Billy lhář

Tom Courtenay jako Billy Fischer je v některých záběrech velmi podobný Normanu Wisdomovi a nemůžu se zbavit pocitu, že ho prostě okopíroval. Norman je však ve svých filmech ryze komickou postavičkou, zatímco Lhář Tom je politováníhodným slabochem a charakter zcela tragický. Film docela dobře zapadá do paradigmatu snímků od kuchyňského dřezu, Toma Courtenaye jsem měl možnost vidět už v o rok starším "Přespolním běžci". Už kvůli podobě s Normanem zajímavý projekt. (23.02.2010)

Tahle britská nová vlna mě těžce nebaví a tenhle film mě dokonale otrávil. Billy není lhář. Billy je kokot, který není schopný cokoliv sám udělat a tak si vymýšlí své denní sny, ve kterých je hrdinou poválečné země. Což je jediné dobré na filmu. Během filmu zklame dvě holky, které ho asi mají rády a nakonec zklame i tu třetí. Uvažoval jsem o 2*, ale ten konec mě tak nasral, že to bude jen 1*. 75% na ČSFD... a tohle se vážně někomu líbilo? Sledovat totálního losera neschoného se svým životem cokoliv udělat? (17.08.2021)

Skvělý snový film u kterého jsem se skutečně nasmála. Něco na tom bude, že staré filmy jsou prostě úplně jiné kafe než ty nynější. Podobně jako námět se mi zalíbilo i obsazení do hlavní role Tomem Courtenayem a nebyla bych to já, kdybych ihned nezačala po všech čertech ten film shánět. Nejvíce se mi líbily ty sny a představy co Billy měl v každé své situaci. On nelhal proto, že by z toho chtěl mít užitek, ale proto, že tomu věřil - on tomu chtěl věřit. Billymu se líbilo vymýšlet si svou vlastní pravdu a humorně se staví nejen k věcem rodinným, ale i milostným. Myslím, že v tomhle jsem občas s hlavní postavou tak trochu za jedno - je hrozně těžké přestat snít a vrátit se zpět do té kruté reality. (10.03.2013)

Moc pěkný úsměvný filmík o tom, jak si člověk možná i vtipný, a chytrý a nadaný může zkomplikovat a skoro zničit život jenom svou váhavostí, nerozhodností, žitím podle hesla: zítra začnu. Pátou hvězdičku nedávám jen proto, že se mi zdálo, že se stejné nebo velmi podobné motivy několikrát zbytečně opakují, čímž vyprávění občas ztrácí tempo, což je dáno asi hlavně dobou vzniku, nicméně, je to tak. (28.05.2010)

Predvčerom som si opakovane pozrel Schlesingerovo A Kind of Loving a bol som mimoriadne spokojný. Očakával som podobný zážitok aj pri jeho ďalšom filme, ktorý som predtým nevidel a prakticky nič o ňom nevedel. Namiesto spokojnosti veľké sklamanie. Pre mnoho mladíkov je snívanie o úplne inej úlohe, než zohrávajú v skutočnom živote, bežné a prirodzené. Ak však snívanie dosahuje takmer patologické rozmery a je sprevádzané masívnymi klamstvami, ťažko sa nájde niekto, kto by sa s hlavným hrdinom stotožnil alebo ktorého by zaujal. A tak z celého nezaujímavého filmu ostalo pár záberov na krásnu Julie Christie, čo je naozaj málo. (28.06.2010)