Obsahy(1)
Dnes již legendární český filmový muzikál je postaven na groteskní možnosti přeměny zbraní v hudební nástroje. Hudební nástroje nemohou nikoho zabít, nikomu ublížit. A vojáci, jak se zdá, v těchto "zbraních" nacházejí daleko vězší zalíbení než v čemkoli jiném. Proti posádce je podniknuta trestná výprava, leč bezvýsledně... (Centrum českého videa)
(viac)Videá (2)
Recenzie (181)
Dlouhé pásmo estrádních čísel, jejichž integrace do vyprávění je ještě bídnější než tomu u muzikálů bývá. Písně největších hvězd československé popmusic 60. let, sekané bez kdovíjaké logiky jedna za druhou, přehlušují nejen nicotnou zápletku, ale také obě hlásaná hesla, která tvoří myšlenkový základ filmu: "Co Čech, to muzikant" a "Make Music, Not War." Klarinety dnes neobstojí ani jako muzikál, ani jako satirická pohádka, nanejvýš jako na filmový pás zakonzervovaný kabaret, do něhož zavítalo neobyčejné množství známých tváří. 55% ()
"Doma mi vždycky říkali: Že se nestydíš celej den jen tak sedět a nic nedělat! A já, než bych šel něco dělat, tak jsem se radši styděl." Spolu s filmem Až přijde kocour asi nejpřeceňovanější český film šedesátých let. Satirické podhoubí s necitelnou armádou a vůbec nápad, aby se braně měnily v hudební nástroje, slouží spíš jako alibi pro rámcový příběh (Podaří se Brejchové dát dohromady estrádu, nebo jí v tom zlí zupáci zabrání?), podobný Cirkusu v cirkuse. Hodnota toho filmu je spíš dokumentární, zazní v něm prakticky všechny SeMaForské hity, objeví se nejpopulárnější zpěváci té doby, ze všech stran podepření spřízněnými herci. 60% ()
Na geniálně rýmované texty a chytlavé melodie písniček Suchého a Šlitra už od dětství nedám dopustit .. a není tomu dávno, co jsem skoro hrdě nosíval tričko s tučným nápisem MAKE MUSIC NOT WAR. Takže nic proti muzice, nic proti myšlence, ale co ten scénář? .. proč tak dlouhej? Kdyby tisíc klarinetů hrálo jen nějakých 90 minut oproti nepochopitelným 130ti, nebylo by zapotřebí vší té zbytečné rozpačité vaty a trapných situačních vtípků, Tereza s Babetou by mohly zaznít každá jen jednou a celé by to bylo mnohem stravitelnější. No co už. ()
Z hudebního hlediska se koná o naprosto dokonalé dílo. Je mi sice pouze dvacet let, ale považuji se za muzikanta a tahle tvorba, tento písňový trend šedesátých let, v podobě bigbandových aranží a jemných návratů ke swingu má něco do sebe a stoprocentně celé období masově ovlivnil Šlitr, jež je autorem doprovodu, patří mu za to velký potlesk a na míle za sebou nechává současnou populární hudební tvorbu. A přes svůj útlý věk, jaký by se mohl zdát při posuzování tohoto snímku a jeho hudební stránky, plesám nad těmito starými šlágry! Námět Klarinetů je v podstatě originální, celková mylšenka opravdu velice zajímavá. Teď si nejsem jistý, jak to bylo s trezorem, vzheldem k tomu, jak se film místy chová - celkem odvážně z mého pohledu na tu dobu (i když polovina 60. lete byla prý uvolněnější). Ale jako celku tomu ještě malinko chybí.. Ovšemže to však bude vždy klasika klasik a to výborná! ()
Silný antimilitaristický duch, zpočátku i hodně zábavné a komické, naprosto mě odbourával Juraj Herz, ten je zde úplně parádní. U pěveckých čísel jsem se dost často usmíval, protože jsem si u nich vybavoval současná bollywoodská čísla, hodně mi je to připomínalo. Písní je ale hrozně moc, až nakonec celý příběh zašlapou do prachu a filmu ho ukradou a taky ho natáhnou na neúnosnou stopáž. Zpočátku mě příběh překvapil, protože jsem čekal jen sled vystoupení různých československých umělců. Nakonec to ale ani nic jiného nebylo. ()
Galéria (14)
Zaujímavosti (30)
- Diskuze a pochybnosti v době premiéry přebila více než čtyřmilionová návštěvnost. (hippyman)
- Písničku "Kapitáne, kam s tou lodí" měl původně zpívat její autor hudby Jiří Šlitr. Jemu se ale nelíbila, protože byla krátká. Pak jí navrhnul Pavlíně Filipovské, která díky ní měla jako řadová schovanka ve filmu sólo. (Willy Kufalt)
- O práci se svou tehdejší manželkou Janou Brejchovou (televizní režisérka) řekl Vlastimil Brodský (plukovník Korund) později toto: "Pro mě to byla komplikace, myslím, že ani pro mou bývalou manželku to nebyla výhoda. Když jsme začali natáčet, přišel po pár dnech režisér Ján Roháč a velice upřímně nám řekl: 'Takhle blbě hrát jsem vás ještě neviděl.' Herectví je opravdu striptýz duše. Chcete-li být dobrý, musíte čerpat ze všeho, co v sobě máte. Nic nemůžete obejít, ani to negativní a zavrženíhodný, nejde to vynechat. A když hraju vedle své ženy, do které jsem zamilovaný, a přeju si, aby ona byla zamilovaná do mě, jak to mám udělat? Jak mám dobře hrát a brát i z toho, co nechci, aby viděla? To je přece střet zájmů." (NIRO)
Reklama