Nevěsta s nejkrásnějšíma očima

Pohádka, které by slušelo podobenství scénáristicky převést do druhého plánu, aby nevyznívala jako poeticky samoúčelná. Televizní herectví s hezkými silnými náznaky i vedlejšími rolemi domorodých neherců. Liška si vyzkoušel ♫ široký rejstřík od smyčcové lyričnosti přes balkanizující názvuky až k expresi 50.-60.let. slabší 3* (28.10.2013)

Ted pri opakovane projekci jsem si uvedomil, ze uz jsem to kdysi videl... Cikan dostane za ukol se ozenit, a protoze se mu zadna cikanka z vesnice nelibi (coz se trochu divim), vyrazi do sveta... Neni to spatne, ale zadnou moc velkou pohadkovou atmosferu to nema. Je to spis jako takova letni balada o cikanech (kteri ani nejsou opravdovi cikani). Na druhou stranu uznavam, ze Elena Dimitrova byla opravdu velmi krasna. 3- (28.12.2014)

Pohádka je z dnešního pohledu natolik politicky nekorektní (dnešním newspeakem řečeno, obsahuje "sterotypní pohled na ženy a cikány"), že je otázkou času, kdy bude označena za ideově závadnou a přestane se dávat. Za sebe ale v tomto konkrétním případě nemohu truchlit, neboť je to jeden z filmů, který pro mě zničily Liškovy smyčce. Nervní psychadelická atmosféra, tvořená hudbou jako "ze Studny" zcela rozložila mé dětství v pohádkách jako Třetí princ či Princ a Večernice a zde to není v ničem lepší. Naopak... (31.03.2013)

Cigáni zde byli znázorněni jako zloději, což jsem nečekal a naprosto mě to šokovalo. U nás v Čechách chudáci cigáni makaj 24 denně , půlku peněz odevzdají na charitu, neustále se angažují ve veřejným sektoru a neziskových organizacích, protože jim jde především o blaho všech lidí a celé naše země a najendou šup, je tu bulharská pohádka a všechno je jinak. Vůbec nechápu proč Milan Kňažko hledal holku v Bulharsku, když má na Slovensku tolik nádhernejch bab. Jinak tvrzení, že ženský jsou slepice, tady nabývá až netušeně reálných rozměrů. Zde je tedy zkrácená verze mého komentáře v holčíčím nářečí. Kvok, kvok, kvok. Kvok, Kvok !!!! (03.01.2012)

Velmi jednoduchý příběh, čekáte pointu, nějaký háček, ale žádný tu není. Mladý Milan Knažko se ráno probudí a od staršiny horské vesnice se dozví, že je čas, aby se oženil. Protože slyšel o krásné neznámé dívce, ohrne nos nad Eržikama, co se o něj perou ve světnici a vyrazí do světa. Cestou vykoná několik dobrých skutků na stále stejném kouzelně mizejícím starečkovi, aby nakonec došel do idylické chaloupky u řeky (nebo rybníka, ze záběru nebylo vidět), kde potřebují opravit slaměné došky. Milan tohle sice nikdy nedělal a tak první opravu trochu podcení, protože ale konal dobro, dostane druhou šanci a tu beze zbytku a s vděčností k obyvatelům chaloupky, stařečkům a la Filemon a Baucis využije. Pak jim s jejich dovolením uzme černou slepici, začarovanou dívku s nejkrásnějšíma očima (Dimitrova opravdu pěkná), vyslechne radu, že prokletí ji zbaví jedině právoplatným sňatkem s onou slípkou, bez mrknutí oka nechá koně na protiúčet, a vyrazí zpátky do rodné vísky, kde si přes posměch místních obyvatel slepici vezme. Tvůrci vtipně a chytře obešli situaci, kdy má slípka odpovědět staršinovi, že si Milana bere za manžela, a pak už můžeme slavit se všemi bulharskými cikány (a že jich v záběrech v komparzu uvízlo bylo hodně) až do rána bílého.___ Hezké lokality, kamera, příběh. Neuráží a není v tom politika. (28.11.2016)