Jsme, jací jsme

Život mládeže na americkej vojenskej základni v Taliansku, pri pobreží mora. Prísny režim fungovania základne má za následky sebavýchovu teenagerov a mužný duch vojenského útvaru a jeho fungovania zase intenzívne pochybnosti o vlastnej mládežníckej rodovej identite. Ústredný pár zápasí so svojimi odlišnosťami a ťažším zaradením do kolektívu. Obrazové vychytávky a skvelá réžia kvalitatívne nestačia na istú konvenčnosť spracovania, čo sa týka deja aj vyznenia celej série. V jednotlivostiach skvelé, ako celok len priemerné. (17.11.2020)

Esence toho, proč je Luca jedním z nejnadanějších filmařů současnosti. Pomalé, introspektivní a symbolické (= pro povrcháře nudné) a nekonvenční drama o identitě, kde postavy neřeší vykonstruovaný problémy, ale jen se snaží najít místo ve svým životě a vypořádat s reálnými a lidskými problémy s tím přicházejícími. Seriál. kterej ví, jak správně zaříznou do duše a srdce a v závěru s tou kudlou ještě pořádně zakroutit. Fantastický herecký výkony každýho jednoho herce a nadlidskej hereckej výkon Grazera, hypnotická kamera a nehorázně sednoucí hudba. Zatímco Euforia rozhazovala semínka po hrstech z kola, We Are Who We Are je sází jedno po druhém a ještě se k tomu sehne k zemi a kontroluje vhodnost místa a kvalitu půdy. Obojí je skvělý ale druhej způsob přecejenom přinese těch kytek nejspíš víc a budou mnohem trvalejší. (11.12.2020)

Není lehké sledovat něco, kde je hlavní hrdina něco mezi nevychovaným spratkem a magorem. Některé záběry vyloženě nudí, jak se snaží být něco jako "cool psycho", prakticky celý 7. díl je jen daň za americkou koprodukci. Ukázka toho, že dnešní teens si nic neumí, teda kromě chlastání a drog. Možná kdybych byl v jejich věku stejný, napojil bych se na téma 1. série lépe. Nu, bohužel. (10.11.2020)

Luca Guadagnino je génius a společně se spisovatelem Paolem Giordanem stvořil dílo mnohému publiku nepřístupné. Díky za to. Jsme na fiktivní americké základně v Itálii a sledujeme dva mladé lidi, kteří objevují sebe a své první lásky. Je to úplně odlišné, co bylo možné k vidění jinde. Záměrně mnoho vaty, záměrně spousta pocitů a divák či divačka, kteří se nebojí překvapení, se můžou dočkat zajímavých diváckých zážitků. Za sebe si cením hlavně čtvrtého a sedmého dílu, které by mohly bez problému fungovat jako dva samostatné filmy. Herecky bezchybné, atmosféra díky neoposlouchanému soundtracku skvostná. Jak jsem už naznačil, není to pro každého, ale rozhodně mělo smysl to celé sledovat. (28.12.2020)

Všechny postavy včetně dospělých jsou zde takové v sobě trochu ztracené. Fraser na mě chvílemi působil jako typický teenager, chvílemi jako těžký neurotik a jindy jako psychopat. Je fanoušek poezie, návrhářské módy a trvanlivých věcí. Nemá rád rychlou módu a v pokoji má filmové plakáty Lynchova Modrého sametu a Bertolucciho Posledního tanga v Paříži. V ospalém italském městečku se režisérovi daří skrze hrdinu , který je takový malý pozorovatel, navozovat intenzivní pocity. Pobavilo mě když otec Harper , který je černoch objednal pro sebe a dceru kšiltovku s nápisem Make America Great Again. (28.11.2020)