K2

Nemám ráda zimu, nejsem ani fanda do zimních sportů a při sledování tohoto filmu jsem si z tolika sněhu a ledu musela dojít pro deku, ale mně se to přesto líbilo. To, jak se charaktery dvou přátel v extrémních podmínkách a v kolektivu dalších horolezců probarvily, to bylo moc pěkné. Škoda, že závěrečných 20minut i na mne jakožto na laika působilo dost nevěrohodně. (23.12.2004)

Škoda... Mohl bych metaforicky přirovnat film k houbě, která je nasáklá vodou. Dalo by se z ní vyždímat tolik! Ale po zhlédnutí zůstává houba stále nacucaná.. Neumím vyjádřit, co přesně mi na K2 nesedělo, ale určitě měl tento film na to, aby se z něj stala velkolepá podívaná, ale celé to působilo hrozně obyčejně, fádně, místy až nudně. Jak už jsem psal... Škoda! (03.02.2014)

Mně jako absolutnímu horolezeckýmu analfabetovi, jenž veškeré své předchozí vědomosti o horolezení čerpal z filmů Marie Poledňákové s Tomášem Holým v hlavní roli, to přijde jako reálnej pohled (ale můžu se mýlit). Michael Biehn je jako obvykle sympaťák, nedalo mu moc práce mě přesvědčit, že je sobeckej a často nemyslí na nic než hory, ale přesto je vlastně rovnej a na přítele se nevykašle. Jistě, není to nic objevnýho, příběh jsme viděli už milionkrát a ještě milionkrát uvidíme (v mírné obměně je to třeba i Vertical limit, kterej je akčnější, ale i pro mně absolutní hovadina). Přátelství je důležité, tím víc ve vypjatých situacíchnebo v místech, kde se člověk musí na jiného absolutně spolehnout. Jak se zpívá v jedné písničce "Přátelství je někdy víc než láska, je to víra, kterou ruka svírá jinou dlaň." tak tady to platí dvojnásob. Kdysi jsem viděl film s Linem Venturou a Alainem Delonem o přátelství dvou mužů a ten film se mi hodně líbil už jen proto, že i v těch sedmi letech jsem si uvědomil, že nad dobrýho přítele není. A tento film mi to připomněl. Přátelství je tu totiž mnohem důležitější, než všechno ostatní, než horolezení i než rodina práce a civilní život. A už jen za to si zaslouží plný počet, protože čím častěji připomene ideu přátelství mně, stejně často ji připomene i jiným a možná tak trochu pomůže zlepšit je i mě. jindy Nemám co na práci, tak jsem si stáhl kanadskou nesestříhanou verzi. Ta je mnohem lepší. Člověk by si řekl, že osm minut je nic, ale není to tak. V těch osmi vystříhanejch minutách je všecko to, co dělá hory horama - nádherný pohledy na horský štíty (Pákistán, Kašmír, Britská Kolumbie a Kanada), na údolí, horská údolí atp. Tenhle nesestřih je mnohem vizuálnější a hezčí a taky tam je trochu víc o rozporech a charakterech postav. Ale doufám, že to do našich televizí nedají, to by zase znovu zprasili dabing. Jo, co se týká horolezení ve vztahu k hercům, tak jen sekvence, kdy jsou zabírány jejich tváře jsou s herci. Jinak jsou to všechno profesionální horolezci. (16.03.2006)

[obsahuje spoiler] Hodnocení „jen“ průměru je mi tak trochu líto, protože film o zdolávání druhé největší hory světa K2 má navíc. Sám se bojím výšek. O horolezectví nemám ani potuchy, akorát něco málo z filmu Jak dostat tatínka do polepšovny. Vše vypadá reálně, ale připadá mi to tak trochu nedodělané. Je škoda, že ze snímku mě utkví v paměti jen scéna, jak horolezci stanují ve dvou stanech, načež hrdina zavolá do druhého stanu, ať se taky připoutají. Jenže ti borci z druhého stanu na to kašlou a říkají, že to není potřeba. No a za chvíli se valí lavina. Ten nepřipoutaný stan ztrhne s sebou a ti z toho prvního stanu, kteří byli připoutání se ho vydají hledat. Jsou úspěšní a po chvíli je vyhrabou. Chybí tomu taková jiskra. Sněhu a ledu nám sice režisér nabídl dostatek, ale mohl více zapracovat na příběhu, protože tento film si to určitě zasloužil. Zkusím zkouknout ještě Vertical Limit a Pád do ticha. (17.08.2008)

Umě natočený příběh, který více než na akčnost dává na opravdovost a táhne se až ve falešném dokumentárním stylu. Ač se odehrává v krajině sněhu a chladu, emoce a chuť něco si dokázat v něm rozhodně nezamrzají. Oproti přešitovanému Vertical Limitu je tohle mnohem více uvěřitelné. Když jsem viděl před nějakými 8mi lety K2ku poprvé, byl jsem jí fascinován. Bojim se sice i na druhé šprincli u žebříku, ale ta zvláštně budovaná atmosféra jako by zaváněla typickým dokumentem ve stylu National Geographic. Ovšem po druhém a třetím shlédnutí šlo už o pouhý standard co nezklame, ale už se vytratil ten původní náboj. Michael Biehn už nehoní Terminátora ani jiné Vetřelce, svou roli ovšem zvládá velmi přesvědčivě, stejně jako částečně seriálový specialista Matt Craven. Scénář Patricka Mayerse nemá větších much, jedině tu trochu dlouhou pasáž než se začne něco dít. A trochu bych i přidal v místech kde už se něco děje. On by tenhle film na 5 hvězdiček neměl ani náhodou, k tomu nemá proporce, ale na ty 4 to dotáhnout mohl. Možná je to kvůli nevýrazné režii Franca Roddama. Každopádně 3 a 1/2 to bude. Trocha sentimentu, trocha adrenalinu, trocha křupek zapadlých do křesla. (19.12.2004)