Zvláštne dni

Režisérka Kathryn Bigelow natočila podle scénáře svého bývalého manžela (nikdo menší než James Cameron) stylový, temný, sci-fi thriller se zajímavou detektivní zápletkou a zdařilými hereckými výkony. Fiennes mi sice do role úplně nesedl ale popral se s ní více než dobře stejně jako ostatní herci. Vizuální stránka filmu je výborná a trochu připomíná "špinavý" styl Ridleyho Scotta z kultovního "Blade Runnera". Převážně pak záběry z disků, které si obyvatelé pouštějí do hlavy pro zvýšení adrenalinu a s kterými obchoduje hlavní hrdina jsou natočeny dokonale. Jedná se o disky, které skrývají zážitky jiných lidí a tudíž není problém zažít "na vlastní kůži" přepadení obchodu, sex nebo dokonce i vraždu. Jedná se o dlouhé sekvence viděné očima zúčastněných a díky své působivosti představují to nejlepší z celého filmu. Samotná detektivní část je trochu zdlouhavější a rozjede se až v druhé půlce filmu a popravdě závěr mohl být také vyřešen lépe. Nic to však nemění na faktu, že se jedná o nápaditou, napínavou a vizuálně úchvatnou podívanou. (29.07.2009)

Zvláštny film, ktorý vo svojej dobe spôsobil takmer revolúciu, a ešte dnes pôsobí ako pokrokové zjavenie. Vlastne by som sa nebál tento film označiť za geniálny a prelomový - je jednou z množstva inšpirácií Matrixu, ale zďaleka nielen jeho, už teraz ma napadajú ďalšie filmy a seriály, ktoré od neho okato a bohato opisujú. Rámec príbehu v podobe tušenia predpovedanej apokalypsy roku 2000 je silné a zaujímavé. Koniec sveta, verejné nepokoje, otázka rasizmu, vraždiaci policajti, ktorí sa snažia zahladiť stopy, hlavní hrdina na šikmej ploche, armádna technológia na autentický záznam kúsku vášho života... Je tu toho viac než dosť. Myšlienka zachytávania vlastných zážitkov na špeciálny prístroj, ktorý umožňuje ich prežitie tak, ako by to bola skutočnosť, je nákazlivá a atraktívna. Je vidieť, že sa do toho zapojil aj James Cameron a pomohol príbeh vypiplať do dokonalosti. Zaujímavá je vizuálna stránka, ktorá priam kričí niečo v štýle "Chcete navodiť dojem, že sú ulice plné tisícov ľudí a šíri sa anarchia? Tak tam proste tie tisíce ľudí, policajtov, armádu, výbuchy, oslavy a všetko narvite!". Každý záber je tak presýtený, tak živý, tak živelný a úchvatne preplnený, že celá story a mesto pôsobia odrazu omnoho skutočnejšie. Druhá stránka vizualizácie sú zábery z prvej osoby, ktoré sú nesmierne dynamické a naservírujú vám poriadnu porciu adrenalínu (ako hneď úvodná sekvencia), alebo vzrušenia (mám chuť pridať hviezdičku za hafo odvážnych scén; od lesbického sexu po Juliette Lewis hore bez). Tu nachádzam paralelu medzi vrahom Iris, ktorý ju donúti pozerať sa naňho jeho očami, cez jeho nahrávacie zariadenie, s podobnou situáciou v prvej sérii Ghost in the Shell: Stand Alone Complex, kde sa môžeme stretnúť s postavou sériového vraha, ktorý síce neznásilňuje, zato zvlieka z kože a pritom rovnako necháva obete - ženy sa na seba pozerať. Čerešničkou na chutnej a napínavej torte s kriminálnou zápletkou a kopou akcie je hviezdny štáb a obsadenie - od Kathryn Bigelow a Cameron cez Fiennesa, Lewis, Sizemora a Bassetovú až po D'Onofria a môjho obľúbenca Fichtnera. "Víš, proč jsou filmy pořád lepší než playback? Protože když přijdou titulky a rozsvítí se světla, lidé vědí, že je konec. JE KONEC!" 80% (01.05.2014)

