Nehynoucí láska
Immortal Beloved
Réžia:
Bernard RoseScenár:
Bernard RoseKamera:
Peter SuschitzkyHrajú:
Gary Oldman, Jeroen Krabbé, Isabella Rossellini, Johanna ter Steege, Marco Hofschneider, Miriam Margolyes, Barry Humphries, Valeria Golino (viac)Obsahy(1)
"Všechnu svou hudbu a pozemské statky odkazují své nehynoucí lásce" - geniální skladatel Ludwig van Beethoven zemřel a jeho závěť šokovala pozůstalé i věrného Schindlera, jehož přátelství přežilo všechny Maestrovy rozmary. "Můj anděli, mé všechno, mé druhé já" - tak začíná dopis, který Schindler objevil v jeho písemnostech, vyznání tajemné osudové lásce, jejíž podobu nikdo netuší. poslední přání ale musí být naplněno, a tak se Anton Schindler vydává zpět do minulosti, kde se snaží objevit stopu té nehynoucí a utajené vášně. Přibližuje se k ní v recepci lázeňského hotelu, hledá ji v paláci hraběte Gallenburga a vzpomínkách půvabné Julie, zdá se mu, že ji má na dosah, když se setká s krásnou maďarskou hraběnkou Annou Marií Erdodyovou, s níž Beethoven prožil nejkrásnější období svého života. Ale všechno jsou to jen slepé uličky v Beethovenově bouřlivém životě a osudová závěť stále nenachází svého adresáta. Až neúnavný Schindler dospěje k období, kdy se skladatel zcela upnul na výchovu syna svého zesnulého bratra a téměř zničil jeho osamělou vdovu. A v tomto náhlém vzplanutí mezních emocí zachytí konečně Schindler světlo, které ho dovede k pravdě.
Plastický obraz kontroverzního génia natáčel režisér a scénárista Bernard Rose v českém prostředí (Praha, Kroměříž, Buchlovice, Jaroměřice). Interpretem Beethovenovy klasické hudby je renomovaný Londýnský symfonický orchestr, řízený legendárním sirem Georgem Soltim. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (68)
„Odpustila som mu pre jeho hudbu. Nemohla som nenávidieť človeka, ktorý niečo také napísal.“ NESMRTEĽNÁ MILENKA nie je veľmi strhujúci životopis hudobného génia, ale určite je to poctivá malá dráma o ľuďoch, prekliatí a o tom, ako koľkokrát o našom ďalšom živote rozhodnú hlúpe trojsekundové minutia sa na chodbe hotela. Snímka sa nakrúcala v Českej republike a Gary Oldman (Coppolaov DRACULA) sa tak zapozeral do svojej filmovej partnerky, talianskej herečky Isabelly Rosselliniovej (MODRÝ ZAMAT, SMRŤ JEJ PRISTANE), až kvôli nej ukončil svoje dvojročné manželstvo s herečkou Umou Thurmanovou. Ale dosť pikošiek - aká je NESMRTEĽNÁ MILENKA? V prvom rade má charizmatického Oldmana, ktorý (so skúseným režisérom Bernardom Roseom – jeden z najlepších hororov 90. rokov CANDYMAN) ukazuje slávneho hudobného skladateľa ako s ľuďmi zákerne manipulujúceho, zlostného, žiarlivého, šialeného, hluchého, geniálneho, excentrického, introvertného, bláznivého, iného, originálneho, zúrivého, perfekcionistického, paranoického, detinského a prchkého opilca, ktorý nevedel dodržať slovo. Asi by som dal skôr „len“ 60%... ale mám rád Garyho. ()
Nehynoucí obdiv, sílící sympatie a v závěru, kde se to vysvětluje pro ty, kteří to ještě nepochopili (viz já :-)), emoce vystoupají až do nebe. Beethoven je můj oblíbený skladatel, Gary můj oblíbený herec, nevím, co by nedokázal zahrát. Kvůli této roli cvičil na piáno několik hodin denně, aby to bylo autentické, k tomu už se nedá co dodat. ()
„Dobré jitro! Již v posteli se myšlenky tlačí k Tobě, má milenko nesmrtelná, tu a tam radostné pak zas truchlivé, vyčkávajíce od osudu, zda nás vyslyší. Žít mohu buď jen cele s Tebou, nebo vůbec ne…“ ;) Úryvek dopisu Ludwiga van Beethovena Nesmrtelné milence, 6 července 1812 ráno (z Teplic) ()
Ludvig Van Beethoven /1770 - 1827/ bol vsetkym moznym, opilcom, bol iny, zurivny, perfekcionisticky, manipulator, zlostny, genialny, blaznivy ...... proste vsetkym, co len cloveka napadne. A tento film je o nom. Scenar teda ako-tak ujde, k tomu vsak herci su len priemerni, aj Oldman aj Rossellini, dialogy nic moc. 62 % ()
„V uších už jen ticho, přiznej si to, pýcho.“ Málo platné, genialitu Amadea to nemá. Formanův Mozart mě uchvátil, coby živočišný extrovert, jehož komponování i preludování bylo divoce vychechtané a konflikt se Salierim strhující a divácky vděčný. Roseův Beethoven je nám podáván jako nudný introvert, který hudbu skládá jen jakoby omylem, ve volných chvílích, při absenci nějaké (jakékoli) lepší zábavy. Navíc ústředním bodem příběhu je jakýsi Schindlerův seznam, což mě zneklidnilo. Snad jsem ženě nepustil špatný film?! Uf, jen shoda jmen. Až za hrob věrný přítel Schindler má seznam Beethovenových lásek a pátrá, která z nich bude dědit. Což mě moc nezajímalo, neb v závěti jsem zahrnut nebyl. OKÉNKO GENIALITY: [][] Co se z Nehynoucí lásky dozvíme o Beethovenovi nového? /♪ ♫ Na kterém koncertě se profláklo, že je hluchý jako pařez. /♪ ♫ Jak často a v kterých ložnicích se maestrovi rozjel zip u kalhot. /♪ ♫ O existenci dosud neznámého díla, sonáty „Coucou dans le nid.“ Údajně inspirované záhadou se syno-synovcem coby kukačkou v bratrově hnízdě. [][] Ovšem Gary Oldman zde exceluje, např. v Beethovenově intimní chvilce s hlavou na klavíru. Kvůli němu zvedám taktovku o hvězdu výš. „Plaudite, amici, comoedia finita est.“ ()
Reklama