Vojna a mier: Nataša Rostovová

Sice komorni dil, ale urcite ne spatny. Saveljeva v roli Rostovove je zajimavy typ a neverim tomu, ze by na plese tak dlouho cekala na tanecnika:-). Misty dost prehravala, i tak je ale ustredni postavou teto epizody. Bondarcuk zde moc prostoru nema, charisma z nej vsak vyzaruje na vsechny strany. Jde videt, ze vypravnost je ve Vojne a mir na prvnim miste, i kdyz se na "platne" zrovna nic zlomoveho nedeje. Tesim se na nejvice ocekavany, treti dil! (18.05.2014)

Přiznám se, že si s hodnocením nejsem jistý. Druhý díl se zaměřuje nejvíce na Natašu, z čehož podle očekávání vyplynula romantická dějová linie. Knihu jsem nečetl, ale co o ní vím, tak v druhém díle bylo podstatně více války, než je zde ve filmu. Navíc představitelka Nataši se snaží, nutno dodat marně, vyrovnat Audrey Hepburn, která si stejnou roli zahrála v americké verzi. To vše nahrává čtyřem hvězdám. Ovšem na druhou stranu, nezměnila se technická kvalita - u minulého dílu jsem zapomněl pochválit zobrazení děje z několika úhlů zároveň - v jednu chvíli slyšíme jak Natašu, tak Bolkonského. Líbila se mi kamera, vypíchnu konkrétně sekvenci na bále. Nataša též vynahrazuje romantiku pro určitou skupinu, mezi kterou bych se rád počítal, filozofickými úvahami. Souhlasím i s do dnešního dne jediným komentářem DaViDa´82: nevěřil jsem, že by nedostatek bitev nebyl deficit. Jako obvykle jsem se mýlil, tentokrát jsou ty dialogové scény, o kterých jsem prohlásil, že jsou sice dějotvorné, ale nijak závratný zážitek nezanechají, mnohem, mnohem lepší. Tentokrát mě naštěstí zaujal závěr vzhledem k pochopení jej a navíc nám bylo ukázáno, že se mám ve třetím díle na co těšit. Ovšem mezi Bolkonského požádáním o ruku a závěrem samotným ne všechny momenty dokáží nějak plnohodnotně zabavit. Co se tedy hodnocení týče, pět hvězd mi opravdu přijde až moc, ale... čtyři hvězdy zase málo. Nakonec se jazýček vah přiklonil díky oné technické kvalitě k lepšímu hodnocení, ale vězte, že těchto pět hvězd je asi nejslabších, jaké jsem kdy zde udělil. Při prvním filmu jsem známkoval pětaosmdesáti procenty, ale pokud oba díly porovnám, ten první mi vychází z duelu vítězně. (18.03.2009)

Velkofilm, který je opravdovým pohlazením po duši. Je bohatý nejen svou rozsáhnou výpravou, má rozvětvený děj, je poctivý i v detalilech. Kamera je nápaditá jak v celku, tak i v komorních scénách. Uchvacující a odzbrojující je i naivka Nataša. scénář: Sergej Bondarčuk, Vasilij Solovjev, kamera: Anatolij Petrickij (22.03.2015)

Opět filmařsky úchvatné. Není mnoho případů, kdy se tak nadaný filmař dostal k tak neomezeným prostředkům. Druhý díl Vojny a míru se obešel zcela bez bitev a exteriérů, možná tím spíš se ale Bondarčuk potvrdil jako velkolepý režisér. Plný počet opět uniká jen proto, že tuším, že jde zajít ještě dál... (12.02.2013)

Dlouho jsem váhal s hodnocením, byv ne úplně dokonale spokojen. Druhá kniha se soustředí zejména na vnitřní svět dospívající Nataši, a tato látka je značně těžší, než předvedení výpravných scén. V těch si je Bondarčuk neuvěřitelně jistý, ani zde není co vytknout -- nemyslím třeba výpravě a choreografii plesu, ale tomu, jak je na něm předvedena Nataša (a Andrej a Pierre). Mírnou výhradu mám zkrátka k tomu, že režisér velmi často využívá subjektivní kameru, očima některého z vystupujících. Krásně funguje těkání pohledu lapeného vlka po lovcích, zajímavé je zkreslování optiky slzami, světlem svíček... no jenže pak toho začne být až moc, jakoby se Bondarčuk těmito možnostmi opájel (třeba rytmické probleskování kolem opery). Odpustím-li, je zde druhý problém, že totiž není v tomto vyprávěcím prostředku důsledný, a dost často jej ruší vnitřní monology nebo vypravěč. Myslím si, že narozdíl od I. by II. jen slabě fungovala sama o sobě, bez znalosti knihy. Děj je zkratkovitější a jaksi roztrhanější, tyto berličky ale na můj vkus trochu moc trčí. Takže s rozpaky -- nadržuji -- velmi těsně za 5. (03.11.2012)