SPOILER ALERT! Lenny (Ralph Fiennes) je looser v tak trochu jiném světě končícího roku 1999. Své zážitky je možné díky pokročilé technologii nalít jinému člověku přímo do hlavy, nechat ho záznam událostí takřka prožívat na vlastní kůži, vidět vlastníma očima. A právě s těmito produkty obchoduje Lenny, bývalý polda a bezvýznamný šupák s nekonečnou zásobou falešných Rolexek, citový loudil a pouliční otloukánek. Když se mu jednou dostane do lebky "video" s perverzní vraždou, spouští pátrání na vlastní pěst (což obnáší dostávat stále přes držku a nechat se vytahovat z malérů tmavou kámoškou-bodyguardkou) a zároveň se pokouší chránit svou ex (což rovněž obnáší dostávat stále přes držku a nechat se vytahovat z malérů tmavou kámoškou-bodyguardkou). Zápletka se nakonec ukáže kapku triviální: zlí, zlí, zlí, rasističtí, sadističtí, psychopatičtí policajti versus dav samých hodných, milých, slušných, bezúhonných, zodpovědných, skvělých lidiček. A závěrečné odhalení vraha nemohlo překvapit snad nikoho, kdo v životě viděl alespoň dva kriminální filmy. S hodnocením mám zase dilema, kurňa. Obsazení je fajn, noir atmosféra ucházející, ale hlavní postava mi kdovíjak nesedla, zpracování mi úplně nesedlo (takové moc nahodilé, neučesané), zápletka mi nesedla a stejně se mi tři hvězdičky zdají málo... a čtyři příliš. Položme se tedy na otázku: mám potřebu to někdy vidět znovu? Vlastně ani ne, takže je rozhodnuto: 69% (01.11.2011)

Problémový případ. Je zde dojem určité nadčasovosti – jednak v rovině hlavního high-tech konceptu, kdy zde máme jedince, kteří v podstatě postrádají vlastní život na vrub toho, že jsou závislí na sdílených zážitcích těch druhých (viz. dnešní kult reality show či sociální sítě). Poté je zde také patrná technická zdatnost tvůrců – především v systematickém využívání POV záběrů, které jakoby někdo vystřihl z Hardcore Hanryho a přesunul je o dvacet let do minulosti (a na jejichž technologické uskutečnění prý padla značná část celkového rozpočtu). Avšak v mnoha ohledech jsou Zvláštní dny naopak typickým dítkem své doby – například v šíleně dlouhých „mířících“ scénách, kdy záporné postavy „bondovsky“ rozebírají své předešlé plány či ve zpomalovačkách tak typických pro období 80-90 let. Celkový dojem dále kazí herecké výkony (Juliette Lewis je ve svém exhibicionismu strašlivě otravná) a nepříliš šikovně rozvrstvené tempo vyprávění, kdy jsou některé pasáže příliš protahovány, zatímco jiné jsou pro změnu zmatené. (19.01.2018)

Kathryn Bigelow asi skutečně musela prožívat zvláštní dny, když tak pojmenovala svůj film a ještě ho byla ochotná vydat. Já osobně ale víc nechápu samotné uživatele, kteří zdejší film ohodnotili dost vysoko. Ten film totiž lidově řečeno byl sračka sraček, na kterou není rovno. Příběh úplně zvrácenej, znásilnění tam točili pornoherečky. Celý to mělo uplně neskutečně úchylnej podklad. No byl jsem rád, že jsem ten film vůbec přežil a na mozku mi nevyrašil nádor velikostí pomeranče. Nakonec jejedna hvězdička za tu techniku, se kterou to Kathryn natočila. A odcházím s faktem, že to zdejší hodnocení prostě nikdy nepochopilm. Jasný, bylo to zvláštní, úchylný, otevíralo to veškerý možný hranice, ale to se z toho mám, jako tady ty uživatelé, posrat? (27.09.2010)