Réžia:
Hynek BočanScenár:
Jiří StránskýKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jiří StivínHrajú:
Jiří Schmitzer, Vladimír Dlouhý, Karel Heřmánek, Miroslav Noga, Leoš Suchařípa, Milan Šteindler, Jan Schmid, Vlastimil Venclík, Břetislav Rychlík (viac)Obsahy(1)
Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (155)
"první obětí vaší nenávisti a touhy po pomstě je vaše vlastní duše" Psychologická dráma vychádzajúca z osobných zážitkov Jiřího Stránského a jeho spomienok z uranového lágru Jáchymov. Okrem skvelého hereckého obsadenia film podtrhuje melancholická hudba a depresívna atmosféra, ktorá z filmu robí dokonalo silný zážitok. ()
Jeden z nejlepších filmů devadesátých let a já jsem jej viděl až v roce 2015. Nicméně jsem si téměř jistý, že bych jej v roce 1996 nevnímal v tolika souvislostech jako nyní. Jiří Schmitzer předvádí životní výkon a obdržel svého nejzaslouženějšího Lva - scéna s propašovaným jídlem pro mě zůstane nezapomenutelnou. Zaujalo mě, že se ve filmu objeví několik vyloženě komediálních herců (Šteindler, Krampol, Vladyka) a film tím nijak neztrácí, právě naopak. A nemohu se nevyjádřit k hudební složce - Beethovenova 7. symfonie mi ještě teď zní v uších. Jen jsem ji filmově měl spojenou pouze se snímkem Ony, což je diametrálně odlišný film. Bravo, pane Bočane a pane Stránský. ()
Památník Vojna a tento snímek pasují perfektně dohromady, Poprvé jsem to viděl před patnácti lety a rád se k tomu vracím, Film je opravdu vyvážený a nejde mu o nic jiného, než o skutečnou realitu komunistických pracovních táborů, není zbytečně brutální, ale také nic nezakrývá. Na to jak rychle byl natočený, má solidní herecké výkony v čele s naturalistickým Jiřím Schmitzerem. Z historického hlediska mu nelze vůbec nic vytknout, jako memento komunistických zločinů funguje prostě výborně a zasloužil by si mnohem větší pozornost, než se mu dostalo. ()
Film podle příběhu Jiřího Stránského z 50.let je reflexí a polodokumentární sondou do naší minulosti. Nečekejte nějaké akční pokoukání. Autor pravdivě ukazuje události, které byly léta vytlačovány na samý okraj národního povědomí. Přesto není Bumerang nudným suchopárným moralizováním. Je to příběh krutě testující pevnost charakterů a uchování si lidské důstojnosti a slušnosti. Vše co děláme, se nám vrátí jako bumerang. Jiří Schmitzer i díky tvrdé přednatáčecí dietě, působil autenticky a byl za svou roli právem oceněn Českým Lvem. Co dodat? Film, který se nestane hitem, ale který je navýsost POTŘEBNÝ. ()
Předzvěst tvůrčí senility. Vážný námět, scénáristicky a režijně zpracovaný sklepáckým způsobem, který kouzlem nechtěného humoru překonává ten chtěný z Černých baronů. Co se od Stránského ve filmové podobě někdy povedlo ? Kromě skvělého Schmitzera hromada výkonů, zapomenutím vysvobozující jejich představitele, nejvypjatější scény jsou zpracovány lajdácky. Pokud se herectví v obsazením skromnějších scénách usadí, mění se tempo k nudnosti. Stivín se jako příliš často s příběhem (když styl filmu schází) míjí, Šlapetova kamera je nevyužitá a zde zcela zaměnitelná. 2-3* ()
Galéria (6)
Zaujímavosti (10)
- Ceny: Český lev za mužský herecký výkon (J. Schmitzer); Trilobit '97 za herecký výkon (J. Schmitzer); MTF Monte Carlo 1997: Stříbrná nymfa za režii, Cena Mezinárodní katolické organizace pro rozhlas a televizi Stříbrná holubice. [LFŠ 2010] (Krouťák)
- Film měl podle Jiřího Stránského původně natočit již v roce 1968 režisér František Vláčil. (ForGump)
- Hynek Bočan využil k natočení filmu částečně reálií i herců z probíhajícího natáčení seriálu Zdivočelá země (od r. 1997). (sator)
Reklama