení či vroucí lávy. Přesto trvám na tom, že soužití s lidskou rasou je pro matku Přírodu téměř nemožné a má pro ni zničující důsledky. Neoddiskutovatelnou výhodou matky Přírody je ovšem ČAS, který stojí jednoznačně na její, nikoli na naší straně. Jinými slovy - má ho dost, na rozdíl od nás si klidně může počkat, vůbec nic jiného dělat nemusí. Ale zpátky k věci: Výsledek je neoslnivý, takový poloamatérský, vidím to na 2,5* ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (13)

  • Prvé verzie scenára vznikali v rokoch 1970 až 1972, ale až verzia z roku 1976 bola realizovaná, nakoľko Jan Schmidt oslovil Pavla Juráčka a ponúkol mu 10 000 Kčs, aby sa scenára ujal. (Raccoon.city)
  • Vesnice byly stavěny technikou té doby, bez jediného hřebíku. Dekorace se stavěly po konzultacích s odborníky z Národního muzea. (M.B)
  • Na pažiach hrdinov sú vidieť stopy po očkovaní, ale pravekí ľudia nemohli byť očkovaní. Režisér o tom vedel, ale zamaskovať to nešlo a dať postavám ľavý rukáv, ktorý by zakrýval očkovanie, mu pripadalo nezmyselné. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama