Nesmrteľná milenka

„V uších už jen ticho, přiznej si to, pýcho.“ Málo platné, genialitu Amadea to nemá. Formanův Mozart mě uchvátil, coby živočišný extrovert, jehož komponování i preludování bylo divoce vychechtané a konflikt se Salierim strhující a divácky vděčný. Roseův Beethoven je nám podáván jako nudný introvert, který hudbu skládá jen jakoby omylem, ve volných chvílích, při absenci nějaké (jakékoli) lepší zábavy. Navíc ústředním bodem příběhu je jakýsi Schindlerův seznam, což mě zneklidnilo. Snad jsem ženě nepustil špatný film?! Uf, jen shoda jmen. Až za hrob věrný přítel Schindler má seznam Beethovenových lásek a pátrá, která z nich bude dědit. Což mě moc nezajímalo, neb v závěti jsem zahrnut nebyl. OKÉNKO GENIALITY: [][] Co se z Nehynoucí lásky dozvíme o Beethovenovi nového? /♪ ♫ Na kterém koncertě se profláklo, že je hluchý jako pařez. /♪ ♫ Jak často a v kterých ložnicích se maestrovi rozjel zip u kalhot. /♪ ♫ O existenci dosud neznámého díla, sonáty „Coucou dans le nid.“ Údajně inspirované záhadou se syno-synovcem coby kukačkou v bratrově hnízdě. [][] Ovšem Gary Oldman zde exceluje, např. v Beethovenově intimní chvilce s hlavou na klavíru. Kvůli němu zvedám taktovku o hvězdu výš. „Plaudite, amici, comoedia finita est.“ (14.06.2023)

Nehynoucí obdiv, sílící sympatie a v závěru, kde se to vysvětluje pro ty, kteří to ještě nepochopili (viz já :-)), emoce vystoupají až do nebe. Beethoven je můj oblíbený skladatel, Gary můj oblíbený herec, nevím, co by nedokázal zahrát. Kvůli této roli cvičil na piáno několik hodin denně, aby to bylo autentické, k tomu už se nedá co dodat. (31.05.2010)

Gary je zahrál nesmrtelného Ludwiga přesně tak, jak jsem si ho představoval - výjimečný, šílený,geniální, tvrdohlavý, prostě jedním slovem božský se svoji hudbou. Mnohem lepší než pohádkové bajkaření ve Formanově Amadeovi. Proč? Tvorba Beethovena nám v Nehynoucí lásce odráží vnitřní rozpoložení a charakter, naopak v první půlce Amadea je jen pěknou kulisou, doprovodem. (08.03.2009)

"Mohu žít jen s tebou nebo vůbec ne…." Teorií, kdo byla ona Beethovenova nesmrtelná milenka, je jistě celá řada. Možnost, že by jí mohla být matka Beethovenova synovce Karla, s níž se po smrti svého bratra Kaspara soudil o jeho poručnictví, je hodně smělá. Přesto musím říct, že závěrečná pasáž filmu, v ním si dotyčná čte onen slavný milostný dopis, je hodně působivá. Ale nadchla mě už i předchozí filmařská kreace s malým Beethovenem plovoucím na hladině pod hvězdným nebem, která doprovází závěrečné finále z 9 symfonie s Odou na radost. Malý Beethoven trpící pod nadvládou svého tyranského otce se pod hvězdnou oblohou konečně může cítí svoboden, ten starý a hluchý jen tiše stojí na koncertním podiu při premiéře jeho nejslavnějšího díla, a ani si nevšimne potlesku, kterým je jeho velkolepé dílo odměněno. Opravdu působivé. "Kletba se prolomila..." PS: Jako správný Čech musím ocenit, že se ve snímku objeví celá řada krásných našich lokací včetně třeba Stavovského divadla, které v filmu představuje vídeňské divadlo Theater am Kärtnerthor, kde měla 9. symfonie ve skutečnosti premiéru. (28.12.2020)

Je to přece jen trochu slabé. Na to, že je to film o Beethovenovi, to má hlavně dvě silné stránky. Tou první je samotná Beethovenova hudba, tou druhou je Gary Oldman. Bohužel žádná z dam ani jiný z herců film nepomáhá táhnout a odhalování pravdy o tom, komu je určen Beethovenův majetek, není tak zajímavá a napínavá, jak byste si přáli. (16.06.2017)