Tajemství Ocelového města

S ohledem na dobu vzniku slušná podívaná. Když jsem byl malý kluk, tak Verne byl pro mne ve spojitosti s knížkou nebo filmem obvykle kouzelnou jízdenkou do světa fantazie k tajemným dobrodružstvím. Neboť jeho romány vždycky přišly s něčím zajímavým. Jeho příběhy obvykle brázdily vlny všech moří a ve vědeckofantastické literatuře byl prostě mého dětství naprostá jednička. K jeho knihám se vracím už jen s nostalgickým pohledem a starou zaprášenou vazbu s obrázkem Julia Vernea očima jen pohladím. Ostatně měl velkou představivost a uměl tehdy předpovědět spousty věcí. No ale vrátím se k filmu. Musím se přiznat, že pomalu s přibývajícím věkem ztratilo toto zpracování příběhu už to kouzlo dětského pohledu. Přesto je to film, který jistě stojí i dnes za vidění. (02.01.2020)

Ocelové město se řadí k těm méně zajímavým Verneovkám, myslím, že tohle zpracování, ač doznalo nějakých změn, svou předlohu překonává. Jednak je zde k vidění ohromný herecký koncert všech zúčastněných (a Josef Vinklář naprosto exceluje) a jednak naprosto mimořádný vizuál, který moje představy z knihy naprosto přebil, a jednak také poměrně temná atmosféra. Netroufám si ani hádat, jak by to dopadlo, kdyby tuto látku natočil Karel Zeman (jistě také skvěle, ale úplně jiným způsobem), ale lépe to natočit asi nešlo. Jeden z nejzajímavějších českých filmů. 75%. (15.06.2021)

Zcela jiné pojetí Verneova díla než na jaké jsme zvyklí z filmů Karla Zemana, ale přesto - nebo právě proto - velice dobrý, uvěřitelně se tvářící film s věčným, nestárnoucím poselstvím, výtečným hereckým obsazením a působivou Fišerovou hudbou. Jaromír Hanzlík, Martin Růžek a Josef Vinklář byli skvělí. Těšil jsem se i na mého oblíbeného Josefa Větrovce, jenže ten se ve filmu mihl jen na začátku a na konci.... A neřekl ani slovo (přitom ten hlas!). (26.02.2012)

Tyhle filmové adaptace verneovek mám nesmírně ráda. Tajemství ocelového města mě odmalička děsilo. Drama jak stuhou vyšité z toho nejjemnějšího hedvábí. O Honzíka Potměšilů jsem měla vždycky děsný strach a ty nervy, jestli to stihne, jestli si ho někdo všimne! Skvělý Josef Vinklář, jenž se mi ve své roli chtivého profesora pokaždé zosobnil jako čisté zlo bez špetky lidskosti. To celé výborně doplňuje Fišerova hudba, podkreslující depresivní náladu napínavého děje. (14.06.2015)

Ocelové město je moje neojblíbenější kniha od Julese Verna a jsem nesmírně rád, že právě Češi ji zfilmovali. Už jenom proto, že když Verneovky zfilmuje někdo jinej, nestojí většinou za nic. Ale pokud je za kamerou Čechoslovák...Zvláštní, že se dříve takové filmy točili jako na stříbrném podnose a dneska po nich neskočí ani pes, a když už jo, tak jsou natočeny tak strašně, že se na to nedá koukat. V čem to tenkrát bylo tak jiné. Neřikejte mi, že Komunista šlapal na pilu a chtěl se veřejnosti představit v tom nejlepším světle právě díky dobře natočené Verneovce. Tahle nepatří mezi uplně ty nejlepší. Tam se řadí Tajemný hrad v Karpatech. I tak se mi na to ale koukalo moc hezky a závidím, především tátovi, který tyhle filmy miluje, dobu, kdy tyto filmy u nás v zemi vycházely a byla radost na ně koukat. (07.07.2010)