G.I. Joe: Snake Eyes

G. I. Joe se již na plátně kin objevili dvakrát. Poprvé v režii Stephena Sommerse v roce 2009, podruhé v režii Jona M. Chu v roce 2013. I přes plány na čistou trojku a crossover s Transformers šli nakonec tyto plány k ledu a s G. I. Joe to tvůrci zkusili znova úplně od počátku. Místo klasického G. I. Joe se ovšem dočkáme originu jedné z nejznámějších postav – Snake Eyese. Se zahalenou postavou, která svůj obličej neukazuje a vůbec nemluví ovšem origin pracuje zcela jinak. Raye Parka nahradil Henry Golding a Snake Eyes nemůže být svému klasickému maskovanému a němému já více vzdálenější. Sám nový představitel titulního hrdiny Henry Golding prohlásil, že právě tajemnost postavy Snake Eyese byla klíčová v tom, aby samotný film vznikl. Snake Eyes má ke svému známému já přitom daleko nejen vizuálně, ale i povahou. V jeho originu Snake Eyes není tím ryzím hrdinou s jasně nastaveným morálním kodexem a tvůrci s originem Snake Eyese pracují o poznání zajímavějším způsobem, než by se mohlo zdát. Otázkou ovšem je, zda samotný origin Snake Eyese vůbec funguje.   Režie filmu se chopil Robert Schwentke a natočil rozhodně film, který má k předchozím G. I. Joe filmům daleko. Na rozdíl od obou předchozích filmů se Snake Eyes bere o poznání více vážně, humorných momentů je opravdu velmi málo. První dva filmy byli skutečně zábavné velkolepé blockbustery, které skutečně těžili z faktu, že vznikají dle hraček pro děti od firmy Hasbro a dodali přitom solidní akci. Snake Eyes: G. I. Joe Origins je o poznání komornější film. Bere se skutečně více vážně a až do samotného závěru vlastně k žádné velkolepé akční scéně nedojde. Přesto to ovšem není vyloženě na škodu. Origin Snake Eyese má výhodu v několika věcech. Především v tom, že je Henry Golding sympaťák, Schwentke umí točit a vzniká skutečně solidní ninja film. Áčkových blockbusterech o ninjích není nikdy dost a Snake Eyes skutečně je příběhem o klanu ninjů. Jenomže od začátku je zároveň jasné, že jde o poznání víc. A musí se především nakopnout nová filmová verze G. I. Joe.   Díky tajemnosti původního Snake Eyese v podstatě tvůrci mohli přijít s jakoukoliv jeho historií. I díky velmi dobrému Goldingovi se skutečně dokáže prodat příběh muže, kterého žene jedině pomsta. Kromě Goldinga má film štěstí i ve zbytku castingu. Především v  Andrew Kojim, který je jako nový Storm Shadow též velmi dobrý. Původ jejich vztahu funguje na zcela jiném principu než v předchozích dvou filmech a minimálně s jejich vztahem by se dalo skutečně zajímavě pracovat v následujících pokračováních. Snake Eyes vlastně první půlku skutečně dobře šlape. Dokáže se prodat ona zápletka s výcvikem, sem tam se objeví ne zcela dokonalá a tak trochu nepřehledná akce, která ovšem zas tak výrazně nevyrušuje a i s lehkou předvídatelnosti vlastně origin Snake Eyese fakt slušně šlape. Jenomže pak bohužel přijde druhá polovina, která se především snaží Snake Eyese zapojit do onoho světa G. I. Joe. A je to škoda. Příchod organizací G. I. Joe a Cobra je už dle propagačních materiálů nevyhnutelný, ve finále je to ovšem škoda. Jakmile se do víceméně komorního konfliktu Snake Eyese, Tommyho/budoucího Storm Shadowa a jeho zlého bratrance Kenty (slušný Takehiro Hira) zapojí tyhle dvě organizace, najednou vše funguje tak o poznání lépe. Film, který se po celou dobu vlastně víceméně držel při zemi se ve finále musí spolehnout na lehčí digibordel, ještě o poznání méně přehlednější akci a ono očekávatelné naroubování pootevřených vrátek pro další pokračování. Samara Weaving je jako Scarlett velmi dobrá, bohužel jí je ovšem ve finále velmi málo. Iko Uwais je ve své menší roli celkem fajn, přesto je tak trochu nevyužit. Za zmínku ještě stojí možná Peter Mensah jako Slepý mistr, zbytek už ovšem tak moc zajímavý není. Úrsula Corberó jako nová Baroness dvakrát nezaujme a její našroubování do finále je jednoduše směšné. Především ona ninja atmosféra ovšem ve finále tak trochu mizí do háje a finále skutečně působí jako z jiného světa. I Goldingův Snake Eyes se sice časem musel do světa G. I. Joe zapojit, přeci jen ovšem zamrzí, že si tvůrci našroubování širší mytologie nenechali na ono již dávno slíbené pokračování.   Natočené je to celé opravdu slušné. Ano, ta akce skutečně není kdovíjak světoborná a občas se stříhá moc šíleně. Přesto ovšem většinu času funguje. Především v momentech, kdy se skutečně šermuje na meče. Ne zrovna v momentech, kdy se musí v jeden moment posekat dvacet protivníků, komorní souboje ovšem fungují. A té slušné akce je naštěstí k onomu finále, kdy hlavní MacGuffin stvoří ono menší digifinále celkem dost. Střih je jinak v podstatě slušný, kamera se občas skutečně kreativně hýbe a celkově to ve finiši dopadne o poznání lépe než by člověk čekal. Akce z ranku Johna Wicka rozhodně nehrozí, k příšerným akčním scénám ovšem scény ze Snake Eyese úplně řadit nejde. Neurazí to. Snake Eyes má daleko k zábavnosti předchozích dvou G. I. Joe filmů, zkouší to ovšem jinak. Zamrzí, že po první hodině mu trochu dojde dech i kvůli změně karet a že se tak nějak dle očekávání musí jeho origin našroubovat na válku mezi G. I. Joe a Cobrou. Přesto ovšem slušný start potencionální nové franšízy, která si šanci zaslouží už kvůli tomu, že Henry Golding a Andrew Koji dokážou další filmy bez problému utáhnout. Jen to příště chce více Samary Weaving, více konzistentní nádech filmu a především rozhodnutí tvůrců, zda se chtějí příště vydat směrem původních G. I. Joe filmů nebo se vydat spíše cestou jejich Snake Eyese. Ten se sice v jistých momentech možná bere vážně až příliš (především v momentech, kdy k onomu lehkému humoru skutečně dochází), minimálně je ovšem fajn, že to někdo skutečně zkusil po vzoru prvních pěti Transformers od Michaela Baye a následného Bumblebeeho tak trochu jinak..... (22.07.2021) (menej) (viac)