Mladý Törless

Tenhle film je na první pohled takový nezáživný, nebo chcete-li trošku nudnější. Na tohle téma už jsem rozhodně viděl dost jiných, které byli možná odvážnější, krutější, což se tady rozhodně nekoná. Tenhle příběh o tom, že zlo je zakořeněno skoro v každém z nás nesází na nějaké šokující scény, ale slouží spíše jako zamyšlení, proč se někdy chováme jako zvířata a ne, jako civilizovaní lidé. Na tuhle otázku odpověď rozhodně najít nedokážu, ale tenhle povedený film snad poslouží, jako námět, aby podobných situací bylo co nejméně. (12.04.2015)

Určitě se jedná o zajímavý námět. Svým způsobem předběhli jak Robert Musil, tak Volker Schlöndorff dobu. Oba se svým dílem zamýšleli nad krutostí, která se může vyskytnout v každém z lidí a to ještě před tím, než se něčím takovým začal vážně zabývat sociolog Zygmunt Bauman. To je určitě obdivuhodné. K filmu mám však jednu výhradu. Myslím, že mladí herci nejsou tak přesvědčiví, jak by měli být v tak vážném filmu. Vše ostatní funguje, melancholická hudba, poutavý scénář atp. ale herci snímku tak trochu podrážejí nohy. (12.05.2009)

Mladý Törless vypraví příběh chlapce, který se na internátní škole stane svědkem nikým netrestané brutality svých spolužáků. Film je adaptací knihy Roberta Musila z roku 1906, která ve své době vzbudila vlnu kontroverze kvůli otevřenému popisu fyzické i psychické šikany, ponižování, zotročování a homosexuality. Všechny tyto prvky se objevují i ve filmu. Törless od nich stojí jakoby stranou a spíše než aby jednal, všechno pozoruje a snaží se věcech najít řád a smysl. Místo aby oznamoval, raději se ptá. Raději než aby nechal svoje spolužáky týrat myš, vezme ji a rovnou zabije.___Vzhledem k tomu, že Schlöndorff svojí adaptaci natočil až o šedesát let později, není zmíněná kontroverze už tolik patrná. Praktiky Törlessových spolužáků ale na druhou stranu získávají nový rozměr a můžeme je chápat jako metaforu nacismu. Tito spolužáci například někdy dávají svoje chování do spojitosti s nějakou filosofickou teorií. Tím svoje morálně nekorektní činy odosobňují a omlouvají, což je přesně případ toho, jak nacismus zneužil teze Nietzscheho i dalších filosofů. Také vyděračské taktiky, které používají Törlessovi „kamarádi“ nejsou nepodobné těm, které používali nacističtí důstojníci během éry Třetí říše. Jejich zrůdnost pak nabývá ještě větších rozměrů, když se trýznitelé otevřeně přiznávají, že je jejich chování motivováno čistě zvědavostí a požitkem. Stejně jako Törless pochopí, že nikdo není ani úplně hodný, ani úplně zlý – a že normální lidé jsou za určitých okolností schopni strašných skutků – tak i jeho postava není vykreslená černobíle, protože i on se přizná, že všemu přihlížel ze zvědavosti, jak je tohle všechno možné. Brutalita jeho spolužáků pro něho byla stejně „obyčejnou“ záhadou jako imaginární čísla v matematice; i v něm dříme stejná možnost, dělat strašné věci, ale jak na konci filmů říká: „nakonec jsou to jenom naše skutky, podle kterých můžeme být souzeni.“ (07.03.2011)

Kvalit ani nepopsatelné dusné atmosféry knižní předlohy Zmatky chovance Törlesse od brněnského rodáka Roberta Musila Schlöndorffova adaptace zcela jistě nedosahuje. Německý režisér si však s tak specifickou a náročnou látkou, navíc s přihlédnutím k tomu, že šlo o jeho celovečerní prvotinu, poradil nad očekávání dobře. Všechen myšlenkový kvas se přitom do filmu pravděpodobně ani nedal obsáhnout. Většina herců je výborně typově zvolena a černobílá kamera bez jakýchkoliv zbytečných vizuálních ozvláštnění odpovídá duchu románu. Z typicky Musilovské asketičnosti, věcnosti a odstupu mě vytrhával a rušil pouze občasný avantgardní hudební doprovod, odpovídající spíše aktuálnímu duchu novátorských 60.let a až příliš přitažlivá postava Boženy, která podle románu měla vypadat poněkud jinak :) . (23.04.2013)

Tento film se zjevně snaží vyjádřit zejména jednu, dnes již nepříliš originální, zato stále aktuální myšlenku: Zlo je děsivě banální a fašismus inherentně přebývající v každém z nás. Záleží jenom na okolnostech (jako je výchova, morálka, společenská kontrola), zda se v konkrétním případě a v konkrétní historické periodě projeví, nebo ne. Úloha osobnosti v dějinách je v zásadních aspektech predeterminována. Stále však zbývá možnost vzpoury, kterou po všech "zmatcích" zvolí i Törless. - Formálně je film strohý a dramatické události zejména registrující. Tato jeho odměřená "chladnost" (korespondující i s roční dobou, v níž se příběh odehrává) je však vzhledem k obsahové stránce adekvátní a slouží jako aktivní komentář k zobrazenému. Zamrzí ovšem časté přehrávání/nedohrávání některých protagonistů, včetně titulního herce. (18.10.2007)