Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Osu filmu tvoří životní příběh blahoslavené Zdislavy z Lemberka, o níž spíše než sporé historické zmínky vypovídají legendy jako o hluboce věřící ženě s léčitelským darem, která se plně obětovala pokorné službě nemocným a trpícím bližním. Autorka obdařila legendární Zdislavu aktualizovaným ženským osudem, jejž provázala s historickými událostmi a s osobnostmi první poloviny třináctého století; tvůrci filmu se soustřeďují na posledních sedm let hrdinčina života. Zdislava, která podle všeho žila jen krátce (zřejmě v letech 1220-1252), však zanechala v srdcích a v paměti lidí trvalejší stopu, než kdyby byla jen skvělou matkou a laskavou hradní paní svých poddaných. Její osobnost tvůrci představují jako oduševnělou a milující ženu, jež svým racionálním zájmem o léčebné procedury předznamenává renesanční úroveň a realizační pečlivost, podloženou pečlivým domýšlením neznámých dobových reálií a konzultacemi s odborníky. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (62)

farmnf 

všetky recenzie používateľa

Milena Steinmasslová, naše velmi dobrá a krásná herečka tu odčiňuje vše co v životě napáchala jako svazačka, dcerka komunistických oligarchů a agitátorka mládeže. Vše dobré páchá coby světice Zdislava po boku hvězd jako je Rosner, Preiss a Kemr. Neobyčejný, zapomenutý a citlivý příběh Rážův. Někteří lidé jsou tak dobří a šlechetní, že odměnou jim je pouze smrt v mladém věku. Doporučuji přečíst komentář sportovce. ()

Kimon 

všetky recenzie používateľa

Škoda přeškoda, že tento pěkný historický film nevyšel doposud na DVD. Nosič by si své zájemce jistě našel a já bych byl jeden z nich. Na mě osobně zapůsobil svým hereckým podáním především Josef Kemr, byť jen v nepatrné roličce. /Po technické stránce ohledně zvuku bych vyčetl nesrozumitelnost slova. Asi jim při těch deštích do mikrofonů napršelo. Proto nedávám pět hvězd/. ()

Reklama

topi 

všetky recenzie používateľa

Ludvík Ráža a jeden z jeho posledních filmových počinů. Působivé vyprávění příběhu z 13. století dokázal Ludvík Ráža převést na filmové plátno opět s veškerou precizností, jakou je u tohoto originálního režiséra zvykem. Film se z velké části natáčel na Novém hradě u Olomučan (pamatuju si, jak v době natáčení filmaři hledali po vesnici Olomučany vychrtlé komparzisty a tenkrát jsem se natáčení málem zůčastnil, dodnes mě mrzí, že k tomu nedošlo). Josef Kemr zde ztvárnil svoji poslední filmovou roli - šíleného mnicha a nutno říci, že i z posledních sil podal neuvěřitelný a nezapomenutelný herecký výkon. Stejně tak i Martin Růžek, který už nemohl ani mluvit a musel ho nadabovat Petr Haničinec. Pan Kemr a pan Růžek nedlouho po natočení filmu zemřeli. Nikdy na tyhle velikány českého filmu nezapomenu! Hudební kulisu k filmu složil režisérův dlouholetý spolupracovník a kamarád Petr Hapka a jak jinak - výsledek je perfektní (málokdy se mezi režisérem a hudebním skladatelem vytvoří skoro na chlup stejné cítění a použití hudby jak ke kterým kamerovým záběrům a aby hudba u filmu přesně fungovala - toto spojení mezi Rážou a Hapkou bylo geniální). Kvalitní snímek, přece jen u mě vítězí o pár let starší Rážův historický filmový počin - Poslední propadne peklu. ()

Šandík 

všetky recenzie používateľa

Filmu "v erbu lvice" by bylo jistě možné vyčítat to, že s obsahem legend na jedné straně pracuje jako s historickým materiálem a na druhé straně, že jej odkouzluje a racionalizuje. Tam kde středověk chtěl vidět a nepochybně i viděl zázraky, kreslí film, pochopitelně v souladu s jeho knižní předlohou, reálně působící příběh. Proto je potřeba zdůraznit, že nejde o adaptaci skutečných historických událostí, ale o filmový přepis románu. Jeho děj se od historické reality asi odchyluje v mnohém. Středověké legendy, tak jako to ostatně dělaly vždy, Zdislavě přidaly zázračnou moc, nadpozemsky silnou víru v Boha, rozhodnost, odříkání, přísnost a askezi. Autorka knižní předlohy Alena Vrbová Zdislavin příběh pro změnu okouzlila, zracionalizovala a polidštila. Román i film jsou tedy výsledkem hned dvojí transformace a je dobré si toho při jeho četbě či sledování být vědom. Pokud bychom chtěli mít příběh věrnější historickým faktům, pohoříme, neboť o historické Zdislavě z Lemberka nevíme téměř nic. Zbývají nám pouze legendy, dohady a velmi sporá základní data... Daleko větším problémem celého filmu se mi ovšem jeví velmi odbytá výprava. Nesedí mnohé, především velmi pustě a neudržovaně působící hrad, vůz zrobený halabala z proutí, obyčejná sotva otesaná slaboučká kulatina tam, kde musíme čekat mohutné trámy, většina lidí oděných v hadrech... Na vině jsou pravděpodobně především peníze a pak také představa, že středověk byl nejen drsný (a to tedy byl) ale taky podivuhodně neotesaný a řemeslně primitivní (což rozhodně pravda není). Výtku samozřejmě zaslouží i anachronicky znějící dialogy, ale to je v historických filmech už klasika. Inu, Vláčil byl jenom jeden... Celkový dojem: 65% ()

elle 

všetky recenzie používateľa

Jeden z mála echt-historických českých filmů, které se u nás po revoluci natočily. Moment - kromě pohádek - mě skoro nic nenapadá. Škoda, že se postava Zdislavy a její osud nevyloupl výrazněji. Obětování se její postavy neocenil ani její pan manžel ani diváci, pro které je odříkání se kvůli humanitě hodně cizokrajnou a nepřitažlivou hudbou. Podle mě Milena Steinmasslová je sice dobrá herečka, ale nemá tu správnou filmovou chemii pro hlavní postavu a tahouna , navíc mi ražení filmu hodně připomínalo spíš výpravnější televizní dílo a na to, že jsem to viděla v kině mi to opravdu utkvělo jen okrajově. Tekrát jsem se zbytečně nadchla, že by to mohlo rozpoutat natáčení historických snímků v naší produkci - škoda. Nicméně to bylo dílo poctivé, mělo velkou snahu odvyprávět velký příběh historicky i s duchovním poselstvím a ráda bych ho viděla znovu a třeba se nechala i víc nadchnout. ()

Galéria (3)

Zaujímavosti (7)

  • Původně se měl film jmenovat Zdislava z Lemberka. Autorská práva však uzmul Ivo Trajkov, a tak se musely již hotové plakáty přelepovat novým názvem filmu. (honajz)
  • Jedná se o poslední film Martina Růžka. Krátce po natáčení ho postihla mrtvice, ještě téměř rok žil v léčebně pro dlouhodobě nemocné v Motole. Měl problémy i se srdcem. Dotlouklo 18. prosince 1995. Postsynchrony za něj namluvil Petr Haničinec. (hippyman)
  • Z důvodů, aby Josef Kemr dokázal ve špatném zdravotním stavu dotočit svou roli, byla přizvána česká léčitelka žijící v Americe, která mu dodávala životní energii. Podle slov herečky Steinmasslové to skutečně fungovalo. (sator)

Reklama

Reklama