Obsahy(1)
Především v období tzv. Nové říše – tedy v letech asi 1550–1069 př. n. l., byly ve starověkém Vessétu budovány tzv. zádušní chrámy a tisíce hrobek. A právě tyto památky na západním břehu dnes navštívíme. Budou to chrám Ramesse III. v Medinet Habu, Údolí královen, vesnice starověkých kameníků el Medina, hrobky šlechticů, Ramesseum, Údolí králů a chrám královny Hatšepsut. Většina z vessétských památek se rozkládá mimo tzv. záplavovou zónu. Ta je vyznačena zeleně a každoročně bývala pravidelně zaplavována rozvodněným Nilem, který měl zásadní význam pro zdejší zemědělství. Kde záplavy končily, končila i zeleň a začínala poušť. Tato situace se stala osudnou chrámu Amenhotepa III. Zachovaly se z něj pouze tyto dvě sochy, které stály před jeho prvním pylonem a zpodobňovaly panovníka. Později byly nazvány Memnonovými kolosy. Chrám byl bohužel postaven v záplavové zóně a navíc převážně z nepálených cihel. Proto se během staletí při pravidelných záplavách proměnil zpět v nilské bahno. Ve zcela jiné situaci je chrám Ramesse III. v Medinit Habu, který leží necelý kilometr odsud. Byl postaven z kamene. Z nepálených cihel byla pouze ohradní zeď, která ohraničovala prostor 315x210 m. Protože však stavba stála nad záplavovou zónou, zachovala se ohradní zeď i po více než třech tisíciletích v relativně velmi dobrém stavu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (1)
Celkem nudný archeologický statistický výčet co kde v poušti je. Ale navštívíte třeba pěknou hrobku, velký chrám apod. ()
Galéria (2)
Fotka © Česká televize
