Naděje
Håp
Leva på hoppet
Hope
Réžia:
Maria SødahlScenár:
Maria SødahlKamera:
Manuel Alberto ClaroHrajú:
Andrea Bræin Hovig, Stellan Skarsgård, Elli Rhiannon Müller Osbourne, Eirik Hallert, Steinar Klouman Hallert, Einar Økland, Gjertrud Louise Jynge (viac)VOD (2)
Obsahy(1)
Anja (Andrea Braein Hovig) a Tomas (Stellan Skarsgård) predstavujú pár, akých poznáme veľa. Obaja sú v strednom veku, v plnej sile, milujú svoje deti a veľkú rodinu. Z ich romantickej lásky už po rokoch spolužitia veľa nezostalo, žijú skôr vedľa sebe než spolu a viac energie investujú do svojej práce ako do spoločného vzťahu. Tomasov prístup dokonca hraničí s vorkoholizmom. Anja ako divadelná režisérka práve zažíva veľký kariérny triumf vďaka úspešnej premiére svojho najnovšieho predstavenia, keď jej lekári oznámia, že má fatálny neoperovateľný nádor a pred sebou iba tri mesiace života. Do Vianoc zostáva jeden deň, deťom nič povedať nechce a jediný, o koho sa môže oprieť, je Tomas. Anja sa rozhodne byť silná a bojovať. Môže smrtiaca diagnóza dať ich rozbitý vzťah znovu dohromady alebo už medzi nimi naozaj nezostalo nič? Aj vo chvíli, keď sú vaše šance minimálne, nádej vždy existuje… (Bontonfilm SK)
(viac)Videá (3)
Recenzie (33)
Maria Sødahlová má můj obdiv. Natočit o svých vlastních zážitcích s (ne)umíráním na rakovinu celovečerní film je dost ošidná záležitost, ale autorka to zvládla bez patosu, a ani ze sebe neudělala světici. Samozřejmě jí byli oporou oba skvělí herci v hlavních rolích (Stellan Skarsgård svoji předlohu zná přes dvacet let, tak nevím, jak se mu to hrálo). Rozhodnutí blíže nepředstavovat zbytek rodiny bylo vzhledem k množství jeho, jejích i jejich potomků správné, protože by to film neunesl. Takhle sice působí jen jako sympatický komparz, ale o to přehlednější je hlavní motiv filmu a jeho poselství. Civilní drama, ve kterém se bilancuje celý život, podané s příměsí humoru a romantiky. Rozhodně stojí za vidění. ()
Mě prostě tato onemocňovací tématika netankuje. Nevím proč, ale může se rozebírat krize, sociální vztahy, psychologie, cokoliv. Ale jak někdo má nějakou nemoc, na kterou velice pravděpodobně zkape, tak mě to v tom filmu vůbec nezaujme. Zvláště, když je to drama vážné jako projev japonského premiéra. Stejně jako Still Alice i zde nejsem prostě osloven. ()
Nádej je film, ktorý vás necháva pozerať dve hodiny na príbeh ženy, aby ste nakoniec vy žiadnu nádej nedostali. Žiadnu nádej na rozuzlenie jej stavu. Nádej je film len o tej nádeji pre ňu, lenže či tá nádej bola alebo nebola márna sa nikdy nedozviete. Myšlienkou je len to, že je dobré tú nádej mať. Ale pre diváka by sa kľudne mohol volať aj Beznádej. Bolo by to výstižnejšie. ()
Anja: „Teraz, keď už je po všetkom? Ako mám prejsť tou uličkou?“ Vzťahová dráma, v ktorej ide o život. Zdravý človek si nedokáže predstaviť, čím by reálne partnerský vzťah v takejto situácii prechádzal. Stellan je na takéto úlohy ako stvorený – zahral nedokonalého, zaneprázdneného partnera, ktorý zabúda prejavovať svoje city a byť nápomocný v bežnom živote, kým sa neocitne v situácii, keď ide do tuhého. Človek toho veľa znesie. Nebolo to dokonalé filmové dielo, ale zostalo vo mne posolstvo, že každý deň života je cenný. ()
Hovigová jela celým příběhem jak rozžhavené lamborghini.I když některé scény spadly do amerického klišé.O nehynoucím chápání a pochopení.Samozřejmě téma je na depresi pro lidi v blízkém okolí.Tohle je snad už druhý film který spíš mi přijde jako osvěta,návod jak v takových situacích postupovat.A neustále se ptát.Naděje umírá poslední.Skarsgard mi přišel jakože přešlapuje na místě a neví co si s tou rolí počít.On je spíš akčňák a ne aby ho postavili někam bokem a jen se měl nějak tvářit ()
Reklama