Gothic - Noc hrôzy

Když se jednoho večera v sídle G. G. Byrona sejde P. B. Shelley s dámským osazenstvem a Byronovým lékařem Polidorim, najedou do sebe drogové bomby a v tomto opojení se pustí do vyvolávání duchů, je jasné, že jim všem hrábne a jejich děsivé představy se začnou zhmotňovat. Nastává Noc hrůzy! V podání Kena Russella se jedná o dekadentně surrealistické pojetí a nemohl jsem se ubránit dojmu, že sedím v divadle a pozoruji hrané představení na dřevěných prknech. Ano, doslova teatrální zážitek s fantasmagorickou příchutí. Celému filmu vévodí charismatický Gabriel Byrne a od momentu, kdy se rozjede šílený večírek, má vše poněkud snový nádech a nedrží se mantinelů klasicky pojatého příběhu. Možná by Noci hrůzy prospělo ještě více mystických prvků s hororem drásající jako noční můra, ale i tak se jedná o příjemné překvapení. (09.12.2014)

Buzerantská gotika. Termín je to sice poněkud hanlivej, ale výstižnej. Tak schválně: Julian má hlavu na klíně Gabriela, ten mu češe vlasy, zatímco Tim mu hladí bradavku. Julian líbá Gabriela. Timothy pak chce Juliana zabít, protože žárlí. Gabriel se teda nechá od Tima vykouřit. A Natasha se ne a ne svlíknout... Tohle osazenstvo se pak vzájemně nahání po rozlehlym sídle, hraje hry a vyvolává duchy. A to se jim zřejmě asi povede, protože kromě několika přízraků dojde i na rytíře se železnym ptákem nebo holku, co má oči místo bradavek. Název tentokrát nelhal, tohle byla skutečně Noc hrůzy! (04.06.2013)

Skutečně působivý horor, který opět dokazuje jen to, že k navození atmosféry strachu není zapotřebí žádných příšer, litrů krve ani psychopatického zabijáka, nýbrž postačí pouze tma, sem tam mihnutí podivného stínu, zavlnění záclony, tajemný zvuk, a samozřejmě je dobré to ještě podepřít strašidelnou hudbou a dialogy na téma "strach a hrůza". (13.08.2002)

Společenské hry se postupně mění v noční můry, jejichž provokativní osten poněkud otupil zub času. Působivé výtvarné obrazy (jak je pro K.Russella typické) hrůz a děsů ( lebky, pijavice, krysy, hořící strom, pavučiny, noční můra - oživlý obraz od H.Fuseliho, zvrácené vášně, nahota a krev) podkresluje skvělá psychadelická hudba ( Thomas Dolby) měnící se v určitých momentech na šepoty a skřeky. V rozhovovoru pro německou Cinemu odpověděl K.Russell na dotaz: ,,Jak se vám podařilo udělat ženská ňadra s očima?" takto: ,,Přiznávám, bylo velmi obtížné najít pro natáčení dívku, která má oči místo bradavek..." Film, jehož obsah se téměř nedá reprodukovat, je jednou velkou jízdou do temných kobek předpeklí. (13.09.2012)

Nebolo to zlé, ale sú tu výrazné nedostatky, ktoré kvalitu zrážajú dole. Hlavne slabučké trikové efekty, napr. figurína Timothy Spalla bola už vážne kdesi na úrovni materskej škôlky (a to aj so zohľadnením doby natočenia), dokonca ma napadlo, že si režisér naschvál robí srandu. Nech je ako chce, mne to nesadlo. Atmosféra bola dobrá, ale ku gotickej extáze mala rozhodne ďaleko. Najviac ma upútali herecké výkony, Byrne bol síce fajn, väčšinou ma však zabával mladučký T. Spall, ten vážne nemal chybu. Čo sa týka dejovej linky, nebola najhoršia, síce pomalší rozbeh, ale postupne ako všetci začali prepadať účinkom laudána tak sa veci pohli dopredu a divák si užije exkurziu do ríše halucinácií a fantázie, mierne šmrncnutou bizarnosťou a pár nechutnosťami (nič hrozné). Lepší priemer. 65/100 (18.12.2014)