Hra na oliheň

Nevím, jestli bych měl jakýkoliv film nebo seriál penalizovat kvůli tomu, že jsem si na základě nějaké šeptandy vytvořil naprosto nerealistická očekávání, která pak třeba v některých chvílích nebyla naplněna? Asi ne. Protože objektivně musím říct, že kdybych na Squid Game narazil zcela náhodou a nepřipraven, pak bych to slupnul jako malinu a hypoval bych to úplně stejně, jako většina ostatních. Vlastně si říkám, jak neuvěřitelné časy televizní zábavy tohle jsou, když si můžeme vybírat z desítek, možná stovek, takových seriálů a pak na nich ještě drze hledat chyby. Ano, jsou tam. Občas to možná je pomalejší, občas by se tam možná daly najít logické lapsíky, VIPs jsou úplně přestřelený a konec bych si taky dovedl představit údernější, ale to všechno je jen nitpicking, který by se dal dělat prakticky u všeho. Fakt je ten, že po většinu stopáže je Squid Game naprosto strhující jízda, která přitom těží z poměrně banální premisy. Nebudu se vrtat v tom, jestli je to čtyři a půl, čtyři a třičtvrtě nebo to líže pětku zespodu. Prostě pět. (17.01.2022)

U seriálů sice nikdy nehodnotím jednotlivé epizody, ale tady udělám výjimku. Kdyby někdo řekl: "Hele, je to epizoda o tom, jak spolu lidi hrají ......., trvá to hodinu a celou dobu budeš jak přibitý před obrazovkou", řekl bych si jen "Cože? To určitě." Ale ona je to pravda. Dokonalá sonda do duší. (14.01.2022)