Kalifát

Fuj, tak to bolo hnusné. Nožík vo vrecku stále otvorený. Kam sa podel zdravý sedliacky rozum? Odišiel na vandrovku a už sa asi nevráti.... Vitajte v krajine tmárstva! Nikdy nepochopím ľudskú zabednenosť, ktorá sa prejavuje takými nechutnosťami, akým je napríklad teror svojho okolia, stínanie hláv, vraždenie nevinných a podobne. Na druhú stranu sa ale ani tomu nemôžeme čudovať, faktom je, že moslimské krajiny majú ešte stredovek, tak sa aj podľa toho správajú. Tie dve sestry vo filme by som nezachraňoval, naopak, nechal by som ich užiť si to, nech ich ritný otvor pozná čo to je.... No ale asi by to nepomohlo, keďže tej mladšej sa neotvorili oči ani na mieste, skôr naopak. Skrátka, jedna veľká zvrátenosť a na to poukazuje tento seriál dokonale. (11.09.2020)

Tak já děkuji za toto kulturní obohacení, které jsem si filmově užil ač mě to místy dost iritovalo. Filmařsky krásná práce, to se musí nechat. Každopádně nechápu, jak někdo tuto mírumilovnou ideologii, tedy pardon náboženství nechce tady u nás v Evropě. Dyť ti inženýři a jaderní fyzici a doktoři jsou velice přizpůsobiví a mají nás nevěřící psy v oblibě a můžou nám toho dost nabídnout. Třeba takovou bombu, či pár bodných ran do žeber. (16.10.2020)

Chvilku trvá, než se člověk v té mozaice různých postav zorientuje, ale poté začne atmosféra jaksepatří houstnout. Nejhorší je samozřejmě demagogické vymývání mozků mladých lidí, kterým se naslibují hory doly a když si oběti uvědomují, čemu se upsaly, je již přirozeně pozdě. Celé to směřuje k překvapivě schematickému "všechno dobře dopadlo", jenže... Celé je to nadmíru dobré, ale poslední epizoda to posouvá ještě o úroveň výše... 100% (26.10.2020)

Děsuplné a mrazivé vyprávění 3 překřížených příběhů, podání brainwashingu mladých dívek a jejich verbování do chalifátu bylo šokující a atmosféra seriálu houstla tak, že od 4. dílu dále jsem měl husí kůži úplně všude. Psychický teror diváka podaný dokupy s tíživou hudbou Sophie Ersson a chytrým scénářem vytvořil dílo, které tady nemá obdoby a Švédové si jednoznačně kradou první místo seriálu roku 2020. Nepopsatelné emoce. (29.04.2020)

Chalífát rozhodně stojí za pozornost. Nabízí velmi intenzivní zážitek, který od pěti hvězd dělí jen občasná předramatizovanost a šustění scénářem, snad aby divák neměl ani na minutu pocit, že postavám něco nedejbože vychází podle plánu. Cením si nejen samotné odvahy Švédské televize pustit se do zpracování velmi aktuálního a ožehavého tématu, ale především toho, že se tvůrcům podařilo nesklouznout ani k povrchnímu odsouzení islámu jako takového, ani k úpěnlivé obhajobě všech jedinců, kteří se hlásí k Alláhovi ve Švédsku. Chalífát správně naznačuje, že radikálnější formy islámu (respektive politický islám či islamismus) v současnosti bují zdaleka ne tak v tradičních islámských zemích, jako právě v těch nepůvodních, kde je zjevná snaha o asimilaci sociálně vyloučených migrantů do většinové společnosti, která má však k úspěchu daleko asi jako já k účasti na mistrovství světa v pojídání pizzy hawaii (ano, dívám se třeba na Švédsko, Francii nebo Německo). Pro takové jedince se specifickým postojem k životu představuje islamismus jisté východisko v nalezení sebe sama a obětování se v boji proti většinové společnosti, která se na ně v lepším případě dívá poněkud spatra, v horším případě proti nim nepokrytě vystupuje a pohrdá jimi. Tvůrci na příkladě většiny postav navíc krásně ukazují, že islamismus se paradoxně projevuje nikoli ve skutečně důkladném studiu Koránu a islámu jako takového, ale že islám zde tvoří pouze jakousi berličku, znásilněnou formu islámské věrouky, která se omezuje na citáty a hesla Koránu vytržené z kontextu a účelově je překrucuje tak, aby zdůvodněním násilí bylo to, že si to Bůh přeje. Přesně to se tvůrcům podařilo skvěle předat a za pomoci zdařilých hereckých výkonů vytvořili dílo, jehož tíživá atmosféra doléhá na diváka s každým dílem silněji a po každém díle zanechává výraznou katarzi. Silné 4*. (01.04.2022)