Tokyo Vice

Rozjezd první sezóny nebyl z nejrychlejších a nemohl jsem se zbavit pocitu, že by epizodám slušelo vyšší tempo. Od třetího dílu má spokojenost zvolna narůstala; z toho, co jsem viděl, jsem usuzoval, že si tvůrci pro diváky chystají pořádně výživný závěr, a nakonec jsem jen tupě civěl, jako chlapeček, kterému větší kluci sebrali na pískovišti kyblíček. Dostavilo se u mě tedy zklamání, které nebylo způsobeno ani tak průběhem řady jako jejím zakončením- nezakončením. / Poučení: Pokud jde feministkám skutečně o práva žen, měly by za ně začít bojovat v Japonsku nebo Íránu. (29.10.2022)

První epizoda byla typickým úvodem do problematiky; tvůrci mě seznámili s hlavním hrdinou a s prostředím, představili mi téma příběhu a vcelku slušně mě naladili na další pokračování. Hlavní hrdina mě na první dobrou příliš nezaujal, o to více jsem si užíval prostředí, protože mám k Japonsku dlouhodobě kladný vztah. Hlavně tedy k původní japonské kultuře, dnes už je tam přítomno přílišné množství cizích vlivů. No, já mám ale po prvním dílu zatím pocit, že by se mohlo zadařit a já bych se mohl dočkat celé řady pro Japonsko charakteristických jevů. Poučení: Chceš pochopit Japonce? Změň styl myšlení. (26.10.2022)

Z mého pohledu se zatím seriál drží dost při zemi a nemyslím tím akci, o níž se prakticky nedá mluvit. Jde mi spíš o to, že za těch padesát minut nedošlo k žádnému výraznému vývoji příběhu. Jak už jsem napsal v předchozím komentáři/recenzi, mám Japonce rád, takže mi nehrozí, že bych se nudil, protože mě baví sledovat místní kolorit, ale přesto uznávám, že druhá epizoda divákovi nic zvláštního nenabídla. No, zatím tedy nadšením nehopkám, ale přesto doufám, že se v příštím dílu dočkám zlepšení, jinak jednu pěticípou ušetřím. / Poučení: Yakuza není vířivka. 3*- (26.10.2022)

No vida, trochu jsem si minule zafrflal a děj třetí epizody znatelně ožil. Ožil, ale tím, co mě stále nejvíc bavilo, byly japonské zvyklosti, které jsou tolik odlišné od těch evropských a amerických. Radost jsem měl už z toho, že se poprvé začalo doopravdy něco dít, ale nejlepší zážitek mi zajistila scéna se zatýkáním. Opravdu si dovedu představit leccos, ale něco takového je pro mě v našich poměrech naprosto mimo mísu. Tuto pasáž jsem si musel pustit několikrát, abych ji dokonale vstřebal. To bylo luxusní. / Poučení: Pokud najdeš v zemi otvor, z něhož občas vylétne vosa, nenalévej tam vodu. Věř mi. Vlastní zkušenost. (26.10.2022)

Myslím, že bych se v ději seriálu zorientoval mnohem rychleji, kdybych netrpěl syndromem běžně rozšířeným mezi Evropany. Mám velké potíže rozpoznat jednotlivé aktéry, protože se mi Japonci zdají být velmi podobní jeden druhému. Až na občasné výjimky. Ve čtvrté epizodě jsem už byl ale poměrně zorientovaný, tvůrcům se navíc podařilo přijít se zajímavým děním, které se dramaticky vyvinulo jak ve vztahu k jakuze, tak i novými zjištěními ohledně článku o lichvářích. Takže ano, i přes pomalejší rozjezd seriálu si mě scénář zaháčkoval. / Poučení: Neušpiň si textil předčasně. (28.10.2022)

Teď už je mi jasné, že si tvůrci našli své tempo i styl, a já mám to štěstí, že mi oboje vyhovuje. Tak jsem si mohl i v páté epizodě užít další návštěvu Tokia, aniž bych pociťoval nějakou nespokojenost. Pořád mě fascinuje život podle kodexu cti a je mi docela líto, že se u našich politiků neuplatňují stejné tresty za jeho porušení jako v jakuze. Úplně vidím ty desítky poslanců a senátorů, kterým by nezbývalo nic jiného, než se naučit ovládat mobilní telefon nosem pro absolutní absenci prstů. Je to tak, i zločinci mohou přijít s dobrými nápady. / Poučení: Kdo se moc ptá, moc se dozví. Nebo taky někdo umře. (28.10.2022)

Některé seriály přepálí začátek, který je skvělý, ale s přibývajícími díly pak kvalita upadá; tato záležitost začala spíše pozvolna, ale stále se zlepšuje. Šestá epizoda mě bavila natolik, že jsem už ani nehledal důvody pro snížení hodnocení a rovnou jsem tam fláknul pět pěticípých. Tvůrcům se daří postupně proplétat zatím volnější dějové linie do jednoho logického celku, který na mě teď působí kompaktním dojmem, má velmi slušnou atmosféru, obsahuje solidní porci manipulací a intrik a jako bonus nechybí ani dávka nespoutaného násilí. / Poučení: Kdo hledá, najde. Někdy i to, co nechtěl. (28.10.2022)

Nemile mě překvapilo, že se dosavadní vzestupná tendence kvality seriálu zastavila; proti předchozímu dílu byl děj sedmé epizody znatelně slabší (ale ne slabý), byl prostě na úrovni pátého dílu. Tvůrci se evidentně rozhodli přijít před finále s poklidnější záležitostí, aby to mohli v závěru pořádně rozbalit. Alespoň doufám, že to mají v plánu. Každopádně bylo znát, že výrazně zvolnilo policejní vyšetřování a že i rozbroje v jakuze poněkud ustrnuly. No, jak říkám, tato epizoda mi silně připomínala klid před bouří s tím rozdílem, že se na rozdíl od obyvatel pobřežních oblastí těším na pořádný rachot. / Poučení: Nezadlužuj se. Někdo by mohl chtít peníze zpět. (28.10.2022)

Závěrečný díl byl pro mě určitým zklamáním, protože se mnou tvůrci ošklivě vy....vyběhli. Těšil jsem se na drsné zakončení a, ano, bez mučení přiznávám, že v mých nadšených představách figurovalo i odživotňování a poletující části lidské anatomie, jenže došlo jen na několik proplesknutí a nepříjemných výhrůžek. Děj osmé epizody přesto nebyl špatný a já bych bez uzardění hodnotil čtyřmi kousky, jen kdyby nebylo toho ekvivalentu dopisu z Nigérie. Vážně, jak tupý musí člověk být, aby skočil notorickému lháři na takovou fintu? Ne, ne, za ten šlendrián musela jedna pěticípá dolů. / Poučení: Nenech se tlouct do hlavy, mohlo by to zanechat trvalé následky. (29.10.2022)