Elvis

Zatímco snímek Bohemian Rhapsody byl spektakulárním hudebním blockbusterem/dechberoucí oslavou Queenů i Freddieho fakin Mercuryho a byl jakýmsi zjevením které odstartovalo fenomén hudebních filmů, a Rocketman byl třeskutě zábavným terapeutickým životopisem Eltona Johna stylizovaný do fantazijního pohádkového muzikálu, tak 'ELVIS' je takový pomyslný mix obojího...... Zvěsti nelhaly a skutečně jde o báječnej crowd-pleaser, který převážně zaujme svou atraktivní a extrémně překombinovanou formou; nepolevujícím turbulentním tempem a hektickým rytmem (těch 160 minut paradoxně uteče rychlejc než váš táta když si šel do trafiky pro cigára); eklektickou glorifikací mýtu Krále rock n' rollu a jeho nadčasových písní, oslavou černošský muziky (viz. skvělý cameo Little Richarda) z níž rock n' roll melodicky vychází jakbysmet (ten akcent rasismu a segregace mě fakt překvapil); a v neposlední řadě diváckou vstřícností, která kupodivu neurazí, jenže ani nenadchne. Mám s tím totiž dva zásadní problémy: jak radikální chaotický pojetí, tak všelijaký animovaný/CGI finesy (kterejch tady bylo víc jak v průměrný Marvelovce či v relaci na Šlágru, až to bylo prostě k posrání) jsou tak přestylizovaný, až z toho budete mít epileptický záchvaty. Celkově vzato, ta extrémně naspeedovaná stylizace v čele s přehnaně frenetickým střihem mi actually moc nesedla, a ten nekoherentní a nekonzistentní story-telling tuplem ne. Filmy s výrazným autorským rukopisem jsou moje parketa, jenže fanatik Baz Luhrmann mě svou překombinovanou režijní excesí už v Great Gatsby nehorázně štval. Že z toho dost lidí skáče nadšením má svůj důvod – já si to sice užil, ale asi jsem očekával příliš. Ten hype okolo (stejně jako u Top Gun: Maverick) mi zas a znova namazal med kolem huby. No a vytýkat tomu patos, kýč, naivitu či sentiment by bylo hodně nefér..... Že k 'Elvisovi' přistupuju víc kriticky ještě ale neznamená, že nejde o kvalitní dílko, který jsem si náležitě užil. Vycházející hvězda Austin Butler zde předvádí jak hudební tak herecký koncert (scénka se SUSpicious Minds je famózní), je důvěryhodnou kopií hubeňoura z Memphisu který se stal superhrdinou, hudebním revolucionářem a Králem rock n' rollu, a svým výkonem se doslova katapultoval na výsluní hollywoodské smetánky, takže nominace na Zlatýho plešounka je prostě obviSUS. Tom Hanks jako vypravěč decentně sekunduje – kruh se tak uzavřel: Forrest Gump naučil Elvise vykrúcať aby ho pak mohl sedřít z kůže...... Ve výsledku je 'ELVIS' sice žhavej banger, ale tak trochu overrated banger. Elvisovu hudbu müluju, takže jsem k tomuhle příliš přikrášlenýmu a uměle naleštěnýmu biopicu víceméně shovívavější. Jsem zvědav co nám MCU (Music Cinematic Universe) nabídne příště – Královna rocku Freddie Mercury a Král rock n' rollu už měli svou šanci, teď je na řadě Král popu. Každopádně BoRhap je pořád v topu....... [VERDIKT: audiovizuální manýrismus at its finest; 8 pánví z 10] (28.06.2022)

„KDYŽ JE NEBEZPEČNÉ O NĚČEM MLUVIT, ZPÍVEJ…“   Fantastická role pro Austina Butlera a hrozná pro Toma Hankse. Oba hrajou parádně a díky nim je tohle barevný, kamerově a kostýmově vyvoněný filmový pozlátko, něčím víc, než nudnou biografií. Luhrman se snaží zaujmout snad v každým obraze – a celkem mu to vychází. Navíc kromě hudby ukáže i kus politickejch dějin Ameriky. ELVIS je vyprávěnej z „kontroverzního“ pohledu a jde spíš o smutnej pohled na krále, obklopenýho pijavicema, kterej mohl bejt o kousek kratší.     /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju, když se na pódiu zpěvák kroutí a třese. (Ano i tebe Johne Lydone!).  2.) Znám všechny kolotočářský krále.   /// Thx za titule „Petr Putna“.                PŘÍBĚH  *****  HUMOR  ne  AKCE  ne  NAPĚTÍ  * (13.08.2022)

No teda. Byla jsem po několik měsíců vystavena mediální masáži propagující tento film, a stejně jsem si předem neuvědomila, že ve filmu hraje i Hanks, a ani to, že hraje hlavní postavu. (A stojím si za tím, že na záporáka nemá tu správnou jiskru, pořád působí jenom jako pohádkový dědeček se stupidním přízvukem, který ta skutečná postava prý ani neměla.) Sice to je běžný přístup používat v životopisných filmech někoho jiného jako vypravěče a průvodce k nazírání na hlavní objekt zájmu, ale způsob, jakým to Baz udělal tady, odsunul Elvise na druhou kolej a učinil z něj kompletně pasivní figurku. (A je mi to až líto vzhledem k tomu, jak citlivý a přesný výkon Butler podává v porovnání s Hanksovým pitvořením.) Mému zmatení/nepochopení/nepřijetí filmu určitě nepomáhá, že na rozdíl od spousty jiných hudebníků jsem o Elvisovi nikdy nic nečetla a tak o něm nic nevím, a tento film neudělal nic pro to, aby mě přesvědčil, že na něm jako osobě bylo něco hodno zájmu. Nejvíc tak pro mě "Elvis" představuje možnost podívat se, kam se posunuly Bazovy schopnosti, a z toho vývoje jsem taky docela smutná. Některé pasáže, například jak se samy se sebou střetly různé verze That's Allright, jsou promyšlené a políbené vyšším plánem, ale jinak mi pan tvůrce připadal jako by sám nevěděl, proč co dělá. Moderní covery/varianty/aluze Elvisových písní puštěné k některým scénám působily násilně a náhodně. Buďto na ně měl být dán větší důraz jako na budoucí odkaz toho, co se na plátně odehrává, a nebo tam radši neměly být vůbec. Možná když by si člověk pustil soundtrack a soustředil se jen na hudbu, tak se vyjeví síla této rozmanitosti svedená na jedno místo, ale při promítání filmu samotného, kde se zmíněné skladby jen tak mihly, jako by se tam ocitly omylem, a než si člověk stihl uvědomit, co to vlastně poslouchá, byly pryč, mi to připomínalo spíš zoufalost a bezradnost než tu slavnou "inovativnost", která se Bazovi napříč jeho kariérou přisuzuje. (18.08.2022)

Vyprávět příběh Elvise skrz pro mnohé neznámou postavu plukovníka Parkera byl naprosto geniální tak. To on stvořil největší hudební sólo hvězdu 20. století, aby ji svým pokřiveným charakterem dovedl k sebezničení. Luhrmann se nevyhýbá ani stinným stránkám Elvise, což se třeba u Mercuryho v oslavovaném Bohemian Rhapsody kvůli pokrytectví tvůrců vůbec nepodařilo. (07.10.2022)