Obsahy(1)
Dnes již legendární český filmový muzikál je postaven na groteskní možnosti přeměny zbraní v hudební nástroje. Hudební nástroje nemohou nikoho zabít, nikomu ublížit. A vojáci, jak se zdá, v těchto "zbraních" nacházejí daleko vězší zalíbení než v čemkoli jiném. Proti posádce je podniknuta trestná výprava, leč bezvýsledně... (Centrum českého videa)
(viac)Videá (2)
Recenzie (181)
"Doma mi vždycky říkali: Že se nestydíš celej den jen tak sedět a nic nedělat! A já, než bych šel něco dělat, tak jsem se radši styděl." Spolu s filmem Až přijde kocour asi nejpřeceňovanější český film šedesátých let. Satirické podhoubí s necitelnou armádou a vůbec nápad, aby se braně měnily v hudební nástroje, slouží spíš jako alibi pro rámcový příběh (Podaří se Brejchové dát dohromady estrádu, nebo jí v tom zlí zupáci zabrání?), podobný Cirkusu v cirkuse. Hodnota toho filmu je spíš dokumentární, zazní v něm prakticky všechny SeMaForské hity, objeví se nejpopulárnější zpěváci té doby, ze všech stran podepření spřízněnými herci. 60% ()
Klarinety jsou velmi zvláštní film - na jedné straně stojí příběhově naprosto za..., a je až bolestivě zjevné, že jde jen o dost chabě seřazené scénky jako u nepříliš promyšleného estrádního pásma. Jenže tomu "jen" patří uvozovky zvíci sebevědomí našich dvou posledních prezidentů dohromady (je to sice obtížně představitelný rozměr, ale zkuste to;)), protože díky tomu, co předvádí Vlastimil Brodský, Bohumil Šmída a další herci ve vedlejších rolích, kteří dělají tu "výplň" mezi hudebními čísly, to je samo o sobě velmi dobré. A ta hudební čísla jsou naprosto úžasná - z "Vy byste pořád seděla..." v podání Hany Hegerové, Waldemara Matušky a Karla Gotta, tryská živelnost a létají jiskry. Takže i když je to víc než cokoliv jiného pomník zlaté éry SeMaForu, patří se projevit náležitou úctu a nad "filmovými nedostatky" tohoto filmu přimhouřit oko. 80% ()
Film pro pamětníky. V té době měl určitě velkou hodnotu a je v něm pořád vidět lidskost, ale ne zas tolik, aby byl i dnes aktuální. Když si vezmu Westside Story (1961), na který i tenhle film odkazuje - to je jinej level. Tady není ani příběh, je to spíše pěkný nápad a několik písniček. 130 minut je přespříliš, natahujou a ke konci ještě opakujou Terezu. Jo, ty písničky jsou pořád dobrý, ale tenhle film už nikoli. ()
Dlouho jsem žila v přesvědčení, že Karel Gott v tomhle filmu zpívá „možná, že jsem mocnil, neboť se mě zmocnil něco jako pocit, že tu hraje tisíc klarinetů…“ a naprosto jsem jeho halucinaci chápala, protože já mocniny a odmocniny nepochopila nikdy. Dnes si „klarinety“ ráda dám jako občasnou oddychovku, bez záště ke starým časům a s úctou k tomu, co v nich – na umělecké scéně – bylo, a o čem si dnes můžeme nechat jen zdát. ()
Je zvláštní, že k nikomu z komentujících nedorazila Suchého poctivá slova o tom, že i Semafor, pokud měl přežít a jezdit na zahraniční zájezdy, musel čas od času udělat režimu úlitbu. Právě ona jsou ale klíčem k pochopení toho, proč se v tomto případě určitě nenarodil muzikál s pomyslným velkým M a film je vysvětlitelný jako řada kultivovaných kabaretních skečů (většina tvorby Semaforu má ovšem právě tento ráz). Obnovení práv smyslovosti a radosti ze života, jak lze počátek šedesátých let nejlépe charakterizovat, by ostatně ani víc nesneslo. Třicátá léta se nekonala, tíživost prvních poválečných ohlasů i přídělové ekonomiky pominula a mnoho lidí, kteří se v padesátých letech z nejrůznějších důvodů dostaly na index, se začalo vracet a smělo znovu tvořit (jen o vlas se do republiky mohla k tvorbě dostat např. i Adina Mandlová, mám-li věřit spolehlivosti zpráv, které rozhodně nejsou z první ruky). Ducha má film i tak dost, "držkovou", kterou dostává vyčpělý vojenský dril té doby, také nelze podcenit a pacifistický motiv, ztělesněný útlým hereckým mužstvím Jiřího Menzela, rovněž není bez půvabu. Jakoby mimochodem v pověstném druhém nebo třetím plánu film zachycuje první příznaky znovu se rodícího českého show businessu (obchodu podívanou v doslovném českém překladu). Připočteme-li k tomu skvělý orchestr, špičkové zpěváky nejen té doby (mihne se tu i Rudolf Cortés), vynikající herce, nevidíme důvod, proč by se Tereze Jany Brejchové ta úžasná show z kasáren neměla vydařit. Vždyť ... sestra do něj kopla a míč udělal hopla ... a náhle zmizel. Poslední záběr filmu snad, ale jiskřivá hravost a muzikálnost KLARINETŮ nikoliv. Přesto, že pro některé z nás, ty nejmladší (nikoliv jejich vinou) by film potřeboval odborné uvedení s dost obsáhlou historickou pasáží. Ale tak už to chodí. Když se na to lidské dopuštění dívám dnes, nemohu se ubránit dojetí při pohledu na tu velkou generaci a její dospělé skotačení. ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (29)
- V době uvedení filmu do kin jej recenzenti podrobili nemilosrdné kritice. „Za posledních deset let nebyl žádný film tak důkladně a jednomyslně ztrhán,“ povzdechl si režisér Ján Roháč. (raininface)
- Zvukové efekty pro film vytvořil známý imitátor Antonín "strýček" Jedlička. (alonsanfan)
- Ve filmu se objevuje Jeep, osobní terénní automobil české provenience s názvem Škoda 973, později nazývaný Babeta. Tento kus nikdy nebyl zaveden do výroby. Více se o něm lze dozvědět v cyklu ČT Zašlapané projekty (od r. 2008). (sator)
Reklama