Vánoce u našich

Příjemná vánoční podívaná, kterou mi Netflix podstrčil aniž bych se o to prosil, ale jsem za to rád. Upřímně doporučuji dále, obzvláště pak pokud je čas kolem Vánoc, kdy se i děj seriálu odehrává. Hlavní postava je sympatická, vcelku obyčejná holka kolem třiceti, kterou nebaví poslouchat neustále dotazy rodiny, kdy už si někoho najde a tak plácne, že už není sama a že představí přítele na Vánoce. To, že žádného nemá, ji vrhne do kolotoče situací, které jsou s randěním nevyhnutelně spojené. Druhá série je pak ještě o něco lepší a znovu skvěle baví. Johanne sice je ve vztahu, ale postupně si uvědomuje, že to není to pravé ořechové. Tentokrát má však na řešení kromě vlastních trablí i fakt, že se letošní Vánoce uskuteční u ní. Baví mě přirozenost hlavní postavy. Její nápadníci jsou sice přehlídkou podivínů, ale jinak se dostává do reálných situací, kde si můžete snadno představit sám sebe. Je to vtipné, milé a příjemné na sledování. (27.12.2020)

Líbila se mi postava částečně nedospělé a hodně chybující Johanne. S ohledem na to jsem se ani nedivil, že nedokázala natrefit na toho pravého. Ba že to byli často podivíni (hráč realitek vede). Její snaha nezahořknout a "otevřít se novým možnostem" byla sympatická, i  když bylo pochopitelné i její kyselé zhodnocení: "Skončila jsem s puberťákem a pak s důchodcem." U severské romance očekávatelná erotická otevřenost (nezapomenutelné setkání v "nahých lázních"), méně sympatická byla příchylnost k alkoholu. Překvapit mohla rasová rozmanitost dnešní norské společnosti, ale nebylo to tak na sílu, jak to někdy u netflixovské/americké produkce bývá. Horší bylo, že 2. série tlačila na sentimentální struny už dost a i když byl konec (jakož i celého seriálu) fajn, závěr 1. série byl mnohem, mnohem silnější. A potěšila zmínka o naší Popelce (i když trochu negativní). Fakt to bude kult i tam. // 70% (11.02.2022)

Vánoce, svobodná třicátnice a nátlak rodiny, ať už si konečně někoho najde. Není to anglická Bridget, ale norská Johanne a není to film, ale seriál s dvěma sériemi. Změnou národnosti tahle do sňatku postrkovaná dívčina získala i odlišné podání. Například mnohem nezávaznější vztah k sexu (ten koloušek by asi v tomto pojetí v britské verzi neprošel/o večírkové jízdě s kolegyní v tramvaji nemluvě), mnohem víc sněhu a zejména notnou dávku protivnosti. Ne, Johanne se dá fandit jen ze začátku, ale posupně vysvítá, že je čím dál tím větší frfňa, všechny kritizuje, sama své chyby nevidí, furt brblá nebo chlastá, odsuzuje, aniž by se sama zamyslela. Válí se ve sněhu, bojuje se svými nezralými rodiči, přátelí se se „střelenou prima“ kamarádkou, a přestože se furt projevuje jakože děsně samostatně, nakonec ji všichni dotlačí do nesmyslného svazku, který prostě nemůže vydržet. Ve dvou sériích se ty příběhy pořád opakují a divák se moc zajímavého děje nedočká. SHRNUTÍ: Bridget na sněhu, vodce a v permanentní naštvanosti. (02.01.2023)

Nakonec 3*...i přes tu tragickou druhou řadu. První řada byla docela fajn...hlavní hrdinka pěkná a docela sympatická, situace do kterých se dostávala nebyly úplně hloupé...nejvíc se mi však líbilo to norské prostředí, sníh, na nákup hlavní ulicí na saních a hudba...samotný seriál tak nějak plyne, ale nějaký pocit ve mně nezanechal. Druhá řada byla tragická....hlavní hrdinka otravná, když ne opilá, tak každý díl souložící s někým jiným a tentokrát zápletka nefunguje, je to jen recyklovaná první řada...a finále k smíchu... (25.11.2021)

Velmi vydařená věc, kterou jsme zhlédli během jednoho večera. Single Johanne, pacientům v nejlepším slova smyslu oddaná sestřička, se snaží během adventních týdnů sehnat přítele, aby uspokojila spíše potřeby své rodiny než své. Vyzkouší, co se dá, a bude to jízda… K páté hvězdičce mi v této sérii chybělo o trochu víc drsného Norska a nějaká drsnější postava, ale je to holt z osloského, „měšťáckého“ prosředí, jsou Vánoce a divákovi i Johanne tak musí v této pohádce se zajímavým koncem stačit jedna vydatná jízda na běžkách. :) (12.12.2019)