O Janovi a podivuhodném příteli

Když pominu pár špatných efektů (a hlavně ten s ptáky a boje s nimi, protože hůř to už vypadá snad jen v Ptákodemii), tak tomu ani nemám co vytýkat. Tohle se mi totiž líbilo hodně. Má to skvělou atmosféru, zajímavý, dobře vedený a vypointovaný děj, je to skvěle natočené a skvěle zahrané (dokonce zde hraje i Labuda), dobře se mi na to dívalo a vůbec jsem se u toho nenudil... Fakt, moc mile mě to překvapilo. A to mě hrané pohádky moc neberou a líbí se mi jich jen pár, ale tahle odedneška bude patřit k těm výjimkám. Ráža mi zde opět potvrdil, že fakt umí, i když ani jemu se ne vždy všechno povedlo. Nicméně Poslední propadne peklu od něj mám pořád o trochu radši, ale i tak se mi O Janovi a podivuhodném příteli líbilo fakt hodně. Naposledy jsem takhle nadšený z hrané pohádky byl u Princezny a půl království - což je sice nedávno, ale předtím dlouhou dobu vůbec nic. 5* (27.03.2021)

Nemám rád Andersenovy pohádky, když jsem byl malý, působily na mě ponure a strašidelně, a na tom se nic nezměnilo. Stejně tak jsem vnímal a vnímám tuto. Nicméně samotný příběh má hlavu a patu a navíc je zpestřený tragikomickou dvojicí Zedníčka a Labudy, která výborně kontrastuje se strašidelnými okamžiky. (22.12.2008)

Stačí se podívat na jména, které u zrodu této temné koprodukční pohádky Hanse Christiana Andersena figurují. Režie - Ludvík Ráža, kostýmní výtvarnice - jeho dceruška Evženie Rážová, výtvarná spolupráce - Olga Vyleťalová, výtvarník dekorací - Jindřich Goetz, kamera - Jan Macák, hudba - Petr Hapka. Výsledkem je psychedelická hororová stylizace, kterou jen tak někdo nenatočí. Podzimní příroda a magická hudba/ruchy/ambient originalitu jen a jen zvýrazňují. V některých fragmentech mě tento příběh připomíná Souboj Titánů (princezna v noci odlétá na koni za čarodějem do jeho sluje, kde dostane otázku, kterou musí druhý den její nápadník uhodnout, jinak zkamení). Mám moc rád filmovou tvorbu Ludvíka Ráže, takový režisér tu opravdu chybí. (03.01.2021)

Jedna z nejzvláštnějších pohádek, jaké jsem kdy viděla. I když trochu děsivá a pro malé děti asi ne ta pravá ořechová, ale na druhou stranu taky neuvěřitelně kvalitní, zajímavá, originální, s neskutečnou atmosférou a dokonale mrazivou hudbou Petra Hapky. Příběh se dost vymyká klasickému českému pojetí pohádky, ale o to je "O Janovi a podivuhodném příteli" originálnější, rozpoznatelnější a zapamatovatelnější. Na to, že jsem ji už x let neviděla, si ji pořád velmi dobře pamatuju a po těch x let patří k mým nejoblíbenějším. (22.05.2012)

Smutné vod sklepa až na půdu. Už ten začátek a mrtvý otec na vánoce. Já vím, že třeba popelčin tatínek je taky mrtvý, ale už je to ňákej pátek, není to aktuální a řeší se to jen zpětně. Ale tady příjde pohled na namodralého pana Brzobohatého, pak hrdlořez Zedníček s ještě záludnějším Labudou, načež se zjeví podivuhodný přítel o jehož motivech a sexuální orientaci mám pochyby dodnes. No nevím. Píšťalka Vejmělková odpískává jednoho hrdinu za druhým. Trochu thriller pro caparty myslím. 30% (28.12.2007)