Poslední bitva

"Dobrý ... den." Je-li ve filmu vyslovena jen jedna věta, tak se dá konstatovat, že nejukecanější film na světě to není. Pro mě se tím hledání myšlenky stalo dost obtížným úkolem, kterej jsem nesplnil. Ona to totiž není jednoduchá kombinace - postapo, letadlo, ucházející nafukovací panna, klinika, pingpong a pršící ryby. Troufnu si alespoň odhadnout, že hlavním hrdinou byl Muž. Jenže ten mě moc nebavil. Lékař byl o něco lepší a padouch Brute byl dokonalej. Jeho dobývání kliniky bylo asi jediný, co mělo pořádnou šťávu. Vše okolo pouze černobíle plynulo a to mi dost připomínalo umění. A toho já se bojím. (19.01.2022)

Černobílý režijní debut Luca Bessona, kde se nevyskytují ani nájemní vrazi ani oceán. Zato se tu vyskytují nemluvné postavy, (mezi kterými nemůže chybět ani režisérův dvorní herec Jean Reno) rozbořené domy a hlavně nuda. Chvíli na mě Bessonova postapokalyptická vize působila ale 90 minut je na takový film opravdu moc. (19.11.2009)

Černobílá Bessonova vize budoucnosti, kde je sice všude písek a zdevastovaná krajina, leč vyleštěná " retro " auta a čistá kvádra některých " pozůstalých " na žádnou katastrofu moc nepoukazuje. Ve filmu se moc nemluví, což je možná škoda. Déšť z ryb mě rozesmál, a prý není co jíst. CITÁT - Dobrý den...... (12.02.2009)

Zajímavá prapodivnost bez špetky lidského slova. S poměrně nesympatickým hlavním hrdinou a o poznání sympatičtějším antagonistou se pohybujeme v jakémsi nesrozumitelném světě, jehož zákonitosti nám zůstávají pečlivě utajeny. Provedení neotřelé, místy však nezábavné, neboť neznáme-li pravidla hry a nevíme-li oč se vlastně hraje, nemůže nás devadesátiminutový mač bavit na plné obrátky. Rozklíčovat ústřední myšlenku se mi nepodařilo... Očekávání, že konec odhalí smysl vyprávění, že do sebe všechny podivné události nakonec zapadnou jako střípky geniální skládačky, zůstalo plané. A tak zbyla jen podívaná, v níž se sem tam se něco děje a sem tam se naopak neděje vůbec nic. Pak se zase chvíli může dít něco jiného a divák stále netuší proč. Ale pozor! Příběh prozradí, že některé zákonitosti lidského světa jsou neměn-N-é. Kupříkladu, že prší-li z nebe cihly, bývá nejvýš záhodno vyhledati sobě úkrytu. Nezvratnou jistotou tohoto příběhu však zůstává, že kdo má bílé sako, ten je šéf. (07.07.2011)

Překvapuje mě tady v komentářích ta opakující se potřeba ten film "pochopit", jakoby nebylo zobrazeno všechno co je potřeba. Podle mě třeba z nebe padající ryby a sutiny mohou být důsledky nějakého stále probíhajícího monstrózního konfliktu kdesi za horizontem, který vyhazuje do stratosféry obrovskou silou hektary půdy i oceánů, které se pak snášejí na přeživší ve zdemolovaných městech. Viz zvuky výbuchů občas v pozadí. Stejný konflikt, který disponuje takovými zbraněmi, klidně může disponovat zbraní, která je schopná znemožnit lidem mluvit. Já hrál všechny díly Command & Conquer a mám rád Warhammer 40k, takže v tomto směru mám velmi otevřenou fantazii. Ono to navíc není důležité, protože stejně jako nás film neoblažuje 'estabilishment' shoty rozsahu zdecimovanosti civilizace, ale vidíme jen postavy motající se labyrintem rozpadajících se chodeb, místností a sklepení, tak se nedozvíme nic o charakteru konfliktu, který stojí v pozadí za tímto příběhem. A stejně jako zdejší postavy to nepotřebujeme, protože víme, že v něm nedokážeme již nic změnit, jen se mu přizpůsobit, snažit se zachovat si nějakou životní úroveň a zůstat přitom lidmi. _____ Kamera, výprava, kostýmy a "debut value" jsou zde naprosto fantastické, hudba Erica Serry je... inu opět hudba Erica Serry. A já tu jeho výtahovou muziku nějak obecně nejsem schopný respektovat. (19.07.2021)