Para nad riekou

Som rad, ze to nebol taky ten klasicky hudobny dokument... Jazz zrovna nie je moja salka kavy, ale tu bolo toho jazzu tak primerane a dozvedal som sa skor take tie zakulisne, niekedy humorne historky (strasne som sa kosil na to ked Laca Decziho fotil ten japoncik na plagat). Co vidim ako velke minus je, ze tito pani boli zrejme nuteni opustit domovinu za totalizmu, avsak myslim ze toto tam je spomenute velmi namatkovo ked jednemu z hlavnych portagonistov citaju nejaku zapisnicu alebo spravu z VB? Na druhej strane ale zase mozno to bol aj zamer. Nedotykat sa uz tej temy, lebo spolocnost (ale aj kinematografia) tym uz zacina byt presytena (13.02.2018)

Hořkosladký neučesaný život jazzový.. Deczi je živočich, ale knihu jeho vzpomínek sem vzdal...resumé všichni sou blbci... Je možné že je to stilizace,ale číst se to nedá.... Ľubomír Tamaškovič zemřel v r.2013 (https://www.csfd.cz/film/250880-jas-is-jazz/komentare/) (27.03.2018)

Remundo a Klusáku, jste idioti. Umíte točit jenom tak, že uděláte z ostatních okolo pitomce nebo trosky. Za to táhněte k filmovému čertu. Tihle pánové dokázali tolik, kolik vy dva za život ani neprochlastáte a místo uznání se jim dostane profilu směšných chudáků. A zkuste mně to vyvrátit, vždyť já to viděl! (18.10.2016)

Hudba přece vždy byla doménou bohémů. Je krásný to pozorovat. Ty autentický lidi - plný chyb - který žijou nadoraz, zatímco naše přecitlivělá společnost řeší, zda...( sem si dosaďte nějakej libovolnej společenskej pseudoproblém). Když starý jazzman Lubo naposledy falešně zpívá své jazzové blues, je to neskutečná síla. Pane Remundo, tleskám. (25.03.2018)

Trojice starých jazzmanů, kterým se povedlo z tehdejší ČSSR uprchnout na Západ, a jejich život v New Yorku, Paříži či někde v Bádensku-Württembersku. Laco neustále na všechno a všechny nadává, Ján se živí jako hrající Santa Claus a bezzubý Ľubo bloudí po Paříži a vypadá na umření. Nepříliš hudební dokument spíše o stárnutí než o muzice. (25.03.2018)