Van Gogh
Van Gogh
Obsahy(1)
Príbeh posledných 67 dní života legendárneho maliara. Van Gogh sa v máji roku 1890 prichádza do Auvers-sur-Oise, kam ho príde navštíviť i brat Theo s rodinou, liečiť pod dohľadom doktora Gacheta. Posledné dva mesiace jeho života sú zároveň jeho maliarsky najplodnejším obdobím, pracovné i emocionálne vypätie týchto dní však napokon prispeli k jeho predčasnej smrti vlastnou rukou. (STV)
(viac)Videá (2)
Recenzie (29)
Docela zklamání.. Cením, že se Pialat pokusil o jistou deromantizaci, demýtyzaci a nabourání Lust For Life kánonu, ale ono to moc nefunguje a především takové téma zvládne inovace jen do určité míry.. Neřešit, že má herec obě uši je ok. nepředvádět explicitně pokus o sebevraždu-taky ok. Naznačit, že vztah Vincent Theo nebyl tak idilický- proč né? Udělat z Vincenta magnet na ženské-no dejme tomu. Ale tím nejzásadnějším tj. vykreslením Vincentovy osobnosti si už nejsem vůbec jistý. Přecejen v tomhle směru je Vincent zmapovaný dost podrobně a zde je jeho postava příliš flegmatická, sebevědomá, ctižádostivá, společenská.. navíc-o malování se tady více mluví než aby se opravdu malovalo a když už se maluje je to takové jakože mimochodem. Chybí tam vášeň pro tvorbu, tempo, živost, napětí(či gradace). Celé to tak něják plyne a věci se dějí bez motivace.......... Nevím-prostě mi to nesedlo.. Není to úplný blábol a jak píše pakobylka, může to fungovat jako příběh fiktivního umělce, ale Vincent to prostě není. ()
Nebudem písať, že zábery širokých polí a zelených lúk pripomínajú impresionistické obrazy, pretože pravda je taká, že naopak impresionistické obrazy pripomínajú skutočnosť. Život Van Gogha bol iste zaujímavý. Aj jeho záverečná fáza. Výlety do prírody, nová láska, nevestince, kopa sexu, maľovanie, hádky s bráchom, depresie. Pialatov starší film však pôsobí na mňa príliš televízne, aby ma dokázal vtiahnuť tak, ako by mal. Neviem si totiž predstaviť, že ho sledujem na veľkom plátne na nejakom festivale. Mám pocit, že mnohí by tam zaspali. Ak by bol kratší, alebo ak by bol pri tejto mohutnej dĺžke výpravnejší a menej chladný, splnil by svoj účel možno aj dokonale. Vzhľadom na viacero tunajších plných počtov sa ale asi viac jedná o otázku vkusu. ()
Hodně tancování, málo malování. Přesto zajímavý film. Oproti domkumentům je zde vykreslený vztah s Théem mnohem víc dramaticky. Film je plný lidí, ale není v něm tolik vnitřní rozervanosti, která Vincenta provázela poslední dny života. Čekala bych víc malebné krajiny, pohledy na kavárnu a kostel v Auvers, více samoty v polích a osamělosti v mezi čtyřmi stěnami. ()
Mohl to být skvělý film o posledním období Goghova života, kdyby nebyl tak přezbytečně dlouhý. Mnohé, co mohlo trvat půl minuty trvá dvě, stává se to roztahané, nezajímavé, chvílemi to hraničí s nudou. Něco tak zachraňuje prostředí, něco pohled do malířské kuchyně, ale i tak to na čtvrtou hvězdu ode mne dosáhlo jen tak tak. ()
Van Gogh jenom potvrzuje dlouhodobé prokletí, které stíhá žánr životopisných filmů. Jsou příliš uctivé, seriózní, dlouhé - a obvykle nudné, bez chuti a bez zápachu. Život, přinejmenším jeho poslední etapa byla v případě Vincenta van Gogha přitom fascinující. Mohlo z toho vzniknout strhující psychologické drama člověka zmítaného ztrátou víry v sebe sama a vyhořením, navíc obtíženého obavami z chatrného zdraví i existenčními problémy. Místo toho vidíme unavený film bez jiskry, kde hrdina připomíná víc leklou rybu. Celkový dojem: 40 %. ()
Reklama