Brubaker

"Když se třeba nějaký vězeň pokusí utéct, to mu máme zamávat?" Aby bylo jasno, tak já jsem pro tvrdý podmínky ve vězení, aby se tam nikdo nechtěl vracet. Kdo nepracuje, ať nejí a o televizích na pokoji, posilovnách a internetech by si mohli nechat jenom zdát po šestnáctihodinovejch šichtách. Přesto s Brubakerem souhlasím v tom, že bezdůvodně by se neměl nikdo mlátit a že postel, střecha nad hlavou a okno do cely by měli být samozřejmostí. Ale dost humanity. Tohle je drsný, syrový a mě při tom dost bavil zásadovej týpek, kterej neuznává čachry s pravdou. (16.10.2018)

Brubaker je podle mě trochu nedoceněnou klasikou. Jeden z nejlepších vězeňských filmů vůbec a že jich bylo natočeno požehnaně a ne ledajakých (namátkou - Frajer Luke (1967), Motýlek (1973), Útěk z Alcatrazu (1979), Kriminál (1989), Shawshank (1994) či Zelená míle (1999) atd.). Robert Redford je jako charakterní a spravedlivý ředitel věznice naprosto fantastický a např. scéna, ve které vězni vykopávají na polích mrtvoly, je opravdu silná a nezapomenutelná, stejně jako netradiční a dojemný závěr s tleskáním. Ovšem bez patosu. Jinak - hudba Lalo Schifrina opět za jedna. (01.12.2009)

Přes datum svého vzniku má tenhle film pořád svou platnost. Lidské charaktery se probarví v závislosti na podmínkách, kterým jsou vystaveny a pokud je to navíc v tak odporné věznici, do jaké se infiltroval jako vězeň budoucí ředitel Brubaker, není se co divit, že věci, které vidíme, nám vyrážejí dech, viz hra na "telefon". Ale i v takovém prostředí se najde okamžik, kdy se lidi chovají jako lidi, zvlášť když cítí někoho lidského v zádech. Spousta filmů, které dnes vidím na toto téma, se přímo nebo nepřímo Brubakerem inspirují, ale přes možnosti, jaké dnes filmový průmysl má, mu většina nesahá po kotníky. I díky mimořádnému výkonu Roberta Redforda. (26.03.2005)

Pro mne spolu s "Frajerem Lukem" nejlepší a rozhodně nejautentičtější film z vězeňského prostředí. Celkově bezútěšná a syrová atmosféra celého snímku dokonale ladí s životem lidí za mřížemi, kteří jsou pro většinu společnosti pouhým odpadem a podle toho se s nimi jedná. Příběh ze světa, v němž idealisté předem prohrávají. (19.08.2007)

Strhující a řekl bych stále aktuální kritika vězeňství. Něco tak drsnýho v realistickém ušmudlaném kabátku už dneska asi těžko někdo natočí. Na inkognito příjezd novýho ředitele se nedá zapomenout. Věznice patří pár vyvoleným vězňům a jejich zvrhlým praktikám. No a pak Brubaker začne bojovat proti větrným mlýnům a všudypřítomné korupci. Velmi působivé, obzvlášť poslední scéna. (14.09.2009)