Herec

Velmi kulantní, na poměry našich lůzrů a hnojů až unikátní homokládovina o charakterově pokřivené, bezpáteřní buzně, která hladce rozdělila zdejší tlučhuby na základní dva tábory – nadšeně pětkující neomarxistické teplomety, kteří se v tom odporně homofobním světě, málem vyvražďujícím a nesnesitelně diskriminujícím princezny s ohryzkama, jakože „konečně veřejnoprávně dočkali něčeho natočeného bukanýrem, v hlavní roli s bukanýrem a o bukanýrech“, a sveřepě odpadující pravotočivé šosácké teplostrachy, kteří viděli „buzeratské odpornosti, prý až porno, nechutnou propagaci LBGT+DDPPP a prý dokonce i multikulturalismu, kterýžto HNUS!!! nemá absolutně co dělat na jimi měsíčně nuceně sponzorovaném médiu!“. Docela neprogelovaná prdel na tom celém je, že tato opravdu scénáristicky originální až sqostná, zábavná a skvěle natočená i zahraná minisérie v podstatě ukazuje, že fanatičtí levičáci jsou ti nejhorší zmrdi z nejhorších a ústřední řiťopich je prvoplánově vyobrazen jako natolik slizká, odpudivá a bezcharakterní mrdka, že by ho nevzal do mlýnu snad ani Jirka Hromada jako cvičný terč. Každopádně tady neváhám, ač z trochu jiných - seksuálně nedezorientovaných a neideologických pohnutek, nonšalantně přehazuji růžové boa kolem krku a s afektovaným „tssss“ na rtech vrtíc prdelí se bodově přidávám ke zdejší homoklice. Jen bych, hošššy, až tolik neleštil nad hereckým projevem té Ciciny. Typově to byl sice trefně vybraný hnusáček, ovšem jakožto směroplatný homoseksualista v jednom kuse teatrálně až hystericky přehrával. (27.01.2022)

tenhle seriál jsem si neskutečně užila. hlavně herecký výkony, téma i další super reprezentace LGBT v české televizi. konec mě fakt dostal. nemohla jsem skoro dýchat. rozhodně doporučuji! EDIT (17.11.2022): dneska jsem se celý večer dívala po 2 letech znovu na herce. v roce 2020 jsem se dívala na televizi s rodiči a docela mě to zasáhlo. teď jsem se dívala u mě, v pohodlí mého pokoje, v soukromí a měla stejný pocity. možná ještě horší. pořád se tam něco dělo a bylo to BRUTÁLNÍ! hlavně ten konec. ne, teď si musím pustit něco hezkýho, protože u tohohle jsem brečela a divila se a ty vole... ten jan cina je fakt dokonalej herec. nejlepší český záporák (kinda). ❤️ (25.10.2020)

Herec naplnil mnoho očekávání. Určitě se najde někdo, kdo bude silně zklamán. Má na to právo. Myslím, že by to stálo za přezkoumání. Seriál má asi až na pár menších scenáristických trhlin skvělý spád i s příběhem. Člověk skoro s láskou zapomene na to, že mu byla linka příběhu v rámci anotace vyzrazena a stejně je na konci prvního dílu překvapen. Především je nutno říci, že Cina opravdu předvádí vrchol své práce stejně jako mnoho dalších. Eskalace leze nahoru a vy si do poslední chvíle myslíte, že to snad nebude tak hrozné, a dojde k morální změně. A ono ne. Herec se objevil zčistajasna a ukázal zcela novou a zajímavou linku této práce. Ukázal světlý článek tohoto roku a opět vznikl z televizní práce. Obdivuji navíc režiséra Bebjaka, který skáče mezi českou a slovenskou produkci, je aktivní jako nikdo jiný a skoro vše, co ze sebe dostane je klenot nebo minimálně jde o zajímavý potenciál. (08.12.2020)

Řemeslně není co vytknout. Výprava je přesvědčivá. První díl, kdy postupně houstne atmosféra ,se zadírá pod kůži a divák doslova cítí stahující se děs nejšílenějších padesátých let. Pak však příběh pokračuje přímo modelovým vršením hrůz a tragédií, které dopadají na hlavní hrdiny. Podpořeno trapně návodnou dramatickou hudbou, která duní dlouho dopředu, aby divák pochopil, že teď fakt přichází drámo...  Pokud jsem někdy nechápala pojem „misery porn“, tahle minisérie mi ho vysvětlila dostatečně. Přestože se herci poctivě snaží a předvádějí, že hrát umí, ve druhém a třetím díle jsem se už vršení katastrof jen cynicky smála. Bylo toho přespříliš a mnohé pohnutky, hlavně ústředního hrdiny, mi zůstaly zahaleny mlhou. SHRNUTÍ: Esence padesátých let tak trochu v padesáti odstínech krvavě rudé. (15.09.2021)

Velmi solidní thriller s pořádnou porcí napětí. Bebjak už mnohokrát dokázal, že svoje řemeslo umí (byť musím přiznat, že mi to neustálé užívání tmavých filtrů přijde trochu šablonovité). A Pavel Gotthard s Petrem Bokem dodali scénář, který minisérii pozvedá nad úroveň těch hald filmů a seriálů, které se vracejí do období Gottwaldova teroru. Klíčovým atributem, kterým se Herec odlišuje od podobných děl, je ambivalence hlavní postavy. Divák od začátku tuší, že se nepotkává pouze s obětí režimu, ale scénář velmi chytře pracuje s rozplétáním přediva motivací a úmyslů, takže se několikrát stane, že když si recipient myslí, že ví, na čem se Standou je, přijde moment překvapení (odhalí se nová informace, nebo přijde nečekaná reakce). Divák je tak jednak udržován v napětí, ale jednak také musí neustále přetvářet svůj postoj k hrdinovi/antihrdinovi - a to často na podkladě pouhého dohadu o motivacích (co je pohodlnost / co je obranná taktika / co je kariérismus). Divák se tak často přistihne, že podrobuje zkoumání i své vlastní nitro ve snaze přijít na to, jak by jednal on sám. Jediné, čím mě Herec poněkud štval, byl dojem, že se seriál místy zbytečně snaží tlačit na emoční pilu (soused nemůže být jen udavačská svině, ale musí se stát i sexuálním násilníkem apod.). (23.01.2024)