Puccini

„Umělci potřebují ženy... Já je obdělávám jako své zahrádky. Pro vlastní účely, pro vlastní úlevu.“  Pucciniho hluboký vztah k celé řadě žen, které coby skladatel dle svých slov nutně potřebuje jako své inspirující múzy k motivům a postavám do svých oper, dává už od prvních chvil znát, že jeho vztah s manželkou musel být značně složitý. Přestože film vznikl v čistě britské produkci a v angličtině, stejně cítit zejména z Pucciniho manželky až nepříjemně hysterický, silný italský temperament. Scéna z vypjaté konfrontace obou manželů na pohřbu služky je však stylizována výtečně a režisérovi se ve snímku víckrát podařilo působivě propojit napjatou atmosférou manželství s operními skladbami z Pucciniho díla. I navzdory televiznímu původu mě Palmerův film upoutal také vizuálně a řada záběrů (už v úvodě) během plavby na loďce či lovu s puškou vytváří k bilančnímu rozjímání skladatele nad úspěchy i (dočasnými) prohrami pěknou zádumčivou atmosféru. Ne vždy mě ten film fascinoval stejnou měrou, ale celá ta historická atmosféra, propojení děje s operou a náhled do duše hudebního skladatele mají rozhodně své kouzlo a občas mi tvůrci lehce připomněli i mého oblíbeného Lva s bílou hřívou. :) Zajímavé je i zpracování odkazu vybraného skladatele hned dvěma způsoby, vedle zachytávání epizod ze života Pucciniho i náhledem do zkoušení a přípravy operní inscenace, i když v pár scénách (ale ne vždy) mě tyto prostřihy i trochu rušily. [75%] (08.01.2023)

Jsem milovník Pucciniho oper, tak jsem si určitě užil poměrně hodně hudby tohoto skladatele, která v tomto životopisném snímku zaznívá. Je tu maličko z Toscy, maličko z Madame Butterfly, ale nejvíc tu zní hudba z Pucciniho poslední (poměrně modernistické) opery Turandot. Zkouškám jedné inscenace této opery je přitom věnována i celá jedna část tohoto filmu. On to totiž vlastně ze 100% životopisný film ani není. A musím říct, že tohle střídání žánrů, kdy chvíli sledujete poměrně silné  životopisné drama (s řadou i působivě natočených záběrů) a chvílemi zase dokumentární film o tom, jak se připravuje daná operní inscenace, mi fakt dost vadilo, protože to ve finále dost rozmělňovalo mé pocity z onoho dramatu. Na konci filmu jsem tedy nabyl dojmu, že se zde tvůrci tohoto filmu snažili o naznačení jisté paralely mezi výslednou podobou libreta Turandot (a v ní zejména na osud postavy otrokyně Liu, která nakonec spáchá sebevraždu) a tragickou událostí ze sklonku Pucciniho života, kdy jeho manželka zcela neprávem obviní jejich služku z poměru se svým mužem, což dotyčnou nakonec v zoufalosti dovede až ke spáchání sebevraždy. Jenže pokud se někdo podívá do libreta Turandot, tak zjistí, že ty sebevražedné motivy Liu byly o dost jiné než té služky. Liu se totiž tou sebevraždou snaží ochránit od mučení starého a nebohého Timura (otce Kálifa, který se uchází o Turandot). Ty její pohnutky jsou tak velmi šlechetné, zatímco ve filmu ta služebná páchá sebevraždu z naprostého zoufalství. Takže je mi líto, ale mám pocit, že tu autoři tohoto filmu "slyší trávu růst"... Stejně jako když pak naznačují, že právě Pucciniho žena mohla být určitým předobrazem bezcitné princezny Turandot. I zde si myslím, že pro tuto konstrukci existuje jen pramalý reálný základ. (09.01.2023)

Vo filme je zachytená nie práve najlepšia časť života Pucciniho , keď jeho manželka neprávom obvinila svoju slúžku z mileneckého vzťahu s jej manželom,ktorý bol známym záletníkom, ale aj on sám tento vzťah popiera. Slúžka po odchode spáchala sebevraždu a Pucciniho maželka bola rodinou slúžky dohnaná pred súd.  Za krivé obvinenie bola odsúdená. Pokutu zaplatil jej manžel. Celý dej je prerušovaný paralerne podávaným príbehom z prípravy Pucciniho opery Turandot. Podanie zaujímavé, ale mňa osobne nenadchlo. (31.05.2022)