Smrt obchodního cestujícího
Death of a Salesman
Réžia:
Volker SchlöndorffScenár:
Arthur MillerKamera:
Michael BallhausHudba:
Alex NorthHrajú:
Dustin Hoffman, John Malkovich, Stephen Lang, Charles Durning, Jon Polito, Linda Kozlowski, Louis Zorich, Kate Reid, Tom Signorelli, Kathryn RossetterObsahy(2)
V roce 1984 exceloval herec Dustin Hoffman v hlavní roli kritikou uznávané obnovené broadwayské premiéry nejslavnější divadelní hry Arthura Millera s názvem Smrt obchodního cestujícího, ověnčené Pulitzerovou cenou. O rok později zazářil Hoffman i většina dalších členů hereckého obsazení v této filmové verzi. Hoffman hraje hlavní roli Willyho Lomana, stárnoucího obchodního cestujícího, který kvůli své nastupující senilitě přijde o práci a je nyní nucen vyžít z almužen od svého kamaráda Charleyho (Charles Durning). Willyho celoživotní iluze o tom, že úspěch a sláva čekají na něj i jeho rodinu za rohem, je nenávratně otřesena a on uvažuje o sebevraždě. Zatímco přemítá o svém životě i promarněných příležitostech svých synů Biffa (John Malkovich) a Happyho (Stephen Lang), Willy konečně stane tváří v tvář nepříjemným pravdám o obou svých synech, především pak o Biffovi, někdejším sportovci, z něhož se stal kleptoman. Jedna z nejlepších zfilmovaných verzí Millerova klíčového díla Smrt obchodního cestujícího z roku 1985 získala několik cen včetně Zlatého glóbu a Emmy za Hoffmanův výkon. (Cinemax)
(viac)Recenzie (31)
Po dlhej dobe opäť jeden veľký zážitok. Ten zážitok má meno Dustin Hoffman. Videl som s ním 22 filmov a vo viacerých z nich zažiaril svojim majstrovstvom. Bezprostredne po zhliadnutí filmu si myslím, že práve toto bola jeho životná úloha. Hral v nej aj v divadle a podarilo sa mu ju vycizelovať do dokonalosti, akú dosahoval Biff pri leštení jeho auta. Z diela Arthura Millera poznám iba Mustangov, ale aj keby nenapísal nič viac, budem sa skláňať pred jeho majstrovstvom. Režiséra Volkera Schlöndorffa nepoznám vôbec, ale po záverečných titulkoch som presvedčený, že svojmu remeslu rozumie. Ešte dlho mi pobežia v hlave obrazy z filmu, v ktorom sa silený americký optimizmus značky Keep Smiling mení na desivý škleb. ()
Aj napriek tomu, že predlohu poznám, som si po prvých pár minútach povedal, že čo to je za hroznú vtákovinu. Svoje zohral aj fakt, že tu hral Dustin Hoffman, ktorého som nemal nikdy moc rád. No v tomto prípade uznávam, klobúk dole. Po chvíľke sa to však našťastie rozbehlo želaným smerom a hlavne do hĺbky jednotlivých postáv. Postupné odkrývanie kariet za súčasného budovania atmosféry bolo úžasné. Nuž, každý chce po sebe niečo zanechať, žiaľ len málokomu sa to aj podarí. Alebo sa to podarí takmer všetkým čo majú deti? Záleží od toho, z akého uhlu pohľadu sa na to pozeráme. Horšie však je, ak je so svojim "odkazom" človek nespokojný. Slušný nadpriemer. 80/100 ()
Bezútěšné téma rozbitých snů a beznadějného života s jednou z nejhutnějších atmosfér a podmanivými plynulými prolínáními mezi časovými liniemi na prostoru jediného baráku, kde po herecké stránce ruluje celá rodina Willyho Lomana. Syrovost televizního formátu trochu překvapuje, ale filmařské chyby jsou v něm až hrozivě viditelné, nicméně kardinální zásah toho filmu mé hodnocení nesníží. ()
Snít svůj sen. Ten krásný American Dream. Mít svoji práci, kde si vás všichni váží. Být respektovanou a oblíbenou osobností na všech frontách. Být otcem dvou krásných, silných, úspěšných synů, kteří dělají rodnému jménu všechnu čest. A mít slavný pohřeb, na nějž přijedou stovky kolegů i zákazníků, kteří pro vás budou ještě týdny truchlit. Tomu se říká ideál nejen amerického života naší naší doby. Existuje ale vůbec něco takového? Mistrovství Dustina Hoffmana takřka a capella, divadelně zrežírované - o to hutnější a citlivější. Schlöndorff své práci rozumí a rozhodně se nebojí experimentovat. ()
Kvalita, kterou neumím docenit. 1) Na můj vkus příliš divadelní. Jasně, že vím, že je to divadelní hra. Její televizní zpracování to nejen neskrývá, ale naopak na tom i staví. 2) Na můj vkus příliš americké. Jasně, že vím, že Arthur Miller je Američan (s polskými předky). 3) Na můj vkus příliš atmosféry padesátých let. Autor napsal hru v roce 1949 a věru, je to na ní znát. 4) Na můj vkus příliš depresivní. 5) Vynikající herecký výkon 48letého Dustina Hoffmana uvedené charakteristiky umocňuje, což je v mých očích další mínus. 6) 32letému Johnu Malkovichovi účes s patkou slušel. ()
Reklama