Žena v černém

Jedna scéna je zde naprosto k posrání, a to si myslím, že už jsem viděl dost hororů. Na televizní film je vidět, že jsou zde určitá omezení, ale všechna jsou využita ku prospěchu atmosféry. Remake, který byl nedávno natočen, je dobrý, ale stejně tak dobrý je i původní film, který by si zasloužil alespoň televizní uvedení v našich luzích a hájích. (24.07.2015)

Knižní předlohu Susan Hillové jsem nečetl, přesto jsem na tento televizní počin slyšel samou chválu. Proto jsem neodolal a film si sehnal. Absolutně toho nelituji, protože tento mysteriózní kousek patří k tomu nejlepšímu, co jsem měl zatím tu čest z televizní produkce vidět. Především mě uchvátilo samotné prostředí tajemného sídla, k němuž vede přes močály jen úzká stezka. Když k tomu připočítám onen hustý mlžný opar, nářky a výkřiky – skvěle vybudovaná atmosféra byla na světě a to ještě nedošlo k tomu, co se začalo odehrávat v domě. Tvůrci vědomi si nevelkého rozpočtu se především snažili rozpumpovat divákovu představivost a než aby nám tu presentovali jednu „provařenou“ lekací scénu za druhou, nechali vše zahaleno v „oparu nevědomosti“ a divák si tak musel pořádně lámat hlavu nad tím, jakýmže směrem se zápletka posune dále. Navíc se tu tvůrcům podařilo dát dohromady velmi slušnou partu herců, kteří předvedli skutečně impozantní herecké výkony. Především pak ústřední trojice Adrian Rawlins - Bernard Hepton - Pauline Moran. Poslední zmiňovaná k tomu navíc nepotřebovala ani žádný dialog. Stačila jen její visáž, černé hadry a uhrančivý pohled. Když k tomu navíc připočítám i dobře zvolené zakončení filmu (a jelikož moc happyendy nemusím), já byl velice spokojený. Ani jsem tu nenašel téměř žádnou slabinu, kterou bych musel tvůrcům vytknout. (01.07.2014)

Levná televizní duchařina a vůbec né špatná. První půlhodinku si poctivě připravuje pevnou půdu pod nohama, aby nás následující hodinu hezky napínala, a ve dvou případech dokonce srazila až na kolena. Přesto se nemůžu zbavit dojmu, že to mohlo být kratší, a scén s nesmírně strašidelnou dámou v černém mělo být naopak víc. Její momenty jsou totiž na celém filmu ty nejpůsobivější, i když takový nález dětského pokoje taky stojí za to. (28.03.2011)

Při srovnání knížka-verze '89-verze '12 je tato určitě nejslabší, příběh je tak nějak halabala převyprávěný a přestože se snaží držet věrně knižní předloze, tak ty nejpovedenější okamžiky ignoruje. Na body s mladším vydáním pak prohrává jak v atmosféře, tak i v příběhu samotném, tam kde je Radcliffe a spol. opravdu děsivý, je toto spíše takové... úsměvné. Jedná se však o televizní film, navíc z osmdesátých let, takže při přimhouření obou očí jde stále o docela působivý horor, o to spíš, když si jej pustíte v předvečer Halloweenu :-) (30.10.2014)

Ve VŠECH ohledech lepší než remake s Radcliffem (Woman in Black 2012). Což svědčí o tristním stavu novodobých tvůrců, kteří s vícero možnostmi neumí (!!!) natočit lepší film. A tak to už dnes bývá. A. Rawlins se oproti Radcliffovi chová jako člověk, atmosféra je mnohem lepší, není tu vytahování vozu z bažin, není tu přehršel rádoby strašidelných výjevů Ženy v černém (které v novodobém filmu skutečně nejsou strašidelné, ale spíše úsměvné), zato tu je pravěký "magnetofon", elektřina na ruční pohon a Žena v černém, která když už se objeví, tak to vždy stojí za to. (22.04.2012